Vypustím v oktagonu úplně jiného Inkvizitora. Bude válka!

Bývalý hokejový reprezentant Miroslav Brož vyměnil hokejovou arénu za zápasy v kleci. Nelituje toho. Naopak. I když hokej nadobro neopustil a věnuje se mládeži, zápasy v oktagonu má jako koníčka, kterého ale bere nesmírně vážně.  V sobotu ho čeká v Brně na akci Oktagon 16 Adam Šindelář, který zápas vzal na poslední chvíli. Pro Brože to je už třetí soupeř. Covidová opatření mu měnila protivníky jako na běžícím plánu. A aby toho nebylo málo, čeká ho souboj o váhu níž.

Bude to tedy vaše nová váha?
Chtěl bych jít ještě dál. Do budoucna plánuji udělat jedenasedmdesátku. Bude to na krev. Ale to už je i teď. Pár dní před zápasem už jenom tělo odvodním a snad to bude v sobotu na váze OK!

Je pro vás velký problém, že se vám během pár dní změnil už potřetí soupeř? 
Změna soupeřů na poslední chvíli je problémem vždycky. Připravovali jsme se s týmem nejdřív na postojáře s levým hákem, později na vynikajícího zemaře a nakonec budu mít v oktagonu proti sobě komplexního zápasníka MMA Adama Šindáláře z gymu od Monstra Knížete.

Počítám, že se  dobře znáte?
Samozřejmě Adama znám. Ale každý z mých soupeřů byl vždy výborný a měl své kvality. Já mám ale skvělý tým, který mě připraví na jakéhokoliv soupeře. Kdyby se, nedej bože, ještě jednou měnil soupeř, což už by mě připadalo trochu přes čáru, váhal bych, zda mám do souboje jít. Myslím si, že poslední tři čtyři dny, když budu dolaďovat váhu, se už nemůžu „přepnout“ na nějakého dalšího soupeře. Vážím si Adama, že k souboji svolil, protože můžu tu moji přípravu zužitkovat v zápase. Co jsem s ním mluvil, oba se na náš souboj těšíme. Adam je super kluk, ale teď mě jeho povaha nezajímá, je to můj soupeř. Jdeme proti sobě a každý z nás chce vyhrát. Po zápase si zase klidně můžeme pokecat, ale v sobotu bude prostě válka!

Říkáte, že bude válka! Dokážete přepnout na mód zabijáka, i když proti vám stojí vlastně blízký kolega?
Je to sport. To se nedá tak brát. V hokeji jsme také proti sobě hráli kamarádi a na ledě si nic nedarovali. Adama znám i po jeho sportovní stránce, spároval jsem s ním. Znám moc dobře i jeho trenéra Monstra Knížete, nebo Lukáše Bártu, u kterého jsem se také nějaký čas připravoval. Znám jeho tým, oni zase mě. Takže v tom má Adam jistou výhodu. Ale já jim to moc neulehčím. Všechno jsem změnil. V oktagonu bude úplně jiný Inkvizitor! Věřím, že pro diváky uděláme pěkný zápas. Bude to válka, ale podle pravidel!

Rok 2019 byl pro vás špatný. Oba pánované duely jste prohrál. Tento rok jste nastartoval výhrou...
Loňský rok byl těžký. Obě porážky ovlivnilo moc věcí. Neustál jsem tlak na sebe, na sociálních sítích, neuměl jsem se srovnat se zvýšeným zájmem médií. Ale hlavně se zájmem z jiných organizací. Jednali jsme narychlo s Bellatorem. Já jsem se z toho hodně zfanatizoval a přišly porážky, které přijít musely. Byl jsem ve špatné váze. Na tu váhovou kategorii jsem byl malý. Fyzicky jsem sice na tom byl dobře, ale protivníci byli vyšší, těžší. Očekával jsem, že ten neúspěch přijde a také přišel. Ale díky porážkám jsem pochopil to, co už jsem měl pochopit dřív. Přejít do nižší kategorie. Letos jsem se objevil na Oktagonu MMA. Dostal jsem Igora Daniše. Soupeř byl hodně kvalitní, a přesto jsem ho porazil. A hlavně cítil jsem se naprosto skvěle. Byla to prostě moje váha. A to půjdu s váhou ještě níž. Sice jsem v loňském roce dvakrát prohrál, ale beru to jako velkou zkušenost. Stát se to muselo, abych to pochopil a zlepšil se! Doufám, že v nové váze udělám nějaký větší progres a úspěch. Mám perfektní tým a cítím se skvěle připravený. Myslím si, že v této váze bych mohl být takový černý kůň!

Jak se změnil konkrétně váš soukromý i zápasnický život v době koronavirové pandemie? O co jste přišel?
Paradoxně o nic. Když nás zasáhla karanténa, byli jsme se snoubenkou tři týdny doma. A nejednou jsme si uvědomili, jak je ten život strašné pomíjivý. A že nám zbývá víra v Boha, víra v sebe… Moc se se snoubenkou milujeme. Společné soužití čtyřiadvacet hodin denně nás hrozně sblížilo. A jsem moc vděčný za ten čas, co jsme tak intenzivně byli spolu. Vyčkávaní na zápas mělo také něco do sebe. Těším se na něj a těším se, až Inkvizitora vypustím do oktagonu. Po zápase si nějaký čas oddechnu a s čistou hlavou popřemýšlím co dál. Protože taková ta dnešní doba, kdy nevíte, co bude, nebude, mě ubíjí a stresuje. A ten stres je o mnoho větší a silnější, než kdyby byla doba normální. Já mám tvrdou přípravu, stojí mě fakt balík, a aby mi někdo říkal, jeden týden bude zápas, druhý týden zápas nebude. Nevím. To není to pravé. Mám svoji práci, trénuji malé hokejisty. Baví mě a vidím v tom smysl svého života. To je moje práce. Tím se živím! 

A MMA?
MMA je zábava, ale dělám ji naplno, protože jsem hodně cílevědomý. Chci něco dokázat. Hlavně v nové váze. Vidíte, když člověk přemýšlí, co se tady za půl roku stalo, nikdy bych si nepomyslel, že ze dne na den může být všechno v životě jinak. Že se na tři měsíce zastaví všechno, celé Česko. Už se to ale prostě stalo. Já jsem si tu dovolenou užil! Ne, tu nemoc, ale ten čas, kdy se nedalo nic moc dělat. Pochopil jsem, že život je o něčem jiném, a srovnal jsem si priority. O to víc si teď užívám život!