Český obr poprvé v životě musí na zápas hubnout. Zná cestu k úspěchu

Tomáš Šálek jde do boje. FOTO: KUC Boxing Promotion

Šestadvacetiletý Tomáš Šálek je ve formě. Změnil váhovou kategorii a poprvé ho tak nečeká hrozba řádově těžšího soupeře. Český obr bude v sobotu v Lucerně boxovat ve své devětadvacátém duelu s méně zkušeným, ale neporaženým Ivanem Balážem. Jak se mu nyní trénuje ve Spejbl gymu a jaké má vztahy s Lukášem Konečným, od kterého před lety odešel.

Jdeme o titul v těžké váhové kategorii s tím, že máme domluvenou váhu na bridgerweight. Protože ta ještě není oficiální váhovou kategorii. Váhový limit tedy máme 101,6 kilogramů. Poprvé shazuji na zápas. Odjakživa jsem byl těžká váha. 

Chtěl byste v tom pokračovat?

Uvidíme, jak zápas dopadne. Musím zaťukat, že se cítím velice dobře. Pokud vyhraju, v což doufám, tak bych chtěl pokračovat dál. Kdyby přišla nějaká nabídka ze zahraničí na zápas v bridgerweight pod WBC nebo WBA, které je mají, určitě bych se takové šance chopil. Mně víc sedí být lehčí a pohyblivější.

Z kolika kilogramů hubnete?

Každá správná těžká váha zná svůj limit, který mu sedí. Pár let zpátky jsem měl kolem 110 kilogramů. Od doby, kdy jsem se před dvěma lety vrátil po zranění, tak se pohybuji kolem 105 kilogramů. To mi nejvíc sedí. Nehubnu moc. Váha jde dolů sama. Jen si víc hlídám stravu. Mám větší motivaci jíst kvalitněji a necpat se sladkým, jako dřív. I když občas mi to ujede.

Co máte rád?

Miluji sladké pití, ochucené Mattonky. To je moje nejoblíbenější pití. To piji pořád. 

V těžké váze jste míval o dost větší soupeře…

Ano, většinou jsem šel s těžšími soupeři. Nebyli třeba vyšší, ale spíš takoví cvaldové. Ale rány byly výrazně větší, než jsem měl já. 

Jak jste na tom s fyzičkou?

Můj bývalý trenér Lukáš Konečný mě naučil běhat. Na tom stavím fyzičku. Cítím se dobře. Nesnažím se žádný trénink ošulit. Už nejsem tak velký, jako dřív, teď jsem víc atlet.

Koho máte ve Spejbl gymu za sparing partnery?

Hlavně těžké váhy. Každou středu jsou u nás sparingy do plných, do vypnutí. Zatím se mi nic nestalo, musím zaťukat. Mám tam jako hlavní sparing partnery Lukáše Fajka, Vasila Ducára, Kristiána Lechnera, což je výborná slovenská křížová váha, teď půjde do profi, o tom ještě hodně uslyšíme. Jirku Drába, ten má dva metry, takže ten mi teď pomáhá nejvíc, protože je vysoký jako můj soupeř. Jak je to vyhlášené, tak se tam vždycky sejde dobrý kolektiv, parta. Dáme si spolu do huby, pak se v šatně pobavíme, dáme si spolu proteinový drink a ovoce nebo jdeme třeba do kryosauny. Je to fajn.

Jaký je ještě váš soupeř?

Je ze Slovenska, je od dva roky starší než já. Je to sice Slovák, ale mluví česky, žije tu od sedmnácti let. Je to takový Čecho-Slovák.

Jaké bude mít silné stránky?

Má výškovou převahu a je technický. Já jsem taky technický, ale taky jsem silovější, to zase bude hrát do karet mně. On nikdy neboxoval desetikolový duel, já mu ukážu, o čem to je.

Zkušenosti budou jasně na vaší straně..

Určitě, ale nepodceňuji ho. Jak říká Lukáš Konečný a spousta jiných lidí, je to 50 na 50. Alfa a omega je nikoho nepodcenit. Všichni jsme lidi a máme stejné podmínky.

Jaká motivace je pro vás český titul?

Než jsem získal svůj první český titul, tak jsem si myslel, že to pro mě bude fakt něco znamenat. Ano, má to pro mě velkou cenu, ale je to zápas jako zápas. I kdyby to nebylo o titul, jdu do toho se stejným přístupem. Dokud nebudu boxovat o mistra světa a nestanu se jím, je to pro mě všechno stejný. 

Jaké máte vztahy s Lukáše Konečným?

Tam si to nesedlo jako svěřenec a trenér. Já jsem s ním za dobře. On se hodně baví s mými strýčky, kteří mě přitáhli k boxu. My jsme s Lukášem hrozně v pohodě. Je férový. Má zkušenost s ním je, že co řekne, to platí. To o ostatních říct nemůžu.

Takže rozepře jsou zažehnány?

Už jsme si to vyříkali. Já jsem si za to mohl víceméně sám. On měl zase ke mně špatný přístup v tréninku. I když to možná nepřizná, tak si myslím, že se taky změnil. Cítím z něj, že se změnil k lepšímu. Je lidštější.

Na galavečeru se normálně pobavíte?

Jasně. Když nestíhám trénink v Praze, tak jdu klidně k němu, když se mi nechce trénovat samotnému. Jsme naprosto v pohodě. Taky mi párkrát domlouval zápasy v zahraničí, i když jsem už byl pod Patron boxing. Pořád má ve světě jméno, nejen jako boxer, ale i jako manažer. Má kontakty, které nikdo v Čechách nemá.