Dvakrát se učil chodit, rval se s psychikou, přesto to nezabalil. Bije se dál a pomáhá i dětem

06.05.2021

Autor: Libor Kalous

Čas boje...

Čas boje...ZDROJ: OKTAGON MMA


Každý člověk bojuje na více frontách. Výjimkou není ani vyznavač thajského boxu a K-1 Ladislav Krištůfek. V projektu Oktagon Underground musel bojoval s kamarádem, kterého zná dvanáct let. Los řekl, že musí jít. Co je složitější na překonání psychická, fyzická bolest? Jen kdo tohle zažije, dokáže pochopit, porovnat. Krištůfek se během své kariéry bojovníka dvakrát učil chodit, když měl utržené vazy v kolenou. I když miluje boj, rozdává rány, má srdce, stal se ambasadorem projektu Dortem proti rakovině, který pomáhá dětem. „Lidé si koupí dort, osladí si život a zároveň pomohou dětem v nemocnicích,“ řekl v rozhovoru pro kaocko.cz osmadvacetiletý zápasník, který má za sebou už 76 bitev ringu a kleci.



Láďo, v Undergroundu jste šel bojovat s Michaelem Krčmářem, chtělo se vám jít proti kamarádovi?
Bylo to nepříjemný, řešil jsem hodně psychiku. V kleci to už bylo dobrý, ale před zápasem jsem neprožíval nejlepší chvíle. Když jdete proti kamarádovi, se kterým dvanáct let trénujete, máte v hlavě všelijaké myšlenky. Nejtěžší bylo, když jsem slyšel své kamarády, že mu fandí. Z mého rohu to bylo za obráceně. Nic moc.

Bavili jste se po zápase?
Před zápasem jsem nechtěl ani nastoupit, původně jsme mysleli, že bych šel do druhé části pyramidy, ale to nám nebylo povoleno. Zápas jsem ale vzal, byla to příležitost. Ani jednomu se nechtělo. Dali jsme 3x3 minuty a zase se vše vrátilo zpátky. Po zápase jsme se o tom nebavili, nechtěli jsme to rozebírat, není to nepříjemný, bylo to dost zvláštní. Doufám, že už něco podobného nikdy nezažiju.


V sobotu tohle nezažijete, v Polsku máte osmičkovou pyramidu…
Jo jo, zápasy s lokty, takže pěkně do příjemna. Jdeme ve velkých rukavicích, ale lokty rukavice nemají. Lokty umí vypínat, na to se nedá zvyknout. Stačí dobře trefit a kůže se trhá. O soupeřích toho moc nevím, ale mají dvě ruce, dvě nohy. Je to kus masa, nebudou tam stát žádné stroje.

Vaším životem jsou tréninky, zápasy, ale také jste se zapojil do jedné pomoci, stal jste se ambasadorem projektu Dortem proti rakovině. Jak jste se k tomu dostal?
Oslovil mě Jirka Zahradník, to je kluk, který se léčí osm let s rakovinou. On má dceru a rozhodl se založit neziskovou organizaci, která pomáhá dětem v nemocnicích, protože jim nevysvětlíte, proč nemají vlasy, proč musí být v nemocnici, proč tohle nesmí atd. Jirka vymyslel, že když si někdo koupí dort, tak po odečtení nákladů dětem nakupuje hračky, pastelky, omalovánky. Lidé si koupí dort, osladí si život a zároveň pomohou dětem v nemocnicím.  Po pyramidě v Polsku budu mít žravou, takže s přítelkyní dort koupíme taky. 

Vy sám jste něco podobného v okolí zažil?
Teď byl táta na operaci s rakovinou, vzali mu půlku plíce, léčí se doma. Uvidíme, jak se s tím popere. Teď je to dobrý, ale do budoucna nikdo nevidí. Jirka, který založil Dortem proti rakovině, tak tomu se rakovina vrací osm let. Operace, chvíli dobrý a zase zpátky. To je hrozný. Je to těžký, u dětí to je vůbec strašný.


Proč jste se rozhodl podpořit zrovna tento projekt?
Je mi to sympatický, všechny peníze jdou dětem, ani je neposílají do nemocnic, nikde nevíte, kam se dostanou. Nakoupí se věci a osobně se zavezou dětem. Takto jsme byli třeba v Motole. Sice se mlátím v ringu, ale občas mám srdce (smích). Každá nemoc je překážkou v životě. Jsem rád, že mohu sportovat, i když mi sport dvakrát ukázal i hodně nepříjemné chvíle. Děti v nemocnicích za to ale nemohou, není to pěkný pohled.


