Boxera nezapřel. Ducárův 69letý strýc se musel doma poprat se zlodějem. Nakonec ho spoutali vodítkem
2. 1. 2022
Autor: Libor Kalous
Vasil Ducár a jeho strých..FOTO: se souhlasem Vasila Ducára
Pár hodin před Štědrým dnem dostal Josef Pytlík nečekaný dárek. Strýc boxera Vasila Ducura se musel doma poprat se zlodějem. I když mu bylo 69 let, nezalekl se, možná se v něm probudila dřívější boxerská zkušenost a došlo na krvavou rvačku v pensionu Eden. Do potyčky se zapletla také jeho žena a syn. Jak celý incident proběhl, zprostředkoval nejlepší český boxer současnosti, Vasil Ducár vyprávění nahrál. Panu Pytlíkovi bylo 30. prosince sedmdesát let!
„Neměl jsem strach, spíš je člověk naštvaný. Celý život něco budujete, pak sem někdo přijde a je to strašný, když si člověk uvědomí, že v noci, když celá rodina spí a v bytě se pohybuje nějaký člověk, to je něco příšerného.
Celé se to stalo 23. prosince ráno, mezi druhou až půl třetí. Nemohl jsem spát, přišel jsem do baru a pustil jsem si internet, než se vše nastartovalo a našel jsem, co jsem hledal, tak najednou slyším v kuchyni nějaký šramot a řinčení skla, tak jsem říkal kurnik, co se to děje. Šel jsem se tam podívat a tam cizí osoba. Říkám, proboha, co tady děláš. On se otočil a hned na mě zaútočil.
Na sobě měl bundu, rukavice, asi nějakou kapuci, čepici, nevím. Možná zafungoval moment překvapení pro něho i pro mě. Já dělám rekonstrukci kuchyně, bude se tu obkládat po novém roce, jak jsem couval, zakopl jsem o schůdky, padl jsem na pr... a on na mě. Jakmile začal řvát, já tě ty svině zabiju, tak se to ve mně nějak probudilo.
Hned vedle jsou schody a dveře k nám do bytu, do ložnice. Začal jsem hned křičet, Evo zavolej policajty, máme tady zloděje. Když žena přišla, já jsem byl už na zemi, ona se snažila ho ode mě odtáhnout, ale kdepak, tak mazala pro syna Petra. Já si mezitím stoupl, nějak jsem ho nazvedl, postavili jsme se na nohy a začal jsem mu dávat. On to nebyl žádný chcípák proti mně, navíc můj věk. Najedou začal cítit, že by mohl dostat i přes držku. Ta bitka trvala deset minut určitě.
Nakonec jsem se rozhodl, že se nedá nic dělat a poslal jsem ho dolů ze schodů. Šel jsem po něm, ale byly tam dveře, on se zavřel a já se tam nemohl dostat. Z druhé strany šel syn, ten nevěděl, co se děje, myslel si, že jsem to já. Ptal se mě, co dělám. Mezi nimi došlo také k zápasu, klukovi prokousl dokonce prst. Já ho načal, on ho dodělal.
Syn ho potom držel v kravatě, do toho přiletěla už žena, tak jsem ji řekl, ať přinese provaz, ale ona donesla niť. Nakonec donesla vodítko. Kluk ho držel a já jsem mu dozadu svázal ruce, pak jsme ho vytáhli ven. Všude bylo plno krve. Pak přijela městská policie a spoutaného jsme ho předali. Policajti ho položili na parkoviště. Oni zavolali státní policii, pak přijel technik a všechno nafotili.“