Drama na Slovensku. Na tréninku schytal granát, jenž mu roztrhl obličej a sebral kus paměti
04.07.2023
Autor: Ondřej Huml
Tomáš Deák a jeho nepříjemné zranění. FOTO: se souhlasem Tomáše Deáka
Stal se šampionem Fight Nights Global i Oktagonu, teď se snaží prodrat na trůn ACA. Jednadvacátého července tam měl mít další zápas, ale musel ho odložit. Slavný slovenský fighter Tomáš Deák má nyní zcela jiné starosti. Na tréninku schytal granát, jenž mu roztrhl obličej a sebral kus paměti. "Pusa mě bolela jen při zašívání. Dát do kupy to ostatní potrvá bohužel déle," prozradil Deák v rozhovoru pro kaocko.cz.
Tomáši, co přesně se stalo?
Ve středu jsem absolvoval náročný trénink, mělo jít o poslední těžký sparing tři a půl týdne před zápasem. No a ve druhém kole mě můj parťák trefil kolenem do tváře. Co jsem viděl na videu, ruce jsem měl nahoře, ale přešlo to přes ně. A i když nešlo o bombu, která by mi snad ustřelila hlavu, tak byla zatraceně přesná. Roztrhla mi rty, letěl jsem hned na zem. Horší byl však otřes mozku, krátkodobá ztráta paměti.
Všechny kolem to muselo dost vyděsit.
Přesně tak. Když se mě můj kamarád zeptal, zda vím, jak jsme sem přišli, otázky jsem mu začal klást já. Co tady dělá, jestli sem taky chodí spárovat… Byl ze mě vystrašený, ptal se, jestli mám syna. Řekl jsem, že dceru. Po chvilce jsem mu ale přiznal, že si nemůžu vzpomenout, jak vlastně vypadá… V tu chvíli už každý v gymu pochopil, že je to fakt zlé. Putoval jsem ihned do nemocnice. Nechali si mě tam přes noc kvůli podezření na krvácení do mozku, druhý den mě ale pustili domů.
A paměť se vám už zcela vrátila?
Na 90 % ano. Jen ten sparing si vůbec nepamatuji. Ani to, že jsem šel po něm do sprchy. Jinak je to ale už dobré. Tedy vlastně bylo.
Jak to myslíte?
V pondělí ráno jsem se vrátil do tréninku, měl jsem však po něm hrozné návaly v hlavě. Šel jsem tedy odpoledne za neurologem a ten mi nakázal, že dva až tři týdny nesmím dělat vůbec nic. A to je celkem špatné. Zvlášť když s ACA jsme se předběžně domluvili, že mi zápas dají hned na startu září.
Předpokládám, že tenhle termín je teď dost v ohrožení.
Uvidíme. Ale myslím si, že žádný zápas asi nebude. Už jen to, že bych před ním neměl skoro žádný sparing, by pro mě bylo celkem velké riziko. Za současné situace je to ale ještě mnohem horší.
Za tři týdny jste měl mít odvetu s Rusem Nashkou Galaevem. Byl by to soupeř i pro září?
To mi zatím nebyl nikdo schopen říct (s úsměvem).
Proč vlastně ACA tolik zajímá vaše odveta s ním?
Protože se Galaevovi nelíbí, jakým způsobem skončil náš zápas číslo jedna. Dvě kola jsem mu visel na zádech, on v tom druhém začal dělat fakt šílenosti. Nejdřív mě kousal do ruky, jeho zuby jsem měl obtisknuté do rukavic. Když to nepomohlo, začal mi do nich cpát své prsty. Rozhodčí ho několikrát napomenul, že tohle se dělat nesmí, jenže on v tom pokračoval pořád dál. Až nastalo to, co nastat prostě muselo. Tedy že mu sudí tu ruku z rukavic vytrhnul a já ho okamžitě uškrtil. On si pak stěžoval, že mi rozhodčí k výhře pomohl, ale byla to jen jeho vlastní chyba. Kdyby mi tam ty prsty pořád nestrkal, nemuselo se nic takového stát. Ten zápas bych však vyhrál stejně. Notabene když jsem ho celý strávil na jeho zádech. Probíhalo ho to 100:0 pro mě.
Jak váš spor probíhal dál?
Když mi po zápase řekli, že by Galaev chtěl odvetu, řekl jsem proč ne. Že to pro mě budou easy money. Druhý den jsme se potkali a on mi tahle slova vyčetl, prý ho dost urazila. Tak jsem mu řekl, že mě zas urazilo jeho volání po odvetě. Vůbec nechápu, že si dovolí ji chtít, když mě v kleci měl celou dobu na zádech. Já bych s ním nejradši už nebojoval, není k tomu žádný důvod. Dopadne to zase stejně.
Tak proč jste na odvetu kývnul?
Musel jsem, nic jiného mi nezbývalo. V ACA to chodí totiž tak, že pokud chcete zápasit, musíte přijmout toho, co vám dají. A mě dali bohužel zase Galaeva. Ale platilo to jen pro ten první termín. Jak to bude dál, to teď vážně nevím.
Předpokládám, že soupeři se vám hlásí sami…
O ně vážně nemám nouzi. Jelikož jsem ve své váze snad jediný Evropan, všichni Rusové tam na mě mají velkou chuť. Ti vepředu jsou navíc ze stejného gymu, takže proti sobě jít nechtějí. Mě by ale zbili moc rádi. Vím, že jsem mezi nimi dost neoblíbený, že mě považují za vetřelce, jehož musí dostat. Ale je mi to fuk (směje se).