Šílený let na zápas. Zkušenosti i nástrahy při cestování po světě

Cestování na zápas přes celou zeměkouli tentokrát Magdalena Šormová absolvovat nebude. Českým fanouškům se představí v čistokrevném MMA na galavečeru Oktagon 16. Na domácí půdě ji po pěti letech 26. září přivítá Brno. Mezitím ale stihla rozdat rány hned na třech světadílech, létání s plnou polní a mistrovským pásem v kapse má vyzkoušené. Přesto na cestách není nikdy nouze o překvapení. Větru, dešti ani letadlu prostě neporučíte. Jaké je uvíznout v předzápasové dietě na letišti plném baget a pomalého personálu? Čím českou bojovnici oslnili v Polsku? A kde vás přivítají nejlepší fanoušci?

Do jakých zemí jste se díky MMA podívala?

V rámci Evropy jsem několikrát zápasila v Polsku a na Ukrajině. Z těch vzdálenějších jsem se podívala do USA a Japonska.

Jak vám jde balení? Jste spíš minimalistický typ nebo cestujete plně vybavená? 

Vždycky sebou vozím spousty jídla. Jím totiž jen rostlinnou stravu, takže občas je náročnější sehnat jídlo na místě a ještě takové, aby bylo vhodné na dělání váhy či po ní. Ovšem je výhodou, že na rostlinnou stravu se nevztahují žádné zákazy ohledně dovozu a převozu přes hranice. Do Japonska jsem si jídlo nebrala, a pak jsem toho šeredně litovala. Naivně jsem si myslela, že si dám sushi s okurkou či avokádem, ale to tam prostě neseženete, je to asi jen zápaďácká předělávka.

Jste cestovatelský typ nebo spíše na cestách trpíte?

Cestování zbožňuji, ale ono si ho při zápasení tolik neužijete. Je to jako když jedete do zahraničí na konferenci, taky většinu času trávíte na hotelu a v konferenční místnosti, respektive v nějaké sportovní hale. Navíc když děláte váhu, tak se vám do nějakého procházení po památkách moc nechce. No a pak myslíte na zápas a po něm už se zase těšíte domů.

Alespoň máte proplacené letenky...

Na všechny profesionální zápasy jsem měla zaplacenou cestu já a trenér, ovšem cestu pro přítele Alana už jsme si platili sami. Alan mi hodně pomáhá v závěrečné fázi dělání váhy a celkově jsem s ním ve větší psychické pohodě, takže to za to stojí.

Můžete popsat nejstrastiplnější cestu za zápasem?

Nejšílenější cestu jsem zažila na Invictu FC do Kansas City. Koupili nám letenky na dost předražený spoj, takže Alan letěl o hodinu dřív jiným spojem. Jenže já s tehdejším trenérem Danem Bartákem jsme se díky zpoždění letu z Prahy zasekli na přestupu v Paříži a nestihli jsme navazující let. Po šesti hodinách různého běhání od jedné letecké společnosti k druhé a po desítkách provolaných minut s ČSA, které byly zkouškou trpělivosti a asertivity, se mi podařilo zajistit hotel a letenky na následující den. Podezřívala jsem toho operátora, že vždycky řekl, že něco ověří u nadřízeného a místo toho šel na cigáro, udělat si kafe, či kdo ví co. A já pak deset minut čekala na drátě a poslouchala příšernou a stále stejnou hudbu. To vše když jsem dělala váhu. Abych to zkrátila, cesta se protáhla na čtyřicet hodin. V letadle dost otékám a zadržuji vodu i několik dní po letu, takže mě pak čekalo nejkrušnější "vanování", jaké jsem zažila.

Jaká organizace vám zajistila nejlepší servis?

Většina z nich má své nej, v Japonsku jsme já i trenér měli vlastní pokoj, v Americe byla skvělá moderátorka, která si s každou zápasnicí hodinu povídala, aby o ní pak mohla říct během přímého přenosu zápasu něco zajímavého a trochu jí poznala. V polské Ladies Fight Night měli cage boye místo obvyklých cage girls. 

Lze srovnat publikum v jednotlivých zemích?

Nejvíce mě nadchli ukrajinští fanoušci. Nelpí tolik na státní příslušnosti zápasníků a zápasnic. Gratulují vám a chtějí se s vámi fotit, i když jste porazili jejich oblíbenou šampiónku. A stejně tak jsou schopní vás ocenit, i když zrovna nevyhrajete.

Měla nějaká organizace požadavky, které vás zaskočily?

Nějaké kuriózní, které bych zažila na vlastní kůži, si teď nevybavím. Ovšem co mě hodně zaskočilo, byla jedna soutěž týmů v ženské Oktagon výzvě. Zápasnice soutěžily, který tým vybere víc peněz při mytí aut v kraťasech a sportovní podprsence. Byť je to stejné oblečení jako na zápas, tak okolnosti jsou jiné a dělá to z nich spíš sexuální objekty než soutěžící. Nechtěla bych být v jejich situaci, protože při natáčení jste občas tlačeni někam, kde nechcete být a je těžké si to včas uvědomit. Do takových situací se ale můžeme lehce dostat i sami/y při snaze o vlastní promo.

Prodloužila jste si někde pobyt, abyste poznala i danou zemi nebo město?

To jsem plánovala, když jsem měla mít zápas v Brazílii. Z toho bohužel sešlo, protože jsem se zranila. Lákalo mě to rovněž v Japonsku, ale nemohla jsem si tehdy vzít víc dovolené v práci.

Vyhovuje vám víc cestovat a bydlet na hotelu nebo se v klidu připravovat v Čechách?

To záleží na konkrétních okolnostech. Ráda zápasím v zahraničí, doma je možná trochu těžší se soustředit na zápas. Nerada však létám s velkým předstihem a vadí mi dlouhé lety.

Takže se na blížící se zápas v Oktagonu těšíte, nebo na sebe cítíte větší tlak?

Největší tlak bylo spíše to, že jsem neměla dva týdny před zápasem potvrzenou soupeřku, to už ale neplatí, v úterý byla oficiálně představena.