Čekání na zápas je deptající, ale už je to za mnou, vyhlíží Bledá UFC
14.05.2025
Autor: Libor Kalous
Tereza Bledá se vrací do UFC.FOTO: UFC
Může odpočítávat, velký den se blíží. MMA zápasnice Tereza Bledá se vrací do UFC klece po dvou letech. 14. června bude bojovat Atlantě, její soupeřkou bude Jamey-Lyn Horth. V červnu 2023 zažila česká reprezentantka v elitní lize okamžik, na který nezapomene do konce života. První výhra v UFC. Jeden velký sen se stal realitou. Od té doby ale čekala. Vracela se, nevrátila. Teď vše směřuje k třetímu souboji pod americkou organizací. "Když je člověk zraněný, tak se to nezdá, ale když trénuje, vše běží rychle. Těším se moc," říká Bledá.
Terezo, co se u vás změnilo za dva roky?
Brzdila mě hlavně zranění, měla jsem jedno za druhým. Nebylo to tak, že bych nechtěla zápasit, že by UFC řeklo, nebudeš zápasit, spíš to bylo opačně, ale já nemohla. Jinak se moc nezměnilo, trénovala jsem, snažila jsem se zlepšovat. Není toho moc nového, uběhlo to docela rychle. Těším se, že budu po dvou letech zápasit.
Co psychika, čekání?
Bylo to zajímavý. Byla jsem zraněná, pak jsem se uzdravila, myslela jsem, že bude zápas, pak jsem byla znovu zraněná, takhle pořád dokola. Nic moc. Člověk z toho nevypadne, ale je to deptající, že člověk čeká na zápas, ale už je to za mnou.
Jakým nejhorším zraněním jste si prošla?
Nebudu říkat konkrétně ani jedno, ale všechny byly špatný a vyžadovaly zákroky.
Kolik jich bylo?
Byly dva, měly být tři. Většinou to bylo na dva až tři měsíce, pak je těžké s tím fungovat, naučit se s tím trénovat, jít přes bolest.
Zápas je oznámen, soupeřku máte, ta je o 12 let starší a má v UFC bilanci 2-2, vy 1-1…
Všechny holky chtějí v UFC zápasit, dostat se na vrchol, takže určitě nebyl problém mi najít soupeřku.
Měnila jste trénink kvůli zraněním?
Spíš jsem si dávala pozor. Pak to šlo do normálu. Od začátku si dávám pozor na věci, které mě bolí, snažím se trénovat chytře. Když cítím, že jsem hodně unavená, tak si dám lehký trénink, nic kontaktního.
Co vás v pauze drželo nad vodou?
Že budu zase zápasit, nepřipouštěla jsem si, že nemůžu. U mě to je pořád stejný, trénink, venčení (psa), trénink, spát. Když jsem zraněná a nemůžu trénovat tak hrát (hry) a spát.
Byly černé myšlenky ohledně kariéry?
Ne. Spíš jsem se snažila rychle zotavit.
Dlouhá pauza, je tedy větší natěšení do zápasu?
Natěšení je velké. Uběhlo to vlastně rychle. Když je člověk zraněný, tak se to nezdá, ale když trénuje, vše běží rychle. Těším se moc.
Do Atlanty s vámi v týmu poletí přítel, trenér Jan Stach a mentální kouč Marian Jelínek...
S Honzou děláme zem a já se vždycky chci dostat na zem a André (Reinders) tu bude s Matějem a Karlosem (ve stejný den proběhne v Edenu Oktagon 72, kde budou bojovat také Vémola s Peňázem, proto trenér Reinders zůstane v Praze).
Jak hodně vám pomáhá mentální kouč?
V zápase asi ne, jinak máme přátelský vztah, vždycky se cítím dobře, když se sejdeme a popovídáme si. Spolupracujeme už dlouho, často mi pomohl.
Změnila tato spolupráce něco ve vás?
Spíš jde o udržování mentálního zdraví, udržovat se v hlavě. Vždycky mi pomohl, když jsem měla zranění. Pomohl mi, abych si to tolik nebrala a soustředila se na to, čeho chci dosáhnout.