Hodně drahý koníček. Nechci mít depku, za MMA jsem utratila statisíce
01.04.2023
Autor: Libor Kalous
Tohle byla premiéra mezi profíky MMA. Kamila Šimková v ráži.FOTO: RFA
Za pár týdnů vyrazí do Anglie. MMA zápasnice Kamila Šimková si připíše druhý profesionální zápas. Na premiérový dosáhla pod RFA, předtím sbírala úspěchy mezi amatérkami, dvakrát vyhrála český titul. Pro větší vytíženost si občas odskočí i do kickboxu. Sport v kleci jako adrenalinový koníček, který je zdrojem velkých zážitků, které nejdou financemi nahradit. A to doslova. "Za těch pět let jsem dala do MMA rozhodně statisíce. Ale přesně to počítat nechci, ať z toho nemám depku," oklepe se česká zápasnice, pokud by měla použít kalkulačku.
Jdete do druhého profi zápasu, žijete život profesionální sportovkyně?
Pořád si nejsem jistá, jestli si můžu říkat profesionálka. Sport mě ani zdaleka neživí, tréninky pořád hodně dotuju ze své kancelářské práce a snažím se co nejlépe tyhle dva světy skloubit. Zápasů není tolik a rozhodně nejsou placené tak, abych z toho mohla zaplatit životní náklady. Zvládám to jenom díky zkrácenému úvazku a relativně volné pracovní době, do toho si přivydělávám třeba psaním článků a drobnými brigádami. Bez toho bych to nezvládla. Nemám teď žádné sponzory, ale naštěstí mám okolo sebe lidi, kteří mě podporují, něco mám díky jejich laskavosti levnější.
Kolik času vám zabere trénink týdně, kolik práce?
Tréninky mi zaberou odhadem 3-4 hodiny denně, většinou trénuji dvoufázově, ráno a večer. O víkendu se snažím víc odpočívat, ale vždycky jdu aspoň běhat. Vedle toho mám svoji práci, jsem kancelářská krysa. Mám poloviční úvazek, v průměru to dělá 4 hodiny. Ale naštěstí si můžu čas přizpůsobit, někdy pracuji déle a jindy si zase vezmu volno. O víkendu a po večerech občas napíšu článek nebo se věnuji brigádě. Volného času mi už moc nezbývá.
Šlo by se věnovat MMA bez práce?
Jen málokomu se podaří věnovat MMA naplno, aniž by nemusel vydělávat nějakým jiným způsobem. Hodně profesionálních zápasníků má částečný úvazek, případně sami trénují své svěřence a z tělocvičen tak nikdy nevytáhnou paty. Kdyby se mi podařilo dostat hodně výhodnou smlouvu s dobře platící organizací a do toho měla nějaké štědré sponzory, tak by se tím uživit dalo. Třeba se to jednou podaří, ale teď nejsem v pozici, kdy bych o tom mohla uvažovat.
Jak náročná je příprava se vším všudy - tréninky, placení trenérům, fyzioterapie, manažer, strava, doplňky výživy, cestování, oblečení…
Příprava na zápasy není náročná jen časově, je to samozřejmě i finanční zátěž. Jen tréninky se pohybují v řádu tisíců měsíčně, vstupné do tělocvičen, členství, soukromé tréninky. Není to pouze o technikách na skupinových lekcích, pro lepší výsledky je potřeba mít soukromé tréninky, do toho počítám i silovou přípravu. Záleží hodně na domluvě, naštěstí mi vždycky trenéři vycházeli vstříc a v tomto mě podporovali. Platit komerční ceny bych si dovolit nemohla.
Po tréninku regenerace…
Chodím taky na masáže, abych dalo tělo po všem tom zápřahu dohromady. Mám taky díky známostem lepší cenu, ale stejně je to náklad navíc. Řeším samozřejmě i kvalitu potravin, v tom mám velkého sponzora svoji mámu. Žije na vesnici, takže si vždy odvážím domácí maso, zavařeniny a vajíčka. Výdaje mám i s doplňky stravy. Čeho je vždycky dost jsou sportovní trička, šortky a podprsenky. Ty dostáváme na zápasech a můžeme si je nechávat.
Na kolik vyjde vaše měsíční příprava?
Mám minimální náklady na tréninky přes pět tisíc měsíčně, a to jen díky podpoře ze strany tělocvičny, jinak by to bylo víc. Občas jedu na nějaký kemp, to jsou náklady navíc. Do toho přibližně dva tisíce na regeneraci, tisícovka na doplňky stravy. Jídlo nepočítám, to bych kupovala kvalitní vždy. Dostáváme se k osmi tisícům, a to mám náklady hodně osekané. Nevydělávám tolik, abych si mohla dovolit více. Třeba do regenerace, nového vybavení na tréninky a doplňků stravy bych si přála investovat víc, už ale nemůžu.
Co by za vás bylo ideální v přípravě, pokud byste nemusela řešit finance?
Kdybych neřešila tolik finance, určitě bych si snížila pracovní úvazek a nedělala brigády navíc. Už teď je to hodně času a nezbývá mi čas na odpočinek během dne. Představa, že se dá trénovat naplno ráno, pak být celý den v práci u počítače, a večer se ještě znovu vrhnout do tréninku, je dost zkreslená. Únava je prostě znát.
Jaká bude vaše finanční odměna za zápas v Anglii?
Za zápas v Anglii dostanu 500 liber, takže okolo 13 tisíc korun. Beru to jako příspěvek na přípravu na další zápas. Ještě ale nemám ani jistotu, že ty peníze opravdu dostanu. Můžu se zranit já, může se zranit soupeřka, těch nejistot je tam spousta.
S MMA jste v mínusu, proč to roky stále děláte?
MMA mě rozhodně neživí, vrazila jsem do toho sportu už tolik peněz, že bych se ani nedopočítala. Raději to počítat ani nechci. Ale mě to prostě baví, chci se posouvat a investovat do sebe. Našla jsem v tomhle sportu svoji vášeň.
Kolik lidí znáte kolem sebe, kteří se sportem uživí?
Nemám mezi přáteli a známými někoho, kdo by se uživil čistě z peněz za zápasení. Vždycky musí alespoň oni sami být trenéry nebo si nějak přivydělávat, aby mohli sport dělat.
Když člověk "profesionální" kariéru dotuje, je to v pořádku, je něco špatně, mělo by se něco změnit?
Bylo by super, kdyby se dalo profesionálním MMA uživit, aniž by zápasníci a zápasnice museli hledat přivýdělky, shánět sponzory. Pokud ale budou promotéři platit málo, nebudou dodržovat počty zápasů za rok, které slibují zápasníkům ve smlouvách, nebo je nějak pravidelně podporovat, tak je to vždy sázka do loterie. Vím ale, že to není nemožné a těm nejlepším a nejzajímavějším profesionálům se to daří. Je jich ale opravdu hrstka.