Vémola a Mikulášek jsou jako Baroš. Fanoušci mají plno řečí, ale všechny to zajímá

Na rovinu říkám, ač se zdál zápas mezi Karlosem Vémolou a Václavem Mikuláškem absurdním, co se týče porovnání výkonnosti posledních let, těším se na něj. I kdyby mělo jít o pár minut a lev se měl nažrat. Proč? Tady je několik důvodů.

Fanoušek se chce bavit, a to nejen pár minut, když jsou zápasníci v oktagonu. MMA není hokej, fotbal, tenis, basketbal, volejbal, kde se hraje několikrát týdně. Ohlásit zápasy, představit kartu tři měsíce před akcí a čekat na zápasy? Takto bojové sporty nefungují. Tohle nebude bavit fanoušky, tohle nebude bavit ani organizátory, neprodají vstupenky (pokud mohou), nevydělají.

MMA není sport, je to sport a show, balíček. Dvě disciplíny, které tvoří jednu množinu, u které dopředu nevíte výsledek. Tak trochu adrenalinová alchymie.

Někdo se přizpůsobí více, někdo méně. Samozřejmě jsou určité mantinely, které by měli zúčastnění dodržovat, což bohužel ne vždy dopadne. Někdy je toho cirkusu nad míru. V případě Mikuláška s Vémolou jde o střet dvou, kteří umí být pohotoví ve svých výpovědích. Umí zaujmout, a to fanoušek chce. Věta: „Příprava byla super, jdu si pro vítězství,“ je formulkou, kterou by každý novinář z diktafonu nejraději vymazal. V případě fotbalistů jde o větu. „Je to kulatý, začíná se za stavu 0:0.“

Pokud půjde vše podle plánu, tedy podle výsledků, zkušeností, soupeřů, které mají oba za sebou, Terminátor hodí a ubije, možná přijde submise. Do mikrofonu potom poví, že doručil, že co řekne, to splní. Poté hned v oktagonu zmíní Atitlu Végha a odvetu a svět bude zase v pořádku.

Jenže je tu napnutá struna, což když tomu tak nebude, a to je to, i když je šance malá, co tento zápas koření. Végh je toho příkladem, byl outsider a Vémola se viděl jasným vítězem a chtěl do UFC. Teď bojuje s Mikuláškem, typem z diskotéky, o kterém si možná musel zjišťovat, kdo to vůbec je. Ano, Végh, slovenská ikona, šampion Bellatoru, ale co kdyby...

Fanoušci chtějí mít své hvězdy a zároveň přejí outsiderům, to jsme my Češi. Vémolu část fanoušků nemusí, stejné to je i u Mikuláška. Pamatujete na fotbalistu Milana Baroše? Stejný případ, jedni ho milovali, druzí nenáviděli. Jenže kam on přijel s Baníkem po Česku hrát, šlo se na Baroše. Bez něj by byla návštěva poloviční. Tohle je stejné.

Promotér Ondřej Novotný určitě ví, že Vémola a Mikulášek jsou na jiném výkonnostním patře, jenže také ví, že tihle dva proti sobě lidi zaujmou a prodají také lístky (PPV). Sport je krásná věc, ale poloprázdná hala, případně mizivý prodej PPV celý cirkus okolo nezaplatí. Vémola nebude s Mikuláškem prohrávat, když se potkají desetkrát, ale prohrát může a vracíme se na začátek příběhu, je více nití, které se smotaly do provazu, který táhne příběh tohoto zápasu.

Neříkám, že mi vše na současném MMA voní, ale respektuji jeho vývoj. Pokud něco nebude fanoušky bavit, organizátoři, zápasníci, sponzoři zbystří a rychle se toho zbaví. Jak je vidět, v případě duelu dvou zmíněných to neplatí.

Po zápase se většinou vše změní, co bylo předtím, je zapomenuto. I když v případě Terminátora a Baby Jagy nepočítám s tím, že Vémola pozve Mikuláška na krmení svého lva. A kdyby pozval, věřte, že se to dozvíte. Vémola, Mikulášek, díl druhý - kamarádi :-).