Babochlap. Určitě bere steroidy. Proměna culíkaté holčičky v rudovlasou amazonku
11.01.2021
Autor: Petra Nováková
Pavla Kladivová je od malička sportovkyní tělem i duší. V minulosti dosáhla úspěchu kromě jiného ve vzpírání a silovém trojboji, nyní se aktivně věnuje bojovým sportům. Téměř celý život žije v těle, které jí mnohé ženy a někdy i muži mohou závidět. Nebo taky ne. Společnost se naučila rychle „poznat“ člověka podle jeho obálky. Jak se žije svalnatým ženám? Vždycky to nemusí být zrovna sklizeň uznání a poklony. Patří svaly a síla také ženám? Jak to vidí Pavla Kladivová, které roste biceps snad i při čištění zubů? Ve fotogalerii můžete vidět, jak se tato sportovkyně vyvíjela běhěm několika let.
Panují ve společnosti předsudky vůči ženským svalům?
Myslím, že stále je na ženy se svaly nahlíženo trochu… jinak? Lidi si zvykli na ledasco. Psychologicky vzato, když vidíte například obézního člověka, často vám je ho líto, krásná žena je často nahlížena jako povrchní, nebo hloupá a holka se svaly musí být zákonitě babochlap. Ale samozřejmě velmi záleží, o jaké společnosti se bavíme. Upřímně jsem se mnohem častěji setkala s těmito předsudky mezi ženami. Chlapi, především ti, co sami cvičí, nebo se o cvičení zajímají, lehké osvalení považují spíše za přednost.
Myslíte, že existuje pro vás nějaká hranice, kdy je to už moc?
Upřímně ano. A souvisí to s kulturistikou, respektive bodybuildingem. Co je žena schopná udělat „na čisto,“ tedy bez chemie a je schopna udržet celoročně, je za mě v pohodě. Pokud je to chvilková záležitost vyhnána do tohoto extrému pomocí nějakých externě dodaných zakázaných látek, je to pro mě už za hranicí. Mám i mezi kulturistkami kamarádky a musím říct, že třeba Věrka Mikulcová, která bude zřejmě pro většinu populace už daleko za tou pomyslnou hranicí, to má v hlavě perfektně srovnané. Ona ví, co chce a je pro to ochotna obětovat i onu ženskost, ale zároveň si všechny důsledky tohoto chování uvědomuje.
Platí, že větší svaly znamenají větší sílu a předpoklad úspěchu v bojových sportech?
Vůbec si nemyslím, že velké svaly jsou obecně vzato v bojových sportech ku prospěchu. Možná hraje roli to, že na první vypadá soupeř nebezpečněji, ale… Svaly samy o sobě nezaručují nic. Pokud se bavíme o opravdu velkých svalech, tak ty berou kyslík, tedy vytrvalost, zpomalují, často mají lidé s velkými svaly horší mobilitu a jsou náchylnější na zranění z dynamických pohybů… Síla je spíše o hustotě svalu. Pokud je zápasník připravován dlouhodobě dobře a svaly jsou u něj prostě genetická dispozice, pak může být rychlý, technický, mít dobrou fyzickou zdatnost… ale to je o nějaké dlouhodobé práci.
Asi máte zkušenosti, že?
Když jsem přišla ze vzpírání, všichni se mě báli, protože jsem byla silná a svalnatá, ale neuměla jsem dát direct a samozřejmě jsem byla za 20 sekund úplně mrtvá (smích). Po těch pár letech, co se věnuji bojovým sportům, jsem trénink upravila a samozřejmě už je vše jinak. Ale i forma se mi dost změnila, to zase jo.
Máte pocit, že nevypadáte žensky? Co pro vás vlastně znamená vypadat žensky?
