Tohle nechcete do obličeje. Jeden z nejtvrdších úderů v Česku

V procesu na KSW. VIDEO: kaocko.cz

Samuel Bílý. Dvaadvacetiletý postojář, který kývl na nabídku MMA do KSW. 21. února se ukáže v Liberci na eventu KSW 103. Český ranař má v postoji 13 zápasů, jen jednou prohrál. Pod Ještědem zažije MMA. I když jde o jiný sport, Bílý má jasný plán, chce se poštípat v postoji. Jeho granát v ruce mu dává sílu, sebevědomí. Pokud trefí, vypíná. 

Tělo jako zbraň. Světová jednička z Česka hlídá i chlapy v nočním klubu

k-1domácí

12.02.2025

Navíc půjde o MMA, kde není Bílý doma. "Nabídka přišla v den mých narozenin, byl to dárek. Času na přípravu moc nebylo, ale udělali jsme, co jsme mohli. Určitě jsem outsider, ale mně chutná být underdog, můžu jen překvapit," vstoupí do boje český ranař, kterého čeká největší návštěva, před kterou kdy bojoval.

Ani tohle ale nevidí Bílý jako problém. "Spíš to na mě působí dobře, dostávám energii, kamarádi mě podpoří, tohle mi pomůže k maximálnímu výkonu," říká Bílý, který začal s boxem v patnácti letech. Ale hlavním důvodem nebyl sport.

"Nikdy jsem nechtěl zápasit, začal jsem trénovat, abych se mohl postarat sám o sebe, abych byl chlap, mohl se postarat o kamarády, pokud by se stal nějaký konflikt. Když jsem byl mladší, trochu jsem se pral po diskotékách, zápasy přišly potom," vzpomíná Bílý na náctileté roky. 

Víkendy, to byly konfrontace mimo pravidla. Jaký rozdíl nese ulice a ring? "Je to úplně něco jiného, sport je adrenalin. Kdo v kleci nikdy nestál, nemůže soudit. Nesnáším lidi, když jsou chytří, ale v kleci nikdy nebyli. U mě má respekt každý, kdo tam šel a měl zápas. Kdo si zažije přípravu, dietu, shazování, kdo zažije bomby, tohle není sport pro každého, tohle je sport pro tvrdý chlapy a tvrdý ženský. K tomu další věci, každý to neunese. Fanoušci, tlak, kamery, pozornost, ne každý se s tím dokáže srovnat. Myslím, že tohle mi docela sedí," je spokojený Bílý, který ví, že s výhrami může přijít více pozornosti, více šancí. A s tím také méně choutek na chránění kamarádů venku.

"Byl jsem hyperaktivní. Já jsem kluk z vesnice, tam to je normální. Každý hasičský ples končí ve dvě ráno, že se popere celá hospoda, vesnice proti vesnici, to byly moje začátky. Taková tradice," usmívá se Bílý při této vzpomínce. A hned dodává.

"Teď už to takhle nemám, nechci riskovat zranění, nechci nikoho zranit, vyhýbám se konfliktům. Sport mě hodně zklidnil, vím, že není rozumný se měřit na ulici s člověkem, který není trénovaný. Dlouho se mi to nestalo, myslím, že někdy je potřeba být diplomatem, k tomu jsem se dostal časem," naznačuje zklidnění zápasník, který má jeden z nejtvrdších úderů v Česku. Aspoň tedy podle měření.

"Měření proběhlo na přístroji Power punch, tam mi naměřili sílu úderu, mají to i v UFC. Ve své váze do 85 kilogramů jsem u nás zatím jednička. Naměřili mi 129 tisíc jednotek. Pereira z UFC měl snad necelých 200 tisíc, ale to nebylo podle oficiálních pravidel, protože on si do úderu naběhnul, jinak se to měří z místa. Já mám neoficiálně 150 tisíc, myslím, že můžu dát ještě víc," věří si Bílý, který je rád, že mám granát v ruce. Také na něj trénoval.

"Zaměřoval jsem se na to, vždycky jsem chtěl mít bomby. Myslím, že jsem si údery docela osvojil, bomby nemá v ruce každý, je to i geneticky vrozený. K tomu technika, dynamika. Jdu se do zápasu poprat, bomby jsou ale jen jeden ze střípků mozaiky mého zápasového stylu. Vím, že když trefím, můžu na zadek posadit kohokoliv. Je to jedna z mých silných zbraní, můžu se o granát opřít," věří si Bílý.

Jestli to bude platit i 21. února v Liberci, ukáže až samotný zápas.