Česko má dalšího olympionika pro Tokio. Dočkal se velkých gratulací
11.05.2021
Autor: Libor Kalous
Radost, euforie, úleva...ZDROJ: Lenka Bartáková
Děkovačka na letišti, ta se každému nepoštěstí. Když ale někdo přiletí z posledního možného závodu, kde jde o letenku na olympiádu a vyjde to, tak tohle prostě zahýbe s emocemi. Ty roztočil o víkendu v Sofii Artur Omarov. On vybojoval pro český zápas účast na letní olympiádě v Tokiu. Londýn mu utekl, Rio uteklo a Tokio se vzdalovalo. Neuteklo. Černou sérii utnul v sobotu večer, když vyhrál semifinále nad Viliusem Laurinaitisem ve světové kvalifikaci a postoupil do finále.
„Je to neskutečný pocit, o tomto jsem snil celou svou kariéru. Jsou to roky dřiny, na Olympu mám skvělé podmínky pro trénink, to je základ pro úspěch,“ byl český reprezentant šťastný po příletu domů, kde na něj čekali věrní fanoušci s transparentem.
Arture, co jste prožíval před rozhodujícími zápasy?
Byly to šílený nervy, ale ten pocit, který nastal po rozhodujícím utkání, tento pocit převýšil všechnu únavu a stres. Byl to fantastický den, fantastický zážitek. Všechno bylo, jak jsem si přál.
Člověk má představy, sny, jaká byla realita?
Je to vždycky úplně jiný. Každý závodník chce vyhrát, všichni mají cíl. Na této kvalifikaci to byla účast na olympiádě. Bylo nás tam třicet a vyšlo to jen dvěma, což je hrozně krutý vůči ostatním, řekl bych i trochu nefér. Jsem strašně rád, že jsem se dostal mezi poslední dva.
Co jste prožíval před dnem D?
Byl na mě trochu tlak. Už na evropské kvalifikaci jsem byl nasazený, i teď na světovou, takže každý počítá, že bych mě jít finále. Nechci říct, že mě to svazovalo, ale bylo to komplikovanější, těžší. Když to nevyšlo na evropský kvalifikaci, byl jsem z toho trochu frustrovaný. Snažili jsme se ponaučit z chyb, že teď jsme to vyšperkovali, že to muselo vyjít.
Měl jste v hlavě, co když to nevyjde?
Nemuselo to vyjít, nevím, jestli bych skončil, pravděpodobně ano. Nevím, jestli bych našel další motivaci na pokračování, ale vůbec jsem se tím nezaobíral. Řekl jsem si, až to nastane, tak to nastane. Teď ale přišla ta příjemnější část, budu zápasit na olympiádě a tam můžu pro Českou republiku a pro sebe urvat medaili.
Jaké máte ohlasy na letenku do Tokia?
Reakce byly úžasný. Celý zápasnický svět mi gratuloval v Bulharsku. Gratuloval mi předseda svazu, trenéři. Hrozně mě potěšila reakce od Lukáše Krpálka, ze světa fighterů gratulovali André Reinders, Jirka Procházka, Karlos Vémola, Michal Martínek, Miloš Meloun Petrášek. Všichni výborní sportovci, kterých si nesmírně vážím. Tohle mě moc potěšilo.
Už jste stačil životní sportovní úspěch oslavit?
Bylo takové menší zapití v Sofii. Byla menší oslavička na pokoji s týmem. Doufám, že budeme slavit až po olympiádě.
Teď tedy žádná oslava doma?
Já budu určitě trénovat. Myslel jsem, že si dám po této kvalifikaci oddech, měl jsem toho fakt hodně. Na evropský kvalifikaci jsem si zlomil nos, do toho bylo mistrovství Evropy, pak hned světová kvalifikace. Bylo toho moc, chtěl jsem vypnout, ale tenhle výsledek mě tak nakopnul, že jsem si řekl, že zítra ráno jdu zase na trénink. Nebude pauza. Do olympiády jsou dva měsíce, budu chtít využít každý den, abych se mohl zlepšit a zdokonalit.
Rozumím, jaký je cíl pro olympiádu?
Jednoznačně medaile.