Soldiče jsem uškrtil. Byl to ale sen, přiznal Kincl, který si v přípravě ťuknul i se šampionem UFC
01.09.2021
Autor: Libor Kalous
Natáčení klipu pro KSW.FOTO: se souhlasem Patrika Kincla
Žije v bublině, ze které si občas vyskočí a vrací se zpět. Jako magnet ho to táhne pořád k jednomu bodu. Patrik Kincl bude v sobotu bojovat o titul ve velterové váze organizace KSW. On vs. Robert Soldič. Velký zápas, velký titul, velká šance. Tohle nejde vymazat z hlavy. Jak prožívá český bojovník poslední dny, co zažil v přípravě? Zápasník z hradeckého All Sports Academy se rozpovídal pro kaocko.cz
Patriku, pár dní do zápasu, sledujete sociální sítě?
Sociální sítě jsou součástí mého sportovního života, takže tak nějak ve stadiu stalkingu. Taková prokrastinace, koukám, občas přidám nějaký příspěvek. Přemýšlím, že natočím nějaký vlog, ale moc toho z této přípravy neukazuji, nechci.
Organizace KSW natočila s vámi a Soldičem klip před titulovým zápasem, jaké jste měl reakce?
Reakce byly, ale bál jsem se jich. Musím říct, že na místě, když jsme točili, bál jsem se, že to nedopadne dobře. Dali nám texty, já to říkal v češtině, on v chorvatštině. Oni to pak překládali do polštiny. Text mi přišel divný, neseděl mi. Říkal jsem si, tohle bude prů… Pak to vylezlo, poslali mi to, ale já se na to nemohl kouknout, styděl jsem se. Ukázal jsem to ženě a ona, že to je dobrý. Až pak jsem si to pustil. OK, není to tak strašný. Musím říct, že reakce byly super, až mě to překvapilo.
Jaké bylo točení se soupeřem, byl tam ostych, divný pocit?
Ze začátku jsem to tak měl, jsme soupeři. Myslím, že to tak měl i on, bylo to divný. Přišel režisér, zeptal se nás, jestli spolu nemáme nějaký osobní problém, což nemáme. Pak nám řekl, točíte film, ať to bereme jako roli, ať se vykašleme na to, co bude za měsíc a jdeme na to. Tak jsme šli, nakonec pohoda.
Jaký je Soldič?
Sportovec jako já, žádná vražedná nenávist tam není.
Součástí přípravy jsou mimo točení důležité hlavně sparingy, koho jste měl v této přípravě?
Nejdřív jsme byli v Poznani, tam je parádní parta, byl tam i soupeř, který naskočil místo mě se Soldičem v Londýně, tak s tím jsem něco probral. Mateusz Gamrot tam byl, bylo tam spousta borců z KSW a jiných organizací. Potom jsme byli ve Varšavě, kde je hlavní tváří Janek Blachowicz. Tam nás taky přijali super, až jsem to nečekal.
Spároval jste s Blachowiczem?
Ťukli jsme si.
Jaké je ťuknout si se šampionem UFC?
(smích). Jsem rád, že jsem ve veltru.
Kolik jste naspároval kol za poslední dva měsíce?
Hodně, hodně. Možná až zbytečně moc. Jdeme ale na pět kol, potřeboval jsem to. Je to randál, řekl bych více než sto kol.
Už víte čas zápasu?
V sedm začíná galavečer, záleží, jak to tam bude padat. Podle mě půjdeme kolem jedenácté večer. Kvůli tomu chodím spát později.
Nakonec se zápasy odehrají v malém studiu, mrzí vás to?
Vejde se tam asi 400 lidí, mrzí mě to. Tento zápas by si zasloužil plnou halu, ale zase dobrý, uslyším svůj roh. Aspoň tedy doufám, že nebudou Poláci dělat bordel. Někdy jsou šílení. Pár mých fandů tam taky jede, což mě potěšilo, protože lístky nestojí pár korun.
Velký zápas, stres, jak komunikujete s okolím v posledních týdnech?
Někdo mi napíše, odpovím za dva, tři dny. Mám svůj tunel, málo se rozptyluju. Spoustu věci odkládám a řeším je až po zápase, pak se z toho můžu zbláznit. Naštěstí mám kolem sebe lidi, kteří to pochopí. Pokud řeším něco s někým, s kým se neznáme, je to trochu problém.
Působíte nepřístupně, arogantně?
Zjistil jsem, že působím na lidi arogantně. Kdo neví, těžko pochopí stavy před zápasy.
Doma mají pochopení?
Doma jo. Jak si hlídám stravu, neshazuju takový randály, tak už nejsem tak protivný, neleze mi to tolik na mozek. Do toho máme doma malou, s tou nejde být naštvaný. Když se na vás děcko usměje, všechno zahodím.
Dokážete úplně vypnout?
Málo, je to těžký. Když už se v tom plácám dlouho, musím přecvaknout a myslet na něco jiného. S dcerou to jde. Když jdu ven třeba se psem, mám zápas v hlavě, žiju tím. Vždycky jsem to tak měl.
Co spánek, máte sny o souboji se Soldičem?
Jednou se mi o něm zdálo a Sodliče jsem uškrtil. Já ale tyhle sny nemám rád, mám radši, když se nedaří. Jednou jsem měl sen, že jsem vyhrál, probudil jsem se a měl jsem z toho blbý pocit. Teď tam ten pocit nebyl, naopak mě to motivovalo. Ale byl to jen jeden sen.
Jeden zápas, jeden sen stačí, ne?
To je pravda (smích).