Ve tmě jsem viděl, že David Apolla porazí, říká Kozmův brácha Tomáš
27.05.2021
Autor: Ondřej Huml
Bratrská láska.FOTO: se souhlasem Tomáše Kozmy
Byť jim v žilách koluje stejná krev, povahově je každý zcela jiný. A zatímco David to v MMA dotáhl až k titulu šampióna welterové váhy Oktagonu, jeho o dva a půl roku mladší brácha Tomáš s tímto sportem před šesti lety skončil. A teď je šťastný za cestu, kterou od té doby ušel. Navíc jsou pořád nerozluční parťáci, byť to k sobě mají přes celou republiku. David bydlí v Praze a Tomáš se usadil v Čeladné, kde svému sourozenci drží pálce na dálku. A stejné to bude i v sobotu, kdy jeho staršího bratra čeká obhajoba pásu proti Apollovi. Co všechno prozradil v rozhovoru pro kaocko.cz.
Tomáši, jaký vztah máte s bráchou Davidem?
Myslím, že lepší být už ani nemůže. Každý jsme sice úplně jiný, ale navzájem se respektujeme a máme se rádi. Já se hodně zajímám o meditaci a cvičím jógu, na což brácha vůbec není a dělá si ze mě pr.... Stejně jako já z něj. Když se ale vidíme, tak moc rádi pokecáme o všem možném. Svého bráchu bych tak určitě za nikoho nevyměnil.
Měli jste k sobě takhle blízko vždycky, nebo to přišlo až časem?
My jsme měli skvělý vztah už jako děti. V nějakých 13 letech mě brácha samozřejmě štval, ale to je v tom věku asi normální. Když jsme se v něčem hodně nepohodli, dali jsme si mezi sebou fight a bylo po problému.
Kdo většinou vyhrál?
No samozřejmě brácha. On byl vždycky těžší než já. Já jsem si kvůli judu váhu vždycky hodně hlídal a v nějakých patnácti nebo šestnácti letech jsem měl tak 55 kilo. To brácha vážil v té době už určitě přes 70, takže většinou byl vítězem on.
Fungoval i jako takový ochránce, když jste se dostal s někým do sporu?
Nebylo to potřeba. My oba jsme byli zcela bezkonfliktní kluci. Ale kdyby se něco semlelo, jsem si jistý, že by se mě brácha zastal. V tom jsem v něj měl vždycky velkou důvěru.
Takže můžete potvrdit bráchova slova, že by se třeba v hospodě nikdy nepopral?
To určitě můžu. Za celý život vím možná o jednom, maximálně dvou konfliktech, do kterých se dostal. Ale ani v nich nešlo o nic vážného. Brácha nikdy nebyl žádný průšvihář. On je strašný flegmouš a všechno má na salámu. Dokonce bych řekl, že většího salámistu ani neznám.
Kdy jste se viděli naposledy?
Těsně před Velikonocemi. Přijel na víkend, tak jsme trochu pokecali. Tedy nějaké tři hoďky. I to je na něj dost, protože než tady obletí celou rodinu i všechny své kamarády, tak je celý víkend pryč. Když jsme spolu bydleli, trávili jsme toho času spolu mnohem víc.
Kdy to bylo?
Ještě v době, kdy jsem i já dělal MMA. Bydleli jsme spolu asi rok, ale brácha si pak našel přítelkyni a já se v roce 2015 vrátil do Karviné. Zjistil jsem totiž, že tenhle sport není úplně pro mě. Zaměřil jsem se tak spíše na judo, které mě víc oslovilo svou filozofií. MMA jako sport sice pořád miluji, ale nemám moc rád tu zápasovou atmosféru. Když vcházíte do arény a lidé na vás křičí, ať zabijete svého soupeře, tak to prostě není nic pro mě. Já mám hodně rád svůj vnitřní klid, kterého se mi v MMA moc nedostávalo.
A judu se věnujete stále?
Teď se věnuji hlavně své přítelkyni, masážím, józe a meditaci. Snažím se tak rozvíjet v tomto směru, pracovat sám na sobě. Loni jsem ale k Vánocům dostal nové kimono, takže se k judu určitě zas vrátím.
A nelitujete občas, že jste skončil s MMA, když vidíte, co v něm teď předvádí brácha?
To určitě nelituji. Beru to tak, že jsem se dal jinou cestou. A uvnitř sebe cítím, že to bylo správné rozhodnutí. Možná si MMA ještě půjdu párkrát zatrénovat, ale k zápasům se už určitě nevrátím. A to i když věřím, že to ve mně pořád ještě je. V nějakých 12 letech jsem si třeba naplánoval, že za den udělám dva tisíce kliků. A prostě nešel ven, dokud jsem je neudělal. Teď jsem ale někde jinde a vím, že se k MMA už nevrátím.