Vypadat žensky a být ženská jsou podle mě dvě různé věci. Mám svaly, jsem hodně potetovaná, chodím většinu času ve sportovním, nemám velká prsa, nemaluji se. Takovým tím typickým ženským prvkem jsou snad jen hodně dlouhé vlasy a myslím, že mám stále jemné rysy v obličeji. Každý, kdo mě zná trochu blíž, by vám řekl, že jsem nejvíc holčička (smích). Moje super kamarádka Míša, která je fyzickým zjevem absolutní opak mě – prostě taková ta femme fatale mi jednou říkala, že „Kdyby mě jen viděla na ulici, působila bych na ni kvůli svalům a tolika tetování spíš mužsky, rozhodně ne jemně. Když mě ale poznala, zjistila, že v sobě mám ženskosti tolik, že ji vnímá mnohem víc než svaly a tetování a celkový dojem je pak úplně dívčí.” Spousta žen, které mají třeba umělá prsa, prodloužené řasy a vyzývavě se oblékají, disponují spíše chlapskými projevy chování. Nemají takovou tu něžnost a vnitřní ženskost. Samozřejmě nechci házet všechny do jednoho pytle, ale ze své zkušenosti můžu říct, že tomu tak často je.
Jaká bývá zpětná vazba okolí na váš vzhled?
Pohybuji se hodně v kolektivu sportovců, takže když už něco komentují, tak když třeba přiberu a vyroste mi pr… zadek (smích). Když jsem byla mladší, bylo mi to nepříjemné… Dlouho jsem nenosila šortky, sukně, tílka, nebo cokoli, co by mi ukazovalo nějak výrazněji ruce a nohy. Bála jsem se právě posměšků.
Takže reakce i na ulici?
Občas se to stalo, že na mě někdo něco zahulákal… Na gymplu mi říkali Arný…(smích). Ale pak se to nějak zlomilo a teď už to vůbec neřeším. Neříkám, že jsem se svou postavou spokojená, vždycky je na čem pracovat, ale u mě je to už spíše o tom, jak se ve svém těle cítím. Přijala jsem to, že má genetika je prostě taková, a i když dávno nezvedám velké váhy, jsem schopná nabírat svalovou hmotu i z wrestlingu, tak to prostě je a nebude jinak…
Setkala jste se s názorem, že určitě berete steroidy? Jak je to doopravdy?
Jasné. Hlavně když jsem ještě vzpírala a dělala silový trojboj. Byla jsem takový atyp toho, jak má vypadat vzpěrač. Bývala jsem na svou váhu docela vysoká a štíhlá a zvedala jsem fakt hodně. Teď nedávno jsme s kamarádem vzpomínali na mé první závody. Nikdo mě neznal, já přišla k čince a dala na mrtvý tah 160 kilo. Bylo to pár týdnů poté, co jsem to zkoušela poprvé ani jsem nevěděla, jestli je to dobré, nebo ne… Byla jsem culíkatá hubená holka, co se pořád směje na celé kolo…
Byla jste na testech?
Mám za sebou mraky dopingových testů, spoustu let jsem psala monitoring, a především jsem vždycky otevřeně mluvila o tom, že tohle jde proti mému přesvědčení fair play. Mockrát jsem přemýšlela, jaké by to bylo, kdybych něco zkusila, ale představa, že mi ještě více narostou svaly, mě dost děsí (smích). Takže ano… především kvůli té síle si to lidé mysleli, ale pravda to není….
Máte tohle tělo tedy geneticky dáno? Nebo je výsledkem dřiny a disciplinované stravy?
Geneticky dané predispozice určitě mám dost silné. Můj bráška běhal ultra maratony a má pracky, že by mohl z fleku na nějaké ty chlapské bikiny fitness (smích). Nicméně sportuji celý život velmi intenzivně a stravu držím opravdu striktně mnoho a mnoho let. Mé tělo má tendence růst svalově, tuku nikdy moc nenaberu, ale když třeba jím více sacharidů, okamžitě rostu a to nechci. Vždycky strašně zmohutním.
Když řeknu jedno slovo - zdraví...
Přeci jen jsou pro mě důležité i váhové kategorie a samozřejmě hlavně zdraví. Miluji sport a zdravá strava mě jednoduše baví, je to můj životní styl. Nemám pocit, že bych nějak trpěla, nebo že by mi něco chybělo. Strašně ráda vařím. Spousta lidí má pocit, že zdravá strava znamená automaticky to, že budou hrozně trpět a na jídle si nepochutnají. Děsně mě baví, když uvařím něco zdravého a všem to chutná.