Drtivý pád. 120kilový hromotluk si naběhl na masivní kopačku
21.04.2025
Autor: Miroslav Obluk

Alvin Hines slaví působivé vítězství. FOTO: Legacy Fighting Alliance
Americký obr si naměřil vzdálenost a odhodlal se k nečekanému útoku. Vyslal lehce neohrabanou, leč o to důraznější kopačku na hlavu, a svého protivníka poslal k zemi. Na turnaji LFA 206, jenž proběhl před pár dny v Minnesotě, skolil Američan Alvin Hines svého krajana Billyho Valdeze masivní kopačkou.
Když v kleci bojují těžké váhy, které mají tělesné proporce přesně jako američtí hromotluci Hines a Valdez, jen málokdo od nich očekává působivé akrobatické útoky.
Hines i Valdez připomínají svým vzhledem typicky stereotypní hromotluky. Nejsou neuvěřitelně vysekaní, břišní svaly mají skryté, na kulturistických akcích by nijak výrazně neuspěli, na tom však vůbec nezáleží. Důležité je, co dovedou udělat v kleci. A v té dovedou občas rozpoutat pořádnou show. A především Hines je mistrem svého řemesla.
Během své dvouleté profesionální kariéry již stihl absolvovat osm duelů. Všechny ovládl, přičemž většinu soupeřů ukončil před limitem. Pouze jedinkrát si vyslechl verdikt bodových rozhodčích, jinak vždy slavil před limitem a z tohoto trendu nevybočil ani na dubnovém turnaji LFA 206.
Ačkoli se chvílemi mohlo zdát, že bitva těžkých vah opravdu skončí na body, minnesotští fanoušci byli nakonec svědky fenomenální podívané.
Hines se totiž po dvou minutách třetího kola odhodlal k netradičnímu útoku. Místo úderů vsadil na své kopy a slavil úspěch.
Třiatřicetiletý zámořský bijec se odhodlal k netypickému útoku, kterým kromě svého soupeře překvapil i tamní publikum.
Hines se zdánlivě napřáhl k úderu a Valdez reagoval. Ataku soupeře se chtěl vyhnout úhybem hlavy, místo vytouženého úniku si však naběhl na přesně trefenou kopačku.
Hines lehce neohrabaně, leč o to drtivěji, zasáhl rivala do nechráněné hlavy. Jeho noha se proměnila v ostrou sekeru a Valdez padl k zemi jako podťatý. A byl do drtivý pád.
Aby také ne. Když k zemi míří bezmála 120 kilogramů živé váhy, je to pořádně slyšet. A pořádně slyšet to bylo i v Minnesotě. Valdez padl k zemi a bezvládně se na ní rozplácl. Hines mohl již v tu chvíli slavit velkolepé vítězství. On sám měl však jiný plán. Do viditelně zničeného soupeře si ještě dvakrát s chutí bouchnul.