Dopředu mě ženou příběhy od mámy. Moji blízcí jsou mé diamanty, říká Langer před bitvou
15.05.2025
Autor: Ondřej Popper
Pavol Langer.FOTO: OKTAGON MMA
Když v kleci s ním stál před dvěma lety, urval tam životní vítězství i titul polotěžké váhy. Teď nastal čas na repete! Pavol Langer se v sobotu znovu utká s německým rivalem Alexanderem Poppeckem. Dobrosrdečný obr z Košic vs. krvelačný Viking z Mnichova, tohle bude hlavní nálož Oktagonu 71. Turnaje na Alexově domovské půdě. "Jsem natěšený se tam s ním pobít. V přípravě jsem pro výhru udělal naprosté maximum," konstatoval Langer v rozhovoru pro kaocko.cz.
Přesně dva roky a jeden měsíc. Tak dlouhá doba uplyne do chvíle, kdy si to oba muži rozdají podruhé. Jejich první válku viděl Düsseldorf a Slovák v ní prožíval těžké chvíle. Soupeř mu div nerozkopal levou nohu. Jenže místo toho, aby pak šel tvrdě po ukončení, si vítězství nechal protéct mezi prsty a Langer duel otočil.
" Očekávám, že teď po mně půjde ještě víc, že si na mě nachystal pár nových věcí. To všechno jsou ale jen mé dohady. Realita v kleci může být pak jiná, tak uvidíme. Jsem připravený na všechno," ujistil Pavol, který Němci tenkrát zhatil jeho velký sen. Připravil ho o dočasný pás šampiona. Navíc ještě způsobem, kdy Poppeck selhal hlavně psychicky.
Je jasné, že teď bude na Vikinga tlak ještě větší. Notabene v Mnichově, kde žije a trénuje. "Přiznám se, že já to tak neberu. Do přípravy jsem dal sto procent a nedívám se na to, kdo z nás by to měl chtít víc. Já to chci urvat úplně stejně jako on. Říkat si něco jiného by ode mě byl alibismus," usmál se Langer, který na nepřátelském území bude jako ryba ve vodě. Z posledních pěti duelů absolvoval hned čtyři na německé půdě.
"Pro mě je to obrovská čest. Člověk vždycky snil o tom, aby zápasil na fakt velkých zahraničních turnajích a ne jen někde doma v tělocvičně, kam se na něj půjde podívat sotva pár desítek lidí. Že Oktagon takhle prorazil i v Německu, svědčí o tom, jak vysoko se vyšvihl. Možná se stal evropskou jedničkou, možná ještě ne, sto lidí má sto chutí. Určitě ale patří k těm největším hráčům a já si moc vážím toho, že můžu být u toho. Když obyčejný člověk jako já má v Německu hlavní zápas, je to něco, co si prostě musí užívat," řekl populární bojovník.
Naposledy mu to tam ale nevyšlo. Na historickém turnaji ve Frankfurtu podlehl irskému zabijákovi Willu Fleurymu, jemuž na vítězství stačila minuta a půl. Ani z toho si ale Langer těžkou hlavu nedělá. "Někdy to zkrátka nejde podle plánu, ale takový je život. Nepřináší vám jen hezké věci. Přináší i ty špatné a je vždycky na vás, jak se k nim postavíte, jak na ně dokážete zareagovat. Až v těch chvílích se ukáže, jaký jste vlastně člověk," vzkázal jasně.
To ale neznamená, že by si to s Fleurym nechtěl rozdat znovu. Zvlášť když ten drží v tuto chvíli opasek polotěžké (i těžké) váhy a Langer s Poppeckem jsou aktuálně trojka s dvojkou divize. "Nevnímám to ovšem tak, že si vítěz musí v sobotu zajistit zápas s ním, že nutně musí dostat titulovou šanci. Soustředím se čistě na zápas a na svůj výkon. Co přijde pak, to přijde. Nechám to na organizátorech," zdůraznil Langer a naznačil, že i když chce být co nejlepší, získat legitimní pás šampiona pro něj nikdy nebylo to nejdůležitější.
"Mám svou vlastní motivaci. Když jsem byl malý, poslouchal jsem příběhy od své mámy a ty mě ženou vpřed. Třeba ty o Jackiem Stewartovi, ale i mnohé další. Ty dvě největší motivace mám ostatně doma a jsem za ně šťastný. Každý z nás má jiný osud, jinak rozdané karty. Je to o tom naučit se hrát s tím, co máte v ruce," poznamenal Langer, který je hrdým tátou dvouletého synka.
Přál by si, aby jednou kráčel v jeho bojových stopách? "Tlačit ho k tomu určitě nebudu. Dobře totiž vím, jak je tahle práce tvrdý chlebík, že mně víc bere, než dává. Pokud se ale bude chtít vydat stejnou cestou, budu ho v tom podporovat stejně jako ve všem ostatním. Musí si vybrat jen on sám. Podle toho, co ho bude bavit a naplňovat. Když nebude fetovat, bude to dobrý," rozesmál se prostovlasý zápasník, od něhož by si ostatní mohli vzít příklad. Kromě role bojovníka stíhá výchovu i job informatika. Dovolenou si nebere ani před turnaji.
"Jelikož malý už spí dobře, dá se to zvládnout, ale někdy je to velký boj. A rozhodně nejen můj. Bez podpory mé ženy, trenérů a lidí okolo bych to nikdy nezvládl, oni jsou mé diamanty. Jsem strašně vděčný, že je mám, protože bez nich bych to nikdy nezvládl," uzavřel Langer.