Tvář bojovníka. Voják, který si plní sen. Za dva týdny musí shodit 16 kilo
15.12.2021
Autor: Libor Kalous
Tvář bojovníka po boji...FOTO: OKTAGON MMA
Namazal se thajskou mastí, rozcvičil se a dal poslední těžší trénink v RPG gymu. Miroslav Brož vzal zápas, aby si splnil sen. V sobotu bude bojovat v KSW. Na souboj s Adamem Niedzwiedzem kývl dva týdny před duelem. A to i když nebyl s váhou na tom nejlépe. „Je to masakr, dozvěděl jsem se o tom čtrnáct dní do zápasu. Minulou sobotu jsem vážil 95,4 kilo a jdeme 79,5 kilo, což je skoro 16 kilo,“ usmíval se v úterý večer po tréninku.
Jak snášíte tyhle dny?
Já jsem v tomhle docela voják. Já si jedu, jedu a nejím. Mám jedno jídlo denně. Já jsem obrovský megaloman. Já dokážu jet striktně, když je potřeba. Až to skončí, jsem opak. Během čtrnácti dní mám 500 až 600 kalorií na den, protože musím.
To není moc…
Když to spočítám, to je za dva týdny asi 8000 kalorií, to je nic. Třeba Phelps měl tohle na den. A tohle já jsem zase potom schopen sníst během šesti hodin. Takže z extrému do extrému.
Co na to vaše tělo?
Asi to nesnáší moc dobře (úsměv). V úterý jsem měl poslední těžší trénink, kdy jsem se rval. Poprvé v životě jsem uvědomělý, tohle mě naučil Petr Žídek, že v posledním týdnu je méně více. Já chtěl vždycky jet bomby až do čtvrtka, ale pokud se takto shazuje, tak to nejde. Předevčírem jsem pil deset litrů vody denně, včera taky, tělo s tím bojuje – pít, čůrat, pít, čůrat a mezitím trénovat. Jak je navíc málo jídla, tělo nemá z čeho regenerovat.
Což je větší náchylnost na zranění…
Je to tak. Bavil jsem se o tom s Petrem Žídkem. Tělo se toho zápasu bojí, snaží se mu vyhnout. Dává signály, tohle bolí, tohle bys neměl. Když je po vážení, tělo už ví, že s tím už nic neudělá. Do té doby ale bojuje. Já jsem docela úzkostný, takže jdu na trénink a mám tyhle myšlenky, bojím se zranit, jak mi tam tom strašně záleží.
Ale stojí to za to, ne?
Jo, teď jedu svůj sen. Ve dvaceti jsem skončil s hokejem, začal jsem se rvát, protože jsem chtěl. Mým snem bylo KSW. Khalidov byl můj vzor a já teď jdu na stejném galavečeru, navíc v polovině karty, to je sen.
Cítíte na sebe tlak?
Ne, vůbec, to říkám narovinu. Já tam jdu toho frajera jen zmlátit. Je možný, že mě v půlce prvního kola hodí a utáhne mě. S amatéry mám čtyřicet zápasů, nikdo mě nikdy neutáhl, třeba to přijde teď, nevím, ale určitě ho ten zápas se mnou bude bolet. Já vzal zápas na poslední chvíli, váhu dělám na poslední chvíli, on je v plné přípravě. Já jsem spíš postojář, on zemař. Myslím si, že to bude dobrý. (smích)