Kdo se postaví Pudilové? Tréninkový stroj. Policistka, která miluje bojové sporty

V lednu měla poslední zápas v MMA. Lucie Pudilová v UFC prohrála počtvrté za sebou. Za pár dní bude chtít kariéru restartovat, 21. listopadu ji čeká bitva pod organizací OKTAGON MMA. Jediné Češce v UFC se postaví Marta Waliczek, polská policistka, která má boj v srdci. „Kdyby mohla, trénovala by osm dní v týdnu,“ řekl o ní trenér Damian Hercyzk pro server tvp.pl.

Polka má za sebou šest zápasů, čtyři vyhrála. Poslední měla v červnu 2019, prohrála za 30 sekund na armbar. V květnu 2018 ale zase dokázala vystřihnout high kick, kterým knockoutovala soupeřku.

V práci nosí uniformu. Už jako malá zatoužila být policistkou. Své přání a profesní sny si splnila. U policie pracuje od roku 2006. 

„Velký vliv na mé povolání měl můj otec - policista, ke kterému jsem vzhlížela. Imponovala mi jeho práce a někde v hlouby mého srdce se zrodila touha být jako on. Tak jsem to zkusila. Vím, jaké mám v práci možnosti a hranice. Vím, co si můžu dovolit a při akci se musím co nejvíce zkoncentrovat, abych neudělala chybu. Taková je práce u policie, nikdy nemůžete nic plánovat, musíte být připravený na cokoliv,“ svěřila se Polka ve videu pro polský server.

První profesionální zápas si připsala v roce 2012, poté si dala pět let pauzu. V roce 2018 stihla dva duely, loni také a letos jí čeká první. 

„Marta, to je především titán svých povinností na tréninku. Musím být obezřetný, protože Marta je schopná, i když je zraněná, nikomu nic neříct a jede na sto procent. Kolikrát to ani nepoznám, že jí něco trápí, nebo bolí, ale později vždycky na to přijdu. Musím jí často hlídat, aby se neutavila a měla také čas na regeneraci. Kdyby mohla, trénovala by osm dní v týdnu,“ říká o svěřenkyni Damian Hercyzk, její kouč z klubu Bielsko Biala nedaleko českých hranic.

„Miluji sport. V mládí jsem ráda běhala, hrála basketbal, fotbal, měla jsem ráda výlety na kole do lesa. Později jsem sport ale začala vnímat, že chci něco dokázat jenom já. Dělat to, za co budu zodpovědná jenom já a nebudu závislá na formě celého kolektivu. U nás v Komorowicach, což je část Bielsko Bialej, začali nabírat do klubu karate. Začali jsme se spolužáky chodit na tréninky. Zamilovala jsme si bojové sporty. Je to láska na celý život. Tréninky mi byly víc a víc příjemné. První takový větší „úspěch“ byl, že mě kluci na tréninku přijali moc hezky a nedělali žádné rozdíly v tom, že jsem dívka,“ vzpomíná Waliczek, která ví, že holky a kluci na tréninku, to je velký rozdíl. 

„Dívky jsou úplně jiné než kluci, žárlí, bojí se, že prozradí své techniky, své gymy. Vyhýbají se soubojům. Nakonec i ruší zápasy, aby si se mnou nezkazily bilanci. Nevím, proč tomu tak je. Nejvíc mě irituje právě to, že ruší na poslední chvíli už dohodnuté zápasy. Už jsme to probírali i s trenéry. Já mám na to svůj názor. Chci se zlepšovat, to znamená, že chci trénovat a zápasit s těmi nejlepšími. Je to těžší cesta. Není to rovný žebřík, kterým míříte na vrchol, ale ten žebřík má díry a je zakroucený. Když se chcete po žebříku dostat až na vrchol, musíte zdolat všechny jeho překážky,“ uvědomuje si Polka.

Jedna překážka na jejím žebříku ji čeká 21. listopadu a jmenuje se Pudilová. Podaří se české bojovnici restart kariéry?