Bez emocí. Brazilec rozebral soupeře, dostal se do UFC, výhru ale neslavil
15.10.2025
Autor: Miroslav Obluk
Tvrdý zápas.FOTO: UFC
Poslední turnaj populární série Dana White's Contender Series, v níž zápasníci z celého světa bojují o vstupenku do prestižní UFC, nabídl celou řadu působivých zápasů, fenomenálních ukončení. Bojovníci se v lasvegaské Apex aréně opravdu činili a jedno tuze oslnivé ukončení vytáhl ze svého rukávu i brazilský bojovník Michael Oliveira, jenž svého soupeře Victora Valenzuelu ukončil před koncem druhého kola pořádně bolestivou kombinací.
Sedmadvacetiletý Oliveira se již před zápasem mohl pyšnit skvělou reputací, působivými čísly. Na kontě měl osm výher, pod pravidly MMA byl neporažen, a navíc takřka všechny své soupeře ukončil před limitem.
Doposud Oliveira oslavil jen jedno jediné vítězství na body, jinak všechny soupeře smázl předtím, než mu vypršela bojová časomíra. A v tomto úctyhodném tempu pokračoval i na turnaji v Las Vegas.
Oliveira od počátku souboje svého soka Valenzuelu nikterak nešetřil, což šlo vyčíst z tváře chilského bojovníka, která byla už na samotném počátku druhé rundy notně zakrvácená. Na druhou stranu Oliveira neustále vypadal, jako by pro něj bitva v podstatě ani nezačala. Na tváři neměl jediné škrábnutí, jedinou krvavou ránu.
V této bitvě si zkrátka vedl lépe, což potvrdil i krátce před koncem druhého dějství. Oliveira klidně postupoval vpřed, hledal cestu k ukončení a byl úspěšný.
Brazilský bojovník si nejprve počkal na útok chilského rivala, s klidem se mu vyhnul a pak sám zaútočil. Nejprve trefil Valenzuelu perfektně načasovaným zvedákem, pak přidal ještě bolestivou tečku z pravé ruky. Ta zasáhla Valenzuelu již ve chvíli, kdy padal k zemi, jenže Oliveira ještě neskončil.
Poté, co si jeho protivník ustlal na zemi, si do něj ještě několikrát bouchnul. Jeho již tak notně zakrvácenou tvář počastoval dalšími tvrdými údery, až poté sudí bitvu zastavil.
Neporažený Brazilec získal nesmírně cenné vítězství, předvedl chirurgicky čistou práci, načež byl až nezvykle klidný. Nijak svůj životní triumf neslavil, nebyl euforický, nýbrž klidný. Ledově klidný. Bez emocí. Jediný náznak jeho oslavy se dal vypozorovat ve chvíli, kdy salutoval Danu Whiteovi, šéfovi UFC.