Další historický úspěch. Všichni zde nechali kus sebe, a to se cení nejvíc, je spokojen trenér reprezentace
03.09.2023
Autor: Miroslav Obluk
Martin Viktorin v komunikaci s Eliškou Zemanovou.FOTO: Josef Macháček
Čtrnáct medailí a historický úspěch. Čeští reprezentanti na evropském šampionátu juniorů a mládeže v kickboxu zářili. V Turecku přepsali dějiny a lví podíl na tom měli i svěřenci Martina Viktorina, který je dlouholetým lodivodem gymu Falcon Vysoké Mýto a v posledních letech zastupuje roli i státního trenéra. "Jsem maximálně spokojen. Všichni zde nechali kousek sebe," žasl Viktorin v rozhovoru pro kaocko.cz.
Jak jste spokojen s celkovým šampionátem?
Co se týče pořadatelství, tak to bylo zvládnuto dobře, na to jsme ale u WAKO turnajů již zvyklí. Co se týče časového harmonogramu a zápasů, někdy nás rozhodčí rozčílí, ale na to jsme také zvyklí. Samozřejmě kvality všech se tady pohybují na světové úrovni. Vyhrát tady třeba jen jeden zápas, je ohromný úspěch, natož medaili. Celkově jsem s turnajem spokojen.
Centrem dění byl hotel, který byl spojený s halou…
To bylo obrovské plus. Nemuseli jsme se nikam přemisťovat. Strava sice byla, jaká byla, ale hladem jsme také neumřeli.
Když se na zápasy podíváte retrospektivně, je něco, co byste změnil? Ať už v přípravě, při koučování?
Když to vezmu od toho koučování, tak musím říct, že je to strašná zodpovědnost. Tu jako trenéři pociťujeme na jakémkoliv turnaji. Je to velké břímě, člověk se musí rozhodnout během jediné sekundy. Musí zvolit postup toho, jak se bude pokračovat v zápase dál. Tohle je podle mého názoru mnohem těžší, než jak je tomu u profesionálních zápasů. Tam máte klidně tři měsíce na přípravu. Kdežto tady se jede pavoukem. Nikdy nevíte, koho vám osud postaví do cesty, nemůžete se tudíž dostatečně připravit na svého soupeře. V pavouku máte 20, 30 soupeřů, soupeřek. Takže při tom koučování bych byl vždycky schopný najít něco, co bych udělal jinak. Ale nakonec jsme dosáhli úspěchů, jakých jsme dosáhli. Tohle je náš historicky nejúspěšnější evropský šampionát. A co se týče fyzické stránky, tak jsem taky spokojen. Když někdo prohrál, tak prohrál z toho důvodu, že byl soupeř lepší. To je normální věc, ale nikdo neprohrál proto, že by v zápase umřel na fýzu. Takže je vidět, že příprava byla kvalitní. Sbíráme zkušenosti, všechno to jsou mladá lvíčata, která předvedla opravdu velké výkony. Získali jsme čtrnáct medailí. Takže s výkonem a výsledky jsem maximálně spokojen.
Na jaký výsledek jste nejpyšnější?
To se nabízí. Eliška vyhrála tři zlaté medaile třetí rok po sobě. Historicky se to nikdy nikomu nepovedlo. A troufám si říct, že se to dlouho nikomu nepovede.
Myslíte si, že by se Eliška Zemanová mohla stát osobou, která by zpopularizovala český kickbox?
Já si myslím, že ona tou osobou již je. Svou vizáží, svými výkony, vyjadřováním. Hezky mluví, hezky vypadá, samozřejmě je výbornou zápasnicí, takže by se mohla stát i průkopnicí nejen rekordů, ale i průkopnicí na poli mediální stránky. Mohla by náš kickbox proslavit a trochu více ho zpopularizovat.
Vyjma Elišky máte ve svém gymu spoustu nadějných svěřenců. U kterého z nich vidíte za poslední rok největší pokrok?
U všech čtyř, které jsem na mistrovství vzal, (Jiří Chytil, Vojtěch Urban, Nikol Martincová, Eliška Zemanová) byť Vojta nedosáhnul na bednu, tak vyhrál několik zápasů a nechal v nich srdce. Jirka je víceméně kopií Vojty. Jsou to pokorní, hodní kluci. Oba zaznamenali obrovský progres. A to proto, že na sobě denně makají. Jezdí na všechna soustředění, semináře, účastní se všech turnajů a opravdu tvrdě dřou. No a holky jsou stálice. Když hlava chce, tělo začne makat. Ale to není jen o mých svěřencích, opravdu všichni zde nechali kus sebe, a to se cení nejvíc. Medaile jsou pouhé třešničky na dortu.
Třešničky, které se získávají týmovou prací…
Ano, přesně tak. Proto bych rád poděkoval celému národnímu týmu, všem trenérům, koučům. Českému svazu Fullcontactu a především své rodině a ženě a manželce za toleranci a podporu.