Co vás potkalo?
Mezi osmnáctým a dvacátým rokem byla léta, kdy všichni chodili na diskotéky a chlastali, tohle překlenout, abych nespadl do užívání si života, to bylo občas složitý, abych nesestoupil z cesty zápasníka. Když jsem tohle překonal, tak jsem měl dvakrát utržený vazy v koleni. Dvakrát jsem třičtvrtě roku čekal na plnou přípravu. Tohle bylo psychicky těžký. 

Co bylo nejhorší?
Neměl jsem sílu, fyzičku, postřeh a hlavně jsem se musel dvakrát učit znovu chodit. Když jsem se konečně dostal do top formy, přišel úraz. Opět jsem se učil chodit. Říkal jsem si, jestli se mi to stane ještě jednou, skončím. Vykašlu se na sport. 

Proč jste se vracel?
Jsem na sportu závislý. Den netrénuju a přijdu si jako odpad, flákač. Potřebuju něco dělat, abych měl ze sebe lepší pocit. Neumím odpočívat. O víkendu si připadám jako povaleč. Už od dětství jsem hyperaktivní. Začal jsem ve vodáku, hrál jsem přes dvanáct let hokejbal. V šestnácti jsem ale začal s thajským boxem, abych měl lepší fyzičku a zůstal jsem u toho. Možná to bude znít divně, někteří to nepochopí, ale líbí se mi styl tohoto sportu, kontrola, agresivita. Je to životní styl, člověk musí trénovat, makat, úspěch sám nepřijde. Jsem temperamentní a bojové sporty mi vyhovují, je to adrenalin. Já ho mám, užívám si ho, ale děti v nemocnicích nemohou. Snad časem budou, když se vyléčí. Pokud jim trochu pomůže projekt Dortem proti rakovině, budu rád.



Další články v kategorii

Buchinger má 35 stehů v obličeji, soupeř Keity letí na operaci zlomené čelisti, k tomu má vyražený zub

10.12.2023V kleci bojovali minuty, následky si ponesou týdny, možná měsíce. I tak končí někdy MMA souboje. Své o tom ví trojice zápasníků, ...

Šampioni Oktagonu si dali slovní přestřelku před novináři. Pak přišla výzva

10.12.2023Na Oktagonu 50 v Ostravě se oba stali králi své váhy, během tiskové konference si pak ale dali zápas ještě spolu. Losene Keita s Ronaldem ...

Raška rozjásal Ostravu. Říkal, ať přitvrdím, tak jsem přitvrdil, okomentoval Kotalíkovo KO

10.12.2023Přišel, viděl, zvítězil. Ondřej Raška byl prvním mužem, který si podmanil Ostravu během jubilejního turnaje Oktagon 50. Na domácí ...

Keita houževnatému Němci zlomil čelist. V boji jsem trochu maniak, přiznal

10.12.2023Před půl rokem svedl bolestivý boj o pérový pás Oktagonu, při bitvě s Matem Sanikidzem si po pár vteřinách zlomil nohu. Druhý pokus ...

Vémola řešil konflikt v hledišti. Já jsem vánoční dárek, on je nic, odmítá bitvu Terminátor

10.12.2023Na jubilejním turnaji v Ostravě nezápasil, přesto byl terčem kamer. Karlos Vémola, šampion polotěžké divize, sledoval bitvy Oktagonu 50 z prvních ...

Peňáz popravil Nora, teď plánuje klidné Vánoce. Pod stromeček si přeje titulovou šanci

10.12.2023Po roční pauze se vrátil do boje, ne však na dlouho. Matěj Peňáz předstoupil před ostravské publikum a udal tóninu drsnému koncertu. ...

Slovenské derby pro Paradeisera. V Ostravě rozsekal Buchingera a získal pás lehké váhy

10.12.2023Na třetí pokus se dočkal. Slovenský zabiják Ronald Paradeiser udolal v odvetě svého krajana Ivana Buchingera a na Oktagonu 50 získal opasek lehké ...

Demolice a splněný sen. Teď vím, že zvítězím ve všem, usmál se slovenský hrdina

10.12.2023Dočkal se. Rony Paradeiser naplnil svůj osud. Konečně se dotknul zlatého grálu Oktagonu. Dvakrát usiloval o korunu pro krále lehké váhy, dvakrát ...

Keita zlomil soupeři čelist, Buchinger musel do nemocnice na šití

10.12.2023Dvě titulové bitvy, dva souboje, na které se fanoušci těšili. Boje o mistrovské pásy proběhly v Ostravě na Oktagonu 50. Ronald Paradeiser ...

Načíst další články