Box bez rukavic může být skvělý zážitek. Já bych do toho však nešel, říká Hron
28.02.2023
Autor: Ondřej Huml
Tomáš Hron před bojem.FOTO: OKTAGON MMA
Už v sobotu ho uvidíme zpátky na scéně, ale vůbec poprvé jako rozhodčího! Legendární Tomáš Hron bude jedním z bodových na premiérovém galavečeru Valhalla Fighting v pražské UNYP areně, kde to rozbalí rohovníci bez rukavic. Nejen o vztahu k boxu s holými klouby promluvil slavný kickboxer v rozhovoru pro kaocko.cz.
Tomáši, jak se to seběhlo, že budete bodovým rozhodčím na Valhalle?
Oslovil mě Andy Smrčka s tím, že tam chtějí lidi, co rozumí bojovým sportům. Mach Muradov tam bude za MMA, já za kickbox. Alespoň takhle mi to bylo prezentováno (s úsměvem).
Byl jste hned rozhodnutý tuhle nabídku přijmout?
Asi jo. Vemte si, že já už těch zápasů v roli bojovníka nebo trenéra prožil fakt hodně, možná víc než kdokoli jiný. Proto se toho moc rád zúčastním. Zvlášť když je to teď tak propírané téma.
Někdo vnímá box bez rukavic jako atraktivní sport, někdo jako řezničinu. Váš názor na věc?
Řekl bych to asi takhle. Když dva dělají totéž, není to totéž. Záleží, kdo v tom ringu stojí. Já sám měl mít zápas v boxu bez rukavic tři roky zpátky, ale nevyšlo to a byl z toho zápas normální. Teď už je to ale minulost. Teď jsme někde úplně jinde, tenhle sport se ve světě stal nesmírně populárním. Když zápasníci vědí, o co jde, jsou to zkušení boxeři, je to pro všechny zážitek. Naprosto respektuji všechny, co do toho jdou. Jednoznačně ano. Za sebe ale říkám, že mě osobně to neláká.
Opravdu ne?
Já tyhle ambice nemám. Když už, tak se pobít v malých rukavicích, bez nich ale ne. Tohle není nic pro mě.
Box bez rukavic se ve světě stává nesmírně populárním. Jak se ale chytne v Česku?
Je to něco nového, určitě si k tomu fanoušci budou muset hledat chvíli cestu. Teď záleží, jak to pojme samotná Valhalla, jakou show dokáže nabídnout. Já věřím, že to vezme za správný konec a diváky si to jistě najde.
Na scénu se dere i Red Face neboli fackovaná. Co si myslíte o ní?
To je úplná p*čovina, naprostý nesmysl. Nezlobte se na mě, ale když se dva lidi fackujou, to se sportem nemá vůbec nic společného. To už je zcela mimo mísu, já to sledovat určitě nebudu. A stejný názor mám i na Clash of the Stars. Mě zajímá opravdový sport, krása boje jako takového. Něco, co je na úrovni. I fackovaná si své příznivce nejspíš najde, já však mezi nimi určitě nebudu.
Pojďme teď víc k vám osobně. Při svém posledním zápase jste se ošklivě zranil, v bitvě s Erollem Zimmermanem vám odešlo koleno. Fanoušky tak jistě nejvíc zajímá, zda je noha už v pořádku.
Noha se naštěstí furt zlepšuje. Je to sedm týdnů po operaci a už nějaký čas spáruju. Zároveň i dřepuju, jedu kolo a tak. Utrhl jsem si přední křížový vaz, ale hojí se to fakt super.
To je ta nejlepší možná zpráva!
Díky moc. Ono je to všechno o hlavě. Každá překážka je před vámi proto, abyste ji překonal, alespoň já to takhle cítím. Řekl jsem si, že až se vrátím, ještě asi rok budu pokračovat v kariéře. Chci udělat zhruba 130 zápasů, teď jich mám 127. Ten poslední si do toho ale nepočítám. Když bojuješ jen pár vteřin a utrhnou ti meniskus, není to ono (směje se). Ještě čtyři nebo pět zápasů bych tak chtěl rozhodně zvládnout. Už ale ne v té nejtěžší váze. Už nechci zápasit s těma největšíma klukama, už vážně nemám, komu co dokazovat. V ringu jsem navíc stejně lehčí než oni, je to pak o zranění. Už nemám sto deset kil. Chci si to tak dokončit v rámci polotěžké váhy, kam už dlouho patřím.
A kdy vás uvidíme opět v boji? V létě ve Žlutých lázních?
Možná si dám ještě něco předtím, ve Žlutých lázních mě však uvidíte určitě. Mám tam domluvený titulový zápas, odvetu s Francouzem Sofianem Laidounim. První zápas jsem s ním sice prohrál, jako poražený jsem se ale necítil. O to víc se těším, že si to už brzy rozdáme znovu.