Co člověka nezabije, to ho posílí. Mám výhodu, že mám srdce, říká Marpo před dalším bojem
17.12.2024
Autor: Libor Kalous, Dan Janek
Marpo ve svém živlu.VIDEO//FOTO: kaocko.cz
Zpátky do ringu, zažít adrenalin, boj, který ho provází od dětství. Muzikant na jedné straně, na druhé bývalý zápasník v thajském boxu, kterému i před blížící se čtyřicítkou nevyhasl kotel, stále má v sobě oheň jít se porvat. Marpa čeká 27. prosince boxerský zápas v Praze na Fight Night Challenge, jeho rivalem bude Václav Mikulášek.
Z koncertních prken zpět do pravidelného drilu v gymu. "Návrat byl těžký, ale měl jsem nějaký základ. Spíš je to těžký v tom ukočírovat rodinný život, všechno dohromady skloubit, to je náročný. První týdny jsem trpěl, spal jsem i přes den, ale teď už se cítím dobře. Trénuji dvoufázově, jsem utahaný, ale začala mi padat kila, takže se cítím dobře," rozpovídal se Marpo pro kaocko.cz, kde přidal i svůj pohled na svět.
Na konci ledna mu bude čtyřicet let. Věk nejde zastavit, ale když máte srdce na správném místě, jde pár let odečíst. Oheň jako ve dvaceti už na prahu čtyřicítky ale nerozpálíte. "To už asi nebude nikdy, to je přirozený, že to nějakým způsobem padá, ale myslím si, že já mám výhodu v tom, že mám srdce. A v tomhle mě strašně moc lidí podceňuje, já se jen tak z něčeho nepos...," je v tomhle směru Marpo v klidu.
Taky bitky a fyzické měření provozoval už od klukovských let. Prostě ho to bavilo. A to mu vydrželo. "Já to měl takto od dětství, koukal jsem na Schwarzeneggera, Stalloneho, Jeana-Claude van Damma, tohle jsem uplatňoval od čtyř let mezi kamarády. Rodiče nebyli nadšení, chodil jsem se omlouvat. Pak na střední škole, po střední škole. Člověk to v sobě musí mít, to nejde naučit. Buď to v srdci má, je válečník, nebo není," myslí si Otakar Petřina, tedy Marpo, který boxoval také už s Rytmusem a Karlosem Vémolou.
Měl by být chlap válečníkem? "Já si myslím, že jo, ale doba se strašně mění. Ale to jen tady, v Evropě. Podle mě blok od Slovenska dál k nám přes Německo, Francii až do Ameriky. Když se člověk podívá na Uzbekistán, Dagestán, to jsou furt neskuteční tvrďáci. A to se projevuje i v soubojích, jsou velmi tvrdí, jsou tvrdě vychováni. Asi jak se tady vychovávalo před sto lety, tak tam se nějak ty tradice drží. Respekt k rodičům, tradicím, tady to strašně uvadá. Ne u všech, neházím všechny do jednoho pytle, ale hlavně v metropolích to začíná být prů..., nevím, jak je to na vesnicích," zamýšlí se člověk, který více než dvacet let prochází bojovými sporty, takže dokáže porovnat současnost s minulostí.
Jak se zdá, v tělocvičnách je zatím vše při starém. "Když už je někdo v gymu, z 90 % to jsou štípači, nebojí se, chtějí se rvát, což je super, že má člověk v sobě bojovnost. Rve se v ringu, člověk se pak dokáže namotivovat i v životě. V dnešní době je menší psychická odolnost, děje se hodně sebevražd, je to škoda. Ze všeho se hroutíme. Prošel jsem si rozvodem, což je jedna z nejtěžších záležitostí v životě, když má člověk ty děti rád. Smrt otce, který byl pro mě největší parťák a vzor. Co člověka nezabije, to ho posílí. Život je krásný, nevíme, co nás v životě za rohem čeká. Zle není napořád, vždycky je někde světlo na konci tunelu," je optimistou i v přípravě Marpo, který si dá zápas už za pár dní.
A za pár týdnů protne jeho život čtyřicet let na tomto světě. "Strašně to řeším, letos mě to trošku sežralo, sežralo mě to ale spíš zdravotně, cítím kolena, záda mě bolí. Od pěti let sportuju na profi úrovni, závodně jsem hrál házenou, byli jsme čtvrtí, pátí v republice. Do toho koncerty, už se to začíná projevovat. Mám za sebou asi 2500 koncertů, což je šílený kardio, skáču do lidí," přemítá Marpo. Jako by tušil, že stojí na křižovatce.
I když se na konec ledna netěší, nebude mu nejlépe, patrně dojde k zamyšlení, hodnocení, ale srdce bojovníka ho podrží. Na to bude spoléhat také 27. prosince při zápase.
Celý rozhovor si můžete poslechnout ve videu.