Vrchol galavečera bude mít v rukách slovenská hvězda
28.01.2022
Autor: Barbora Poláková
FOTO: se souhlasem Moniky Chochlíkové
Monika Chochlíková je slovenskou zářící hvězdou na poli bojových sportů od K-1 přes thajský box po MMA. Ačkoliv váží něco málo přes padesát kilogramů, je to pořádná tvrďačka. Její nejoblíbenější disciplínou je totiž thajský box v malých MMA rukavicích. A přesně v této disciplíně bude i její příští zápas. Ten bude vyvrcholením celého sobotního galavečera nové organizace Professional Muaythai League v Trenčíně. V prosinci zvítězila na mistrovství světa v thajském boxu, dle svých slov v nejtěžším turnaji jejího života, a po pár týdnech vstoupí do ringu opět, tentokrát do profesionálního.
Nyní jste profesionální šampionkou nejprestižnější organizace thajského boxu WMC i amatérskou mistryní světa IFMA. Je těžké vám hledat soupeřky?
Ano, ne každý se mnou chce jít, takže promotéři to mají těžší. Naštěstí se ale pokaždé někdo našel.
Vaší příští soupeřkou bude Aline Seiberth ze Švýcarska. Co od ní očekáváte?
Neznám ji a ani jsem si ji ještě nestihla nastudovat. Ale trenér už na ní koukal, takže nějakou taktiku máme. Víme, co dělá a na co si dávat pozor.
S každým zápasem působíte sebevědomější. Je to tak?
Jsem ráda, že to tak působí, ale já mám pocit, že čím víc zápasů mám, tím více objevuji chyb, které bych chtěla opravit. Na druhou stranu myslím, že je to fajn, že i když jsem teď na pomyslném vrcholu, stále vím, kam se můžu posouvat. Nebudu stát na místě, budu na sobě makat i nadále.
Vaší výhodou bude domácí prostředí. Kvůli covidu ale asi nebude takový kotel, jaký byste chtěla…
Zápasím hlavně pro lásku k tomuto sportu a samotnému zápasení. Většinu zápasů na všech možných turnajích jsem měla bez diváků, takže mi to vůbec nevadí. Samozřejmě je skvělé, když tam diváci jsou a mohou povzbuzovat, ale je třeba se smířit s tím jak to je. Jsem ráda, že tam bude alespoň těch pár diváků, které nám povolili.
Máte raději rychlé výhry nebo vydřená vítězství?
Obojí má něco do sebe. Potěší rychlá výhra, nějaké KO, ale někdy potěší i vydřené vítězství. Ale i ty kaočka jsou vydřená. Může padnout až za několik měsíců nebo roků tréninku. Ale spíš jsem raději za vydřená vítězství.
V nedávném rozhovoru s Marpem jste působili jako staří známí. Čím to?
Neviděli jsme se poprvé, už jsme se párkrát potkali, to možná udělalo své. Ale hlavně... On byl takový příjemný, vůbec ne arogantní, nic takového.
Stále nastupujete v thajském boxu do amatérských i profesionálních zápasů. Zkuste přiblížit základní rozdíly v pravidlech.
Amatérské zápasy jsou v chráničích, máme přilby, chrániče loktů a potom takové ponožkové holeně, které jsou někdy tenčí než ponožky v profizápasech. Takže dohromady chráničů o moc víc není, kromě té velké přilby. Co se týká pravidel v samotném zápase, ty už jsou dost podobné.
Nedávno jste však prohlásila, že amatérské turnaje v K-1 už chodit nechcete...
Tam je to naopak velký rozdíl. Například amatérské WAKO, tam je to taková pinkačka, sbíráš body za každý čistý kop nebo úder. Většinou jsou nejčistší low kicky, takže pak lidi ani neboxují a vypadá to, jako kdyby se překopávali. V profi K-1 je to o dost tvrdší a kola se bodují klasicky 10-9, není to tak o náhodě jako amatérské WAKO.
Která pravidla bojových sportů jsou vám nejbližší?
Jednoznačně thajský box. A nejradši mám thajský box v MMA rukavicích.
Vaše pauzy mezi zápasy a turnaji jsou neskutečně krátké. Co vás žene neustále vpřed?
Jak jsem říkala, baví mě zápasit a samozřejmě i vyhrávat. Proto to dělám. Nejsem ráda, když jsou pauzy mezi zápasy extrémně velké. Ale po tomto zápase budu mít delší pauzu, asi 2,5 měsíce. Budu pak zápasit v jiných pravidlech, tak potřebuji trochu delší přípravu a taky si doléčit všechny moje zranění. Prostě se dát do pohody a hlavně nehubnout.
V několika týdenní pauze byly i Vánoce. Užila jste si je naplno, s hromadou jídla, setkávání, občasného popíjení, jak to bývá obvyklé?
Dá se říci, že ano. Vánoce jsem strávila s rodinou. Vrátila jsem se z Thajska, tak jsem byla ráda, že jsem všechny po dlouhé době viděla a užili jsme si je, jak má být. To bylo fajn.