Na MS scházel bojovníkům vnitřní klid. Prohrané zápasy byly o žiletce
30.01.2022
Autor: Libor Kalous
Trenéři na MS v Abú Dhabí. Zleva Jaroslav Hovězák, Josef Král a Renáta Vesecká.FOTO: kaocko.cz
Znají je, prožívají s nimi úspěchy i neúspěchy. Na mistrovství světa MMA v Abú Dhabí zažili trenéři převážně nezdary. K výsledkům se už vyjádřil hlavní trenér Josef Král, svůj pohled přidali také další dva trenéři, kteří byli Českým svazem MMA vyslání s bojovníky na světový šampionát pod organizací IMMAF. Češi si připsali pět výher a dvanáct porážek. Jak viděli tyto boje Renáta Vesecká a Jaroslav Hovězák?
Renáta Vesecká, reprezentační trenérka
„Myslím si, že největší problém u nás je, že holky i kluci mají hodně málo zápasů, ta zkušenost je potom znát. Například zkušenost borců z bývalého Sovětského svazu je úplně někde jinde, ta jistota je potom jiná. Tohle se na tréninku nedohoní. Trénink a zápas je úplně něco jiného. Za mě tedy absolvovat co nejvíce zápasů a získat jistotu.
Možná trochu taky bojovnost. My čekáme, co bude dělat soupeř, snažím se tomu pak přizpůsobit, něco nepokazit. To pak není dobrý. Trochu zapracovat na jistotě, že já jdu zápas tvořit. Jinak se mi líbilo, že všichni byli disciplinovaní, šli odevzdat všechno, to se mi líbilo.
Pocit v zápase trénink nenahradí. K tomu jezdit také do zahraničí. My jsme tohle plánovali, trochu se nám do toho postavil covid, teď by to snad už šlo. Chce to úzkou reprezentaci vyvážet ven a co nejvíce spárovat v zahraničí. Tohle by bylo nejlepší, uvidíme, jak to bude s penězi. Myslím, že tudy vede cesta.“
Jaroslav Hovězák, reprezentační trenér
„Pokud bych měl říct jednu věc, které jsem si všiml, tak to je zápasový klid, ten mi u našich reprezentantů chybí. Oni jsou při rozcvičení v klidu, dávají bomby do lap, všechno šlape, ale v kleci tohle zmizí, nevím, jestli se tam cítí nekomfortně.
Když vezmu ruského soupeře Vojty Khola, on se na zápas těšil, usmíval se. Vleze do klece a na každém pohybu v kleci je vidět, že on ví, co dělá. Když mu něco nejde, zkusí něco jiného, umí kontrolovat soupeře, umí si boj užít. Jak říkal Pepík (trenér Josef Král), chce to mít více zápasů a sparingů s kvalitními soupeři, s tímto pak přichází zkušenosti i klid. Nechci říct, že to pak je rutina, ale je to normální. Pak si uvědomují zápasníci svoje tahy a smysly.
Naši to mají v sobě, ale v kleci dělají „jako“ údery, přitom při rozcvičení to tam je. Když Rus kopne, tak vám chce urazit nohu, když vás chce trefit, tak opravdu trefí. Naši to neumí prodat. Mrzí mě prohry, z 90 % šlo o těsné porážky. Chyběly nám drobnosti, bylo to o žiletce.
Jak říkal Pepa, jde tu také o práci z pozice ze zad, necháme se hodit, skončíme na zádech a nedokážeme reagovat. Kolo je tak krátký, že s ním nejde nic udělat. Pak jde zápas složitě dohánět, otočit. Zápas má být ve vašich opratích. Pak přijde jedna akce, zápasník je na zemi, a to je problém.
Zápasení je o detailech, svoji roli hraje i chytrost. Je potřeba, aby se lidi vyprali a uvědomili si váhu reprezentace. Oni si uvědomují, že takové akce nejsou dovolená, je to lepší a lepší. Doufejme, že se v dalších letech budeme potkávat s českými reprezentanty ve finálových zápasech. Je to ale složitá cesta, na mistrovství světa jde o to vyhrát třeba až pět zápasů za pět dnů, to je ohromná porce.“