Nejdřív šel do klece syn, pak táta. Lengál si užil výhru doma a teď vyhlíží Slováka Mészárose
11.02.2022
Autor: Ondřej Huml
Jedna pro štěstí...FOTO: se souhlasem Vladimíra Lengála
Na porážku s Lubošem Lesákem dokázal v MMA odpovědět tím nejlepším možným způsobem, když na nedávné Gladork Areně udolal houževnatého Igora Lukačoviče. Navíc po skvělém výkonu, který korunoval triumfem krátce před limitem. Teď se zápasnický obojživelník Vladimir Lengál chystá na sobotní Dracula Fight Night 6, kde bude čelit nebezpečnému Štefanu Mészárosovi. Nejen o těchto dvou fightech pak dvaatřicetiletý gladiátor promluvil v rozhovoru pro kaocko.cz.
Jak jste si zápas s Lukačovičem užil?
Hrozně moc. Udolal jsem ho až jedenáct vteřin před koncem, takže jsem měl dostatek času vyzkoušet si v boji všechno, co jsem chtěl. Poučil jsem se z chyb, které jsem dělal předtím s Lesákem a bylo to fakt super. Špendlil jsem ho na pletivo, kde jsem se snažil ho dostat na zem a tam na něm pracovat. Po jeho takedownech jsem pak zase chodil rychle nahoru. Fakt mi to moc sedlo, navíc jsme dostali přímo hlavní zápas a fanoušci mi vytvořili domácí atmosféru. Takže jedním slovem paráda!
Určitě jste moc rád i za to, že se vám povedlo ho přemoci ještě před limitem.
Myslím, že blízko k jeho ukončení jsem byl každé kolo, v tom posledním se mi to konečně povedlo. Nejvíc ze všeho mě ale těší, že jsem si v boji s ním vyzkoušel všechno možné. Igor je dobrý bojovník, má hrozně silné ruce. Párkrát se snažil mi dát gilotinu, ale vždycky jsem to přepasoval. Snažil jsem se plnit přesně to, co nás učí trenér Ruda Kříž a vyšlo to náramně. Samozřejmě ale vím, že je stále na čem pracovat. Hrozně se mi třeba líbí styl Matouše Kohouta, jak nedělá jen postoj, ale také wrestlí a tak. To je přesně to, co chci předvádět i já. Nespoléhat jen na ruce, ale využívat i nohy a zem.
Přišlo mi, že jste si v samém závěru stihl popovídat i s diváky...
Jasně. Tlačil jsem Igora na pletivo přímo před očima mé rodiny a mých kámošů, tak jsem na ně mával a něco jim tam říkal. Pak jsem ale náhle cítil, jak mě Igor zkouší svázat na submisi. Zvedákem jsem ho tak chtěl dostat ihned na zem, což se nakonec i podařilo. Když to ale viděla má žena, začala na mě křičet, že zbývá už jen minuta, ať proboha boxuju (směje se). Pak na mě zařvala, že do konce zápasu už je jenom 30 vteřin, čímž mi dost pomohla. V tu chvíli už jsem na nic nečekal, dostal ho pod sebe a ukončil. Byl jsem neskonale rád, že to takhle dopadlo, navíc ještě doma ve Znojmě. Váže se k tomu takový můj příběh.
Povídejte...
Když jsem ve Znojmě boxoval pět let zpátky, zrovna v ten den se mi narodil syn. Byl to pátek třináctého. Stál jsem u manželky v porodnici, přestřihl pupeční šňůru a pak mazal rovnou na zápas. No a teď jsem se tam vrátil i s ním, přičemž on ten turnaj zahajoval a já končil. Nic lepšího jsem si ani nemohl přát.
Zvítězil stejně jako táta?
Je mu pět a půl a jeho soupěři bylo šest, tak šlo o domluvenou exhibici (směje se). Chtěli jsme jim dát zápas v upravených pravidlech MMA, ale rozhodčí od toho dali ruce pryč, že by ti kluci museli mít vesty, chrániče a tak. Udělali jsme to tedy vyloženě jako zálibu pro ně i diváky.
Když se vrátíme zpět k vám, jak moc důležité pro vás bylo se po prohře s Lubošem Lesákem vrátit zpátky na vítěznou vlnu?
Hrozně moc. Spravil jsem si chuť, navíc jsem už ani nebyl v kleci nervózní. MMA mě opravdu moc baví a rozhodně mám v plánu v něm pokračovat. I věci v osobním životě se urovnaly a věřím, že už jsem zase na správné cestě. Teď v sobotu mě na DFN čeká zápas se Štefanem Mészárosem, poté plánovaná operace nosu, tak snad se vrátím do akce co nejdříve. O pauze zapracuji hlavně na síle a budu jen rád, když můj první zápas bude poté právě v MMA.
V Oktagonu?
Doufám, že jo. Že se s Ondrou nebo Paľem nějak domluvíme a naskočím tam.
Teď vás ale čeká nabitý galavečer DFN a střet s Mészárosem...
Moc se na náš boj těším, jdu si tam pro bonus za výkon večera. S Mészárosem jsem se utkal už v roce 2017 a porazil jsem ho, ale bylo to dost vyrovnané a rozhodl až extra round. Proto spolu bojujeme znovu a já věřím, že zvládnu opět uspět.
Jaký je to soupeř?
Nesmírně těžký. Ale půjde o thajský box v malých rukavicích, tak uvidíme. Věřím si na něj, i když mě vážně nečeká nic jednoduchého. Navíc když vím, že trénuje s takovými borci, jako je Minči Paleš nebo Lajoš Klein. Určitě to bude parádní souboj, který beru jako takovou třešničku na dortu. Jsem si jistý, že se bude na co dívat. A to i v případě zápasu mého parťáka Radka Roušala, jehož čeká Radek Fojtík.
Není ale druhý zápas během zhruba dvou týdnů trochu moc?
Je pravda, že jsem si toho na sebe naložil celkem dost, ale nejradši bych zápasil co nejvíce. Sice cítím, že bych měl trochu nabrat na síle, zrovna ta ale v muay-thai není až tak potřeba. Navíc mám rád, když jdou bitvy rychle po sobě. Po duelu se Štefanem si ostatně odpočinu dost.
A jak se manželka těší na to, že vás po operaci bude mít víc doma?
Zatím jsme se o tom příliš nebavili. Ona ale ráda vidí, když zápasím nebo se věnuji svým klukům. Fightlive tak žijeme doma všichni a já jsem moc rád, že mi ho manželka schvaluje a že mám doma pohodu.