Blbostí už bylo dost. Chci být zase Vašek jako dřív, říká Mikulášek
19.05.2025
Autor: Ondřej Popper
Václav Mikulášek.FOTO: FABRIQ MMA
Už příští sobotu ho čeká další velký rohovnický zápas. Doma v Ostravě se na RFA 23 postřílí s Josefem Pekárkem a pro vítězství si půjde doslova za každou cenu. I on totiž ví, že hloupostí už bylo dost. "Byl jsem na nějaké pozici a chci se na ni vrátit. Pracuju a funguju teď způsobem, že jsem přesvědčený, že se na ni vážně vrátím," říká Václav Mikulášek, jenž však před deseti dny prožil příběh jako z hororu. Po vystoupení z taxíku ho pobodali.
Vašku, co přesně se oné noci stalo?
Hlídal jsem sponzora s kolegy a bohužel mě při tom dvakrát bodli. Už jsem ale dával krátké vyjádření a nerad bych to řešil dál, nezlobte se. Jelikož to šetří policie, nebylo by dobré to veřejně víc rozebírat.
Rozumím. Jak to ale ovlivní vaši přípravu na zápas?
Upřímně, ještě měsíc bych neměl vůbec trénovat. Už mi taky jednou praskly stehy. Ale v pohodě, já to zvládnu i tak. Když si něco umanu, půjdu si pro to. Zdravotně se jinak cítím skvěle, dlouho jsem se takhle necítil. Když si něco umanu, bude to tak, jak chci já. A ne, jak to chce někdo jiný.
Váš výkon to tedy nijak neovlivní?
Určitě ne. Jediné, co ho může ovlivnit, jsem pouze já sám.
Není to tak dávno, co jste málem ohluchl. Jak jste v tomhle směru aktuálně na tom?
Levé ucho mi pořád vypovídá službu. Jednou se mu chce, podruhé se mu chce jen trochu a potřetí se mu nechce vůbec. Lidi se diví, proč se při rozhovorech s nimi nakláním na pravou stranu. Nedělám to proto, že bych byl de*il. Dělám to, abych lépe slyšel.
Do zápasu zbývají necelé dva týdny. Jak jste na tom s váhou?
I kvůli tomu pobodání jsme se nakonec domluvili na váze 95, protože hubnout v tomhle stavu není žádná sranda. Do turnaje mi tak zbývá udělat už jen nějakých sedm kil, což bude v pohodě.
Po více jak dvou letech se představíte na domácí půdě...
Hrozně se těším! Ta karta je fakt bombastická, tak snad lidi přijdou a budou fandit. Dokážu jim, že chci být zase ten starý Vašek jako dřív.
Nesváže vás ale tlak domácího publika?
Já si žádný tlak nepřipouštím. Ten si na sebe vytvářím jen já sám, pro mě je to ale stejné jako chodit do práce. S tím rozdílem, že tuhle práci opravdu miluju.
Už jen svým vyjádřením o možném konci kariéry jste se ale pod tlak dostal…
Já prostě chci vyhrát. Strašně moc! Mentálně jsem nastavený tak, že těch blbostí už bylo dost, že teď je čas se ukázat a zvítězit. Byl jsem na nějaké pozici a chci se na ni vrátit. Rozhodně ano. Pracuju a funguju teď způsobem, že jsem přesvědčený, že se na ni vážně vrátím.
Pomohla vám i změna týmu?
Připravuji se v Titan gymu a jsem za to rád. Trénují tam boxerští mistři nebo ti, co se jimi brzy stanou. Tím ale vůbec neříkám, že můj předchozí tým byl špatný. Nic takového. Trénoval jsem u Filipa Miňovského i Luboše Šudy a na mém vztahu k nim se nic nezměnilo. K Filipovi se jednou rozhodně vrátím, Luboše zas pořád vnímám jako svého otce. Jestli se ale vrátím i k němu, to si bohužel nejsem jistý. Měl výhrady k mému chování. Byl na mě naštvaný, což ale chápu. I v době, kdy se ke mně otočili všichni zády, on za mnou pořád stál. Teď mi ale řekl, ať nejdřív ukážu, že všechno zvládám jako kdysi, pak se můžeme zas bavit. Je to skvělý chlap. Takový, co každého udělá hned lepším.
Zmínil jste, že chcete být stejný Vašek jako dřív, proti Pekárkovi vás ale čeká třetí box v řadě. Chystáte ještě vůbec návrat do MMA?
To si pište, že ano. Pár překvapení pro lidi pořád mám. V boxu se ale cítím hodně dobře, tak proč si do něj neodskočit. Někdy je lepší, když zkrátka pracuješ a nikdo jiný neví, co kolem tebe děje. Takhle to beru.
Bylo tedy vaším cílem si od MMA na chvíli odpočinout?
V boxu je na mě mnohem menší tlak. Ať už se to někomu líbí, nebo ne, stále jsem jeden z nejsledovanějších fighterů u nás i na Slovensku, což některé lidi hodně dráždí. Být v mé kůži tak občas není jednoduché. I proto jsem se teď dal na box, kde mám klid. K MMA se ale určitě zas vrátím.