Procházka po UFC? Určitě bych chtěl zdokonalit sebeobranu a formy souboje mimo klec

Jak vidí své další roky a kroky Jiří Procházka?FOTO: se souhlasem Jiřího Procházky

Deset let je Jiří Procházka v profesionálním MMA. Za tu dobu 28 zápasů vyhrál, jen třikrát prohrál. Nejdříve získal titul doma pod GCF, poté slavil úspěchy a mistrovský pás v japonské organizaci Rizin FF. Nyní je v UFC a je krok od titulové bitvy v polotěžké divizi. Stále stoupá. „Za roky jsem se diametrálně změnil, posun je vykoupený zkušenostmi. Na druhou stranu, za deset let budu zase někde jinde, zase budu věci chápat z jiné hloubky,“ zamyslel se Procházka během rozhovoru při víkendovém semináři.

Je vaším smyslem nyní titul v UFC a dále zmíněné mistrovství, o kterém mluvíte?
Přesně tak. 

Když půjdete o titul, budete znát soupeře, místo, datum. Máte bod, na který si sáhnete. Ale jak je to s mistrostvím, tam nejde najít strop. Nebo ano?
To určitě nejde. To musíte sám cítit, že jste se naplnil. Teď jsem četl knížku od Mühlfeita, kde zmiňoval. „Mé srdce je naplněný a moje mysl pevná a klidná.“ Tohle člověk v sobě nazná, že si řekne, ty vole, spadl mi kámen ze srdce, tohle je ono. Podobný pocit jsem měl, když jsem získal titul v Rizinu. Až tohoto pocitu a dojmu nabudu v organizaci UFC, řeknu si OK, teď je čas přesunout se na jinou kolej. 

Co by měla být ta jiná kolej? Je to jiná organizace, jiný sport?
Třeba se začít věnovat lidem, nějaký způsobem změnit profesi, prostě zase se posunout na jiný level.

Je titul v UFC nejvyšší level?
Ohledně titulu v UFC jde o jednu věc. Vždy je otázka – jak toho člověk dosáhne.

Pokud byste byl naplněn, byl jste spokojený s fyzickým i mentálním výkonem, je tu možný přechod do jiného bojového sportu?
MMA beru jako vrchol bojových sportů. Tady si můžete prosadit aspekty od jemných bojovných umění přes tvrdší až po kontaktní sporty, kde se jde až do extrému. MMA beru jako vrchol snažení boje. Určitě bych chtěl zdokonalit sebeobranu a formy souboje mimo klec, mimo sportovní odvětví. Chtěl bych být komplexní, ať se nemusím vždy jen rozmýšlet, že prostě trefím. Všechno, co se týče fyzického překonání oponenta v boji, v tom bych se chtěl zdokonalit. 

Z těch slov mě napadá opět vaše zmíněné mistrovství, které vás žene, je to tak?
Je to tak, chci se pořád posouvat. S tím také souvisí hledání radosti z pohybu, radost je nedílnou součástí. Na tohle jsem nějak zapomněl. Snažím se ukusovat po příčkách, být lepší a lepší. Z toho se ale nedá jen vycházet, člověka to musí bavit, důležité je být také z toho šťastný.