Chochlíková chystá pomstu. V říjnu se vrací do Oktagonu
20.08.2025
Autor: Barbora Poláková
Monika Chochlíková. FOTO: OKTAGON MMA
Monika Chochlíková si po tvrdé dřině na Světových hrách chtěla dát do konce roku volno, ale všechno je jinak. Zápasit doma se neodmítá. Na turnaji Oktagon 77 v Bratislavě vymění boxerské rukavice za menší, ale do MMA se tentokrát ještě nepustí. 4. října jí bude soupeřkou španělská postojářka Atenea Flores, se kterou se poštípe pod speciálními underground pravidly. Chystá se Slovenka na návrat do MMA?
Moniko, kdy a kdo přišel s nápadem zápasu v Oktagonu?
Ani nevím. Mně řekl trenér (Tomáš Tadlánek), jestli bych si to nechtěla bouchnout na Oktagonu, když je v Bratislavě. Tak proč ne. Říkala jsem si, že už budu mít po Světových hrách, do konce roku jsem si chtěla dát větší volno, takže prostor na to byl, ale nechtěla jsem jít MMA. Teď se mu vůbec nevěnuji, takže jdeme underground pravidla. To je pro mě úplně ideální.
Je to tedy jen jednorázová akce?
Asi ano. Uvidíme, nějaké možnosti jsou.
Je pro vás důležité místo konání turnaje?
Sranda je, že já jsem v Bratislavě na žádném galavečeru ještě nikdy neboxovala. Takže z mých 110 zápasů tohle bude premiéra. Hodně se na to těším. Přeci jen, je to hlavní město Slovenska a já jsem Slovenka, tak by se to i hodilo.
Na MMA jste zanevřela úplně?
Ne, ne, ne. Neříkám, že v budoucnosti nikdy nepůjdu do MMA, ale od té doby, co jsem měla zápas s Dalisdou, tak jsem ho netrénovala. To už jsou skoro tři roky. Když jsem šla první zápas v Bellatoru, vzali jsme to jako z nouze ctnost, protože tehdy nic nebylo kvůli covidu. Ale nebyla jsem připravená.
Takovou nabídku byste dnes nepřijala?
Teď už jsem starší, mám více zkušeností a vím, co moje tělo snese. Vím, že se na každý zápas potřebuji hlavně pořádně fyzicky připravit. Když nejsem fyzicky připravená, tak ani psychika není stoprocentní. Určitě bych si ještě někdy chtěla bouchnout MMA, ale teď to bude underground.
Bude trénink na underground pravidla v něčem jiný?
Je to vlastně thajský box v malých rukavicích. Příprava se tedy moc lišit nebude.
Co vám přinese takový zápas?
Zážitek. Bude tam extrémní atmosféra, hodně lidí. Bude to jedna z těch zapamatovatelných věcí z mé kariéry.
Byla to i finančně zajímavá nabídka?
Ano. Ale já jsem taková výjimka potvrzující pravidlo. Mám na Slovensku vcelku dobré podmínky, protože jsem zaměstnaná ve Vojenském sportovním centru Dukla v Banské Bystrici. Každý měsíc dostávám plat. Když si to ročně zprůměruji, paradoxně vydělám víc reprezentací na amatérských turnajích než v profesionálních zápasech. Navíc mám finance na přípravu z Ministerstva cestovního ruchu a sportu, kde jsem součástí "Top teamu". To mi pokryje celou moji přípravu na zápasy.
V jakých částkách se pohybuje váš příjem?
Bavíme se o desítkách tisíc eur na rok. Takže profesionální zápasy a sponzoři tvoří menší část mých příjmů.
To je velká výhoda...
Díky Bohu, že nejsem závislá na příjmu pouze z profesionálních zápasů. Vždycky jsem chtěla sportovat ve smyslu, že jsem vždy chtěla zejména reprezentovat naši zemi. To bylo vždy pro mě to nejvíc. Profi zápasy jsou super, ale člověk se tam musí umět i sám prodat, někdy musí jít i za hranici nějaké únosnosti. Často mi takové sebeprezentace sportovců nejsou vůbec po chuti, já bych to nedokázala dělat. A díky svým příjmům to ani dělat nemusím. Pro mě je nejdůležitější sportovní výkon, nošení medailí a úspěchů.
Kdy se vrhnete na přípravu?
Po Světových hrách mám do konce srpna nařízené volno. Ale zkouším si jiné sporty. Chodím hrát fotbal, volejbal. Hýbu se stále, ale jinými aktivitami, aby si můj mozek odpočinul od thajského boxu. Od září naběhnu zase do přípravy.
Znáte svou soupeřku?
Trenér ji zná, já ani ne. Pro mě je to celkem nová holka. Klára Strnadová mi psala, že s ní měla asi dva roky dozadu zápas a tuším, že prohrála. Prý ji mám pomstít (smích). Přípravu a taktiku nechám trenérovi, já se tím nebudu rozrušovat. Budu dělat jen to, co on mi řekne.