Bledá v UFC. Klasika, letí se do Vegas. Je tu super péče, chválí česká zápasnice
10.12.2025
Autor: Libor Kalous
Tereza Bledá s trenéry André Reindersem a Janem Stachem v Las Vegas.FOTO: se souhlasem André Reinderse
Už je jen kousek od zápasu, dlouhé čekání končí. MMA zápasnice Tereza Bledá si dala nedobrovolnou pauzu dva a půl roku. Zdravotní komplikace byly proti ní. V sobotu bude soupeřkou české bojovnice v Las Vegas Kanaďanka Jamey-Lyn Horth. Naposledy Češka v UFC bojovala a vyhrála v červnu 2023. Už týden ladí Bledá formu v USA. "Moje tělo nechce nastupovat mimo Apex. Já jsem měla mít zápas v Austrálii, potom v Atlantě, tohle ale nevyšlo," připomněla čtyřiadvacetiletá zástupkyně Reinders gymu. Opět bude bojovat pod americkou organizací ve Vegas. Galavečer můžete sledovat na Telly.
Terezo, co říkáte na soupeřku, je o více než deset let starší...
To je dost. Já měla vždycky starší soupeřky. Stále budu nyní v UFC jedna z nejmladších.
A co říkáte na její kvality?
Kanaďanka, na tu váhu poměrně vysoká, většinou jsou holky menší než já. Řekla bych, že zvládá všechno, má docela thajský a klinčový styl. Jinak nic speciálního není, co bych měla před sebou.
Základnu máte v Reinders gymu, vyrazila jste v přípravě i do zahraničí?
Nebyla jsem.
Trénovala jste i s Lucií Pudilovou?
Lucka v Reinders trénuje, ale viděly jsme se asi čtyřikrát za půl roku. Bylo to v pohodě. Už dřív jsme se potkaly v Polsku, byly jsme v pohodě, ale moc jsme se neviděly, byla častokrát pryč.
S kým jste spárovala nejvíce před zápasem?
Většinou chodím s kluky, to je v naprosté většině. Párkrát jsem byla v Brně, tam byly i nějaké Slovenky, trénuju, jak se dá. Chtěla jsem do Francie, jenže Manon (Manon Fiorot, jednička muší divize UFC) zápasila tak nějak v čase, kdy já jsem chtěla kemp. Pak už to bylo blízko zápasu a ona podle mě teď ještě tolik netrénuje.
S ní vám tréninky seděly?
Jo, je to hodně tvrdé. Už jsem tam byla asi čtyřikrát, jsem zvyklá, ona taky, vyhovuje mi to.
Jaká je mimo trénink hvězda UFC?
Je v pohodě, chvíli to trvá, je uzavřenější.
To vy taky, ne?
Je to tak. Na prvním a druhém kempu jsme se vzájemně oťukaly a dobrý. Je fajn. A hlavně ty tréninky jsou na jiné úrovni. Hlavně sparing je jiný sparing, což je asi ten nejdůležitější prvek, kvůli kterému tam jezdím.
Čeká vás čtvrtý zápas pod hlavičkou UFC, když vezmu i "draft" do této organizace, pokaždé jste letěla do Las Vegas, jste ráda?
Moje tělo nechce nastupovat mimo Apex. Já jsem měla mít zápas v Austrálii, potom v Atlantě, ale tohle nevyšlo. Vegas si docela pamatuju, ale ne nějak dobře, už jsem tam dlouhou dobu nebyla.
Nemrzí vás, že je to zase Vegas, stále stejné místo? Nebo převládá pocit, jdu známého prostředí, je to uklidňující faktor?
Nevadí mi to. Navíc ta péče je super, UFC má ve Vegas svůj institut, každý den mám připravený v ledničce jídlo, jsou tam sauny, bazénky, je tam fyzio, je tam všechno, co chci.
Do Vegas jste letěla deset dní před zápasem, stačí vám to na aklimatizaci?
Stačí, minule jsem taky takhle letěla a bylo to akorát. Čtrnáct dní a více, to už je pak dlouhý. Už jsem si zvykla, záleží, jak člověk usne první noci. Pokud to sedne, není problém.
Fight week, zápas, zpátky v kolotoči…
Těším se hlavně na zápas.
Máte ráda věci okolo - média, rozhovory, tiskovka…
Rozhovory ne, já tohle neměla nikdy ráda, ale vím, že to je součástí sportu, jsem s tím v pohodě. Poprvé to bylo asi nejdelší, teď už má UFC nějaké materiály. Udělají si fotky, podepíšu plakáty. Těch je hodně, každý podpis je pak úplně jiný. Občas to je jen křivá čára.
Pokud budete stoupat žebříčkem, povinností a marketingu bude víc…
Uvědomuji si to, je to součást, pořád je ten přímý kontakt lepší než sociální sítě. Na ty občas zapomínám, je to takové nutné zlo.
Když se vrátím zpět k vašemu zdraví, měla jste zlatého stafylokoka, brala čtvery antibiotika…
Stafylokoka jsem měla dvakrát. Poprvé na prstu, tam jsem se cítila docela v pohodě, ale nemohla jsem dát ruku v pěst, což je problém. Pak to šlo moc hluboko, navíc, i kdybych chtěla odletět, nepustili by mě do zápasu. A asi bych o ten prst přišla, bylo to hluboko a muselo se to řešit chirurgicky. Druhý případ byl o dost horší, ten byl na noze, tam jsem se cítila příšerně. Když jsem měla vyjít jen poschodí do ložnice, tak jsem šla natřikrát.
Jak jste se z toho dostala?
Asi měsíc než infekce odešla, pak každý druhý den na vydlabávání lžičkou. Poprvé umrtvení moc nefungovalo, myslela jsem, že odpadnu. Pak už umrtvení bylo v pohodě, ale i tak jsem se nekoukala, nic moc pohled. Když už jsem byla bez infekce, byl problém s hojením, rána se mi nechtěla zatáhnout, jizva se mi strhávala, takže hrozilo, že do toho zase něco chytnu. Měla jsem vyžranou kůži, tuk a kus masa, nechtělo mi to pořádně srůst, k tomu to bylo dost velký, aby se to dalo sešít.
Současný stav?
Už jsem v pořádku. Měla jsem docela náročnou léčbu. Chodím na imunoglobulinové injekce, to mi přijde, že pomáhá. Jinak se snažím na to nemyslet, léčba funguje, jen nesmím podcenit prevenci.
Před pár dny jste měla čtyřiadvacáté narozeniny, výhra před limitem bude o víkendu ideální dárek?
Přesně tak.
Pak odpočinek, hraní her na počítači, blbnutí se psy, Vánoce a příprava na další zápas?
Jo, vidím to podobně.