Souboj století: Zvítězil silnější, ne lepší

Souboj století. Kolikrát už jsme toto pojmenování v boxu slyšeli. Ale může se bez pochyby opravdu některý ze zápasů takto nazývat? A jaká budou při výběru kritéria? Počet diváků u televizních obrazovek? Co když v době konání zápasu žádné televize nebyly. Tak počet fanoušků na stadionu nebo v hale? Začátkem století jich na zápas přišlo třeba i ke stovce tisíc.

V sobotu 2. července bylo za oceánem v místě konání souboje horko. Sem tam se přehnal malý deštík. Ještě noc před soubojem přespávaly stovky fanoušků pod holým nebem. Hotely i místní priváty hlásily, že nemají jediné volné místo. Za noc pod jakoukoliv střechou se dávaly neskutečné peníze. Každý chtěl být svědkem památného duelu.

Nově vybudovaný stadion se zaplnil do posledního místa. Přes jedenaosmdesát tisíc lidí čekalo několik hodin před soubojem přímo na stadionu na první gong. Byl to nový světový rekord návštěvy na boxerském utkání. A nejenom to. Za vstupenky se utržilo v té době nevídaných 1 789 238 dolarů! Byl to velký triumf promotéra utkání „Tex“ Rickarda, který překonal milionový zisk z prodeje vstupenek, což se ještě nikomu nepodařilo. A moc málo mu nescházelo, aby rekord nejenom překonal, ale i navýšil skoro ke dvěma milionům dolarů.

Okolo ringu se připravovali kameramani a poprvé v historii se dokonce v neutrálních rozích objevil mikrofon umístěný na stativu. Prvními boxerskými rozhlasovými reportéry se stali Andrew White a J. O. Smith, kteří v premiéře vysílali boxerský match přímým přenosem.

První se v ringu představil Georges Carpentier. Lehkým skokem se přehoupl přes provazy, tanečními kroky obkroužil arénu a s rukama nahoře poděkoval za vřelé přivítání. Fandové byli nadšení. Po chvíli se v ringu za hromového jásotu objevil i jeho soupeř Jack Dempsey. Ihned se posadil do svého rohu a ostřížím zrakem pozoroval Francouze. „Tiger Jack“, jak Demseyho přezdívali, se před soubojem neholil a jeho zachmuřenou tvář zdobil dvoutýdenní vous, což mu dodávalo ještě více na hrubém výrazu. 

Carpentier přišel přes celý ring k Američanovi s úsměvem na tváři a podával mu ruku. Toto gesto přijali velmi dobře fanoušci a stadion burácel. Dempsey vstal, stiskl mu dlaň, ale jeho ponurá tvář se nerozjasnila ani na chvilku. Rozhodčí Harry Ertle pozval do středu ringu oba borce. Carpentier měl na sobě starý, obnošený župan v šedivé barvě. Dempsey byl oblečen do velkého hnědého svetru, který mu končil v polovině stehen. Když sekundanti kontrolovali rukavice a soupeři proti sobě stáli už v trenýrkách, celým stadionem se rozprostíral hromový šum. Souboj století mohl začít. 

V ringu se proti sobě postavili dva boxeři, kteří byli naprosto odlišní. Lišili se nejenom fyzickým vzhledem, ale i stylem zápasu. Velký technik, a při tom i dobrý taktik, měl změřit síly s boxerem, který byl obdařený ohromnou silou. Silou, která jako by mu ani neubývala a ranami, které braly dech. 

Gong! Bylo přesně patnáct hodin a šestnáct minut. Sehnutý Dempsey se dostal k soupeři, ale než stačil vyslat na svého soupeře jediný úder, dostal sám dva rychlé levé direkty, které proložil pravým hákem. Hlediště na chvíli ztichlo a poté se ozval ohromný řev. Takový začátek nikdo nečekal. Fanouškům se útok Francouze zamlouval a přiklonili se na jeho stranu. Carpentier znovu zaútočil pravou rukou, ale v momentě dostal velmi silný úder na žaludek. Podlomila se mu kolena a tvář zkřivila bolestí. Pohnul se dozadu. Dempsey chtěl využít momentální indispozice soupeře a přiblížil se na distanc. V té chvíli Francouz vysypal do Američana celou škálu úderů. To si ale nenechal Dempsey líbit a strhla se pekelná řežba. Carpentier se snažil uhýbat úderům, ale neměl šanci. V souboji na blízko byl pánem ringu Dempsey. 

