Fanoušek Slavie jde do klece. Miluji boj a malé rukavice, vzkazuje před IAF
Oleg Serdyuk jde opět do boje.FOTO: I Am Fighter
Patří mezi talentované mladé pušky v českém bojovém rybníčku. Stále teprve devatenáctiletý Oleg Serdyuk (0-1 v profi MMA, 10-3 v amatérském MMA), který se v pátek představí na IAF 8 v Sokolově, se nebojí žádné zápasové výzvy. A platí to i pro ty mimo zápasové.
Na osmém galavečeru organizace I Am Fighter (IAF) se ruský bijec s českým pasem utká se zkušeným MMA zápasníkem Davidem Pleškem. "Neřeším, proti komu stojím, většinou se nepřipravuji přímo na daného soupeře, ale jedu si to svoje," pousmál se při rozhovoru pro IAF zástupce už legendárního pražského Hanuman Gymu.
Včetně listopadového IAF 6 stihl během osmi měsíců hned šest soubojů. Pět v kleci, jeden v bare knuckle, takže boxu holých kloubů.
"Miluji malé, nebo žádné rukavice. Líbí se mi, když je to tvrdé, ostré," vysvětluje volbu bojových stylů mladík, který je brán za skvělého postojáře a boxera. Přitom v klasickém rohovnickém sportu nemá žádný zápas. "Když na to budu mít chuť, proč ne. Ale spíše ty menší rukavice, takže třeba K-1 v malých, jak je nyní stále více populární. Anebo bez nich."
Zmíněné duely se objevují na galavečerech IAF, nebo třeba i RFA. A právě po akci RFA 7, kde Serdyuk prohrál na body s Maďarem Gergelym Csibim, se rozjela kauza s jeho tetováními, která z mladého bojovníka udělala v očích některých nacistického sympatizanta.
"Už se tím nechci zabývat a řešit. Pro mě je to uzavřené téma. Kdo se mnou má nějaký problém, tak ať mi to řekne osobně a můžeme se o tom pobavit. Negativitu vůči sobě už neřeším, hlavní jsou pro mě ti, kteří mi fandí. A věřím, že jejich počet bude růst," zní jeho oficiální stanovisko.
Vyjádření promotéra IAF Petra Ondruše
"Už jsem to říkal několikrát a zopakuji to znovu. V naší organizaci nesoudíme lidi dle toho, co mají za tetování, jak vypadají, co nosí za barvu bundy. Zajímá nás, jakou mají osobnost. A Oleg je výborný kluk, znám ho i díky tomu, že působím coby jeho manažer, který mu domlouvá zápasy." |
Ostatně, jedním z oněch znaků na jeho stehnu patří ukrajinskému nacionalistickému pluku Azov, díky čemuž možná i na Tapology svítí u jeho jména vlajka této země. "Nevím, kde se to vzalo, nikdy jsem netvrdil, že jsem z Ukrajiny. Narodil jsem se v Rusku, přes deset let žijeme s rodinou v Praze, mám i české občanství," vysvětluje.
Mimochodem, při rozhovorech mluví Serdyuk perfektně česky, a i psané slovo má lepší než drtivá většina těch, kteří se v tuzemsku narodili.
Také oblíbený sportovní klub je český. "Prostě to mám tak v hlavě nastavené, že Slavia. Bude to asi tím, že mám mezi slávisty hodně kamarádů, se kterými jsem prostě začal chodit na Slavii," pousměje se nad tímto tématem.
Teď má před sebou ale boj. "Já se těším na každý svůj zápas. Miluji boj. Navíc IAF dělá super akce, určitě bude zase parádní atmosféra," láká na západ Čech mimo jiné člen "popelnicové letky" Matěje Vala.