Sivák řádil jako uragán. Vyhrál turnaj a myslí na bitvy se světovými esy. Teď je ale na řadě Lesák, hlásí

To byl fofr. Talentovaný bojovník Václav Sivák vyřídil ve finále největšího amatérského turnaje WAKO World Grand Prix 2020 soupeře z Litvy během okamžiku. Kaminskij Erlandas neměl nárok, poprvé počítaný byl po čtvrt minutě a než se rozkoukal, bylo hotovo. „Nemůžu si dovolit doma prohrát,“ ukazuje ambice Sivák. Jeho plán je jasný, dostat se postupně až k bitvám se světovou špičkou. „Teď je ale na řadě Luboš Lesák, až doléčí ruku. Musím to s ním vyřešit jednou pro vždy,“ dodává.

Jste mistrem světa WAKO v K-1. Pražská akce byla v minulých dvou letech vyhlášena jako nejlepší a nejprestižnější amatérský turnaj v disciplíně K-1 na světě, co pro vás tahle výhra na domácí půdě znamená?
Za výhru jsem určitě rád, ale pro mě je to jako povinnost. Nemůžu si dovolit na domácí půdě prohrát turnaj. V tom je to možná těžký. Konkurence byla tentokrát možná trochu menší, ale i tak tu startovali kluci, co měli natrénováno a měli i dost zkušeností, jinak by sem přece nejezdili. Ale, jak jsem říkal, jsem rád, že se povedlo uspět.

Finále, to byla opravdová rychlovka, trvalo sotva čtyřicet sekund, čekal jste tak rychlý konec?
Bylo to hodně rychlé, to je fakt. Soupeře jsem nenechal vzbudit se do zápasu. Dohodnutá taktika s trenérem byla jet o od začátku naplno a tohle byl výsledek.

Kolik zápasů jste vůbec musel na cestě za turnajovým triumfem vyhrát a jak těžké byly?
Tentokrát byly jen dva. První proti Italovi a pak už finále proti Litevci. Byla to ale moje premiéra ve váze 67 kg, jinak bojuju níž - v 63,5 kg.

Bylo složité se na turnaj připravit a nebyl jste trochu nervózní, dlouho jste nebojoval?
Nervózní jsem byl stejně jako před každým zápasem, to k tomu prostě patří. Na turnaj jsem se připravoval fakt dlouho. Dá se říct, že jsem pořád ve formě. Nemůžu si dovolit netrénovat nějaký delší čas.

Ukázal jste zase svou třídu a kvalitu. Láká vás do budoucna nějaká další titulová výzva?
Jasně, že láká. Chce to pořádný plán a udělat cestu na vrchol, kde bych se potkal s těmi úplně nejlepšími. Potřebuji se vyzápasit v profesionálním ringu. Zatím je moje bilance 14:0.

Zaslechl jsem v zákulisí, možná i kvůli té skvělé vítězné šňůře, že s vámi tady nikdo nechce bojovat. Cítíte to tak?
Není to tak, že se mnou nikdo nechce bojovat. Prostě mě ti mladší kluci znají, vědí, kdo jsem a hlavně na WAKO, takže občas se jim nechce.

Jakou máte představu o dalším zápase, s kým se toužíte mezi provazy potkat?
Chtěl bych se dostat do nějaké menší organizace jako je Enfusion, vyzápasit se tam třeba dva roky a pak vyletět do světa a potkat se tam fakt s těmi nejlepšími. Myslím, že teď je ale na řadě Luboš Lesák, až doléčí svoji ruku. Už jsem ho v osmnácti porazil, ale pořád něco vykřikuje na sítích, takže chci začít s ním a vyřešit to jednou pro vždy.