Gong. Skončilo první kolo, ale fanoušci si nebyli jistí, kdo ho vlastně vyhrál. Na distanc se dařilo Američanovi, v ostatních případech, byla převaha na straně Francouze.

V druhém kole se Carpentier trefil na bradu a Dempsey měl co dělat, aby se udržel na nohou. Oklepal se a levou zadní a pravým hákem chtěl soupeře zničit. Ten se sejdstepem dostal ze sevření a v momentě, kdy Dempsey měl odkrytou tvář, vší silou udeřil. Rána nebyla až tak dokonalá, a tak byl soupeř jen otřesen. Dostal se do provazů, což využil Carpentier a mohl útok dokonat. Nepochopitelně ale trefil jen Američanovo koleno. Útok střídal útok z obou stran. Skončilo se i druhé kolo. Ale ani v něm nebyl jistý vítěz.

Diváci byli rozpálení nejenom sluncem, ale i průběhem souboje. Byli udiveni z Francouzovy pravačky a jen málokdo si připouštěl, že by Carpentier nevyhrál. Ten v té době už seděl ve svém rohu vlastně poražený. Bolest v pravé ruce byla nesnesitelná. Byl natolik inteligentním boxerem, že věděl, že bez své silné pravé ruky nemůže vyhrát. Už mohl několikrát v utkání Američana „dorazit“, ale přes bolest se prostě nedalo zápas ukončit. 

Ovšem nikdo na celém stadionu o jeho handicapu nevěděl. Do třetího kola už ani „Tiger Jack“ nevstoupil tak žhavě jako do předešlých. Věděl, že má co do činění s velmi dobrým borcem. Přibližoval se k soupeři velmi obezřetně a zabalený do krytu. Očekával další útok Francouze. Ten se ale pokoušel mu zasadit rány levou rukou, která nedělala Dempseymu žádné potíže. Američan poznal, že s pravou rukou soupeře není něco v pořádku a chtěl toho rychle využít. Jeho útoky nabíraly na síle a sám byl překvapený, jak snadno nacházely cíl. Ke konci třetího kola vyslal Dempsey strašlivou ránu přímo na srdce. Naštěstí se ozval gong, a tak Carpentier mohl využít přestávky k malé regeneraci.

Fanoušci byli překvapeni. Domnívali se, že Francouz má drobnou krizi, kterou v nejbližších okamžicích překoná. Realita byla však jiná. Kromě Carpantiera a Demseyho, který v boji vytušil, že je se soupeřem zle, nikdo nic nevěděl. „Velký Georges“ už vůbec neovládal svou pravou ruku. Až po zápase se všichni dozvěděli, že má dvojitou frakturu kůstek ve dlani. 

Po třetím kole a čtvrtém gongu stadion ztichl. Ten ohromný dav, který se nedal utišit, byl najednou bez jediného hlásku….

„Tiger Jack“ vyskočil ze svého rohu skokem opravdového tygra. Do pár sekund se Francouz ocitnul v provazech a Dempsey ho zasypával sprškou úderů. Po soustavném ataku na tělo Carpentiera náhle vyšla rána na hlavu. Carpentier padal na desky ringu. Bolestivě se stočil na pravý bok a už jen poslouchal odpočítávání. Vstal. Jeho fyzické síly ho čím dál víc opouštěly, ale nechtěl se tak brzo vzdát. Podlomený se Dempseymu znovu postavil. Dal ruce před obličej a čekal smířeně na další rány. Zvedal ruce výš a výš na ochranu hlavy, ale zapomínal na krytí zbytku těla. To se mu stalo osudným. Dempsey vyslal tvrdou ránu do oblasti srdce. Carpentier se zamotal a nachýlil dopředu. V ten moment přišla poslední rána, která ukončila zápas a Francouze dostala doslova do kolen. Lidé vstávali a aplaudovali. Už ani nečekali na počítání a oslavovali svého amerického hrdinu.

Hodiny v tu chvíli ukazovaly pár sekund před půl čtvrtou a souboj století, na který fanoušci čekali dlouhé měsíce, skončil za 13 minut a 16 sekund!

I přes porážku si Carpentier užil svou slávu. Americký tisk ho vynášel do nebes. Titulky ve všech novinách se přikláněly na jeho stranu: „Zvítězil silnější, ne lepší.“