Čekal jste, že to David dotáhne v MMA až takhle daleko?
Vždycky jsem věděl, že má v sobě velký oheň. Jen bylo potřeba ho zažehnout. Nebo mu spíš správně nastavit hlavu. Třeba v judu byl brácha skvělý v tréninku, ale na závodech to prostě nedokázal předvést.
Čím to?
On si prostě nastavil v hlavě, že nezvládá první zápasy. My jsme v tom pavouku měli třeba šest utkání a on často skončil už na začátku. Prostě si vsugeroval do hlavy, že se stejně dál nedostane.
Máte o něj strach, když přichází k zápasu do oktagonu?
Není to přímo strach, ale nervozita. A ta je dokonce větší, než když jsem zápasil já sám. A vůbec nejvíc nervózní jsem byl, když měl brácha zápas se Štrbákem.
Proč zrovna při utkání s ním?
Protože jsem věděl, jak moc tvrdej soupeř Štrbák je. On má v ruce granáty a měl jsem trochu obavy, že tam brácha jeden propustí. Navíc jsem byl tenkrát přímo na místě a viděl jsem, jak se řežou od prvního kola. Byl to vážně šílený zápas. A já se musel tenkrát dost uklidňovat, abych ho vůbec dokoukal až do konce.
Byl jste od té doby podpořit bráchu ještě na nějakém turnaji?
Byl jsem ještě na tom prvním utkání s Kertészem, ale od té doby už ne. Mně ta atmosféra na turnajích opravdu nedělá moc dobře a dostával jsem se z ní i několik dní. Já se na MMA podívám moc rád v televizi. Nic víc už není pro mě.
Mimochodem, když měl brácha s Kertészem odvetu, tak ten zápas se pro něj zprvu nevyvíjel vůbec dobře. Věřil jste, že to ještě otočí?
Já jsem to fakt věděl. Opravdu jo. I když David ty úvodní dvě kola prohrál, bylo vidět, že se v nich Máté už vyšťavil. Proto jsem neměl žádných pochyb o tom, že ho brácha ještě přejede. Klidně až na body, co se nakonec i stalo.
Teď ho čeká Apollo, což je podle mnohých vůbec nejlepší soupeř, na něhož David zatím narazil. Co si o tom myslíte vy?
S tímhle názorem souhlasím. I podle mě bude Apollo zatím asi nejlepší Davidův soupeř. Asi měsíc zpátky jsem byl ale na pobytu ve tmě a tam jsem viděl, že brácha zvítězí. Nevím, jakým způsobem to bude, ale zvítězí.
Co ten pobyt ve tmě vlastně je?
Probíhá to v maringotce. Malé místnosti, kde máš pouze postel, umyvadlo, záchod a malinký prostor na cvičení. Při meditaci se ti tam otevřou různá vidění a ty vidíš minulé životy i věci, které se ti mohou stát. V podobné maringotce byl ostatně nedávno zavřený i Jirka Procházka. Ale on tam byl jen tři dny, zatímco já rovnou deset. A ještě bez jídla. Po šesti dnech už mi ale bylo fakt špatně, tak jsem si řekl aspoň o okurkovou a pomerančovou šťávu. Na nich jsem to tam vydržel až do konce. A byla to fakt síla.
Dostal byste na podobné místo i Davida?
Určitě ne. Bavil jsem se s ním o tom a říkal mi, že by tam rozkousal stěny. On na tohle není. Radši se zavře do posilovny a maká. Zkrátka asi nechce být sám se sebou.
Podle vás ale tedy zápas s Apollem dopadne dobře…
Přesně tak. Viděl jsem, že Davidovi zvednou ruku nahoru. Do té doby jsem to viděl tak 60 ku 40 pro Apolla. Teď 70 na 30 pro bráchu.
A jak si věří sám David?
Je přesvědčen o tom, že Apolla porazí. Věří si na něj. Navíc mu možná vyhovuje, že o něco větším favoritem je tentokrát soupeř. Proto se bráchovi půjde do utkání dobře. Podle mě to bude tak, že se Apollo v prvních dvou kolech vymlátí a pak už nebude moct. To brácha je buldok. Od třetího kola začne mít navrch, bude Apolla loktovat a nakonec ho v oktagonu ufuní. Skončí to tak, že David zvítězí na body.