Jednorožec mezi zápasníky. Když jde studium a zápasení ruku v ruce
25.11.2024
Autor: Barbora Poláková
Studentka a zápasnice Viktorie Bulínová. FOTO: se souhlasem Viktorie Bulínové
Viktorie Bulínová má před sebou jednašedesátý zápas v thajském boxu. 30. listopadu se představí na turnaji organizace Professional Muaythai League na pražské Královce. Během své bohaté sportovní kariéry však také stíhá studovat vysokou školu se zaměřením na výživu. V šestadvaceti letech už má v kapse magisterský titul, ale škola ji učarovala, takže se rozhodla pokračovat. Znalosti může uplatňovat během svých příprav na zápasy. Odbornice na výživu má ale stejně nejraději domácí kuchyni od budoucí tchyně.
Kolik procent váhy hubnete na dietě a kolik na vodě?
Celkově dávám 4,5 kilogramu, což je asi 8 až 9 % z tělesné hmotnosti. Z toho dvě kila jsem dala klasicky na dietě a do zápasového týdne mi zbývá necelých dva a půl kilogramů.
Jak dlouho jste před zápasem na dietě?
Hubnu sice "jen" dva kilogramy, ale já o sobě vím, že mi to trvá déle, aktuálně jsem v dietě dva měsíce. Tempo redukce mám pomalejší, ale já žádné drastičtější diety zařazovat nechci. Mám docela náročný režim, musím zvládat soukromky, tréninky dětí, které vedu, studium a k tomu svoje vlastní tréninky. To už je pro organismus dost náročné, takže potřebuji nějakou energii, abych všechny tyto aktivity zvládala. Tak si raději dávám víc času a hubnu postupně, ať mám energii i na život.
Jaká je vaše strava mimo přípravu, co máte ráda?
Moje strava se moc neliší, když jsem v dietě a mimo ni. Ten základ mám hodně podobný. Liší se většinou množství nebo si třeba dovolím zajít si s kamarády na jídlo a tak. Jsem velký milovník ovesných kaší. Když nejsem v dietě, tak si je můžu pořádně vytunit. Jinak mám ráda sushi a vietnamskou kuchyni.
A co máte nejradši?
To musím říct, s přítelem jezdíme k jeho mamce každou neděli na oběd. Ona je výborná kuchařka, takže doslova vše, co uvaří, je lahoda. Navíc je strašně hodná, že nevaří nic s koprem, to bych lahodou nenazvala (smích).
Jak velký hřích je alkohol?
O něm je všeobecně známo, že je to pro tělo toxická látka. Jeho konzumace zvyšuje riziko vzniku civilizačních onemocnění. Ve vztahu ke sportu zhoršuje regeneraci a taky narušuje spánek. Já osobně alkohol nemám ráda a mám štěstí, že mi ani nechutná. Sama si říkám, že tělu dávám dost zabrat jak tréninky, tak dietou, takže nemám potřebu do těla dávat něco, čím bych si ublížila.
Co si myslíte o výživových směrech jako keto, carnivore nebo naopak veganství, speciálně ve spojení se sportem?
Carnivore se mi nelíbí, že eliminuje strašně velkou skupinu potravin, přijde mi to neudržitelné. Co se týče keto diety, tak zde vidím v určité podobě využití, třeba u sportů, kde se musí hubnout do nějaké váhové kategorie. Určitou podobu keto diety používá každý zápasník, ale aby se tak stravoval člověk všeobecně, tak to si nemyslím, že by bylo dobré. Také si nemyslím, že by veganství mělo být pro sportovce nebo všeobecně pro lidi lepší, ale chápu, když je někdo veganem z morálního hlediska. Je třeba si ale dávat pozor na příjem různých mikronutrientů a bílkovin. Když je sportovec vegan, tak musí mít stravu doopravdy vychytanou. Obecně je nejlepší, když člověk jí všechno a má velkou flexibilitu ve stravování.
Jak byste porovnala stres ze zápasu se stresem ve škole?
Na ty stresy si člověk nikdy nezvykne. Stres, který mám před zápasy, bych přirovnala k tomu, když musím přednášet na nějaké konferenci, nedejbože v angličtině. Moc mi nepřijde, že by mi sport pomohl pracovat se stresem ve škole, akorát si to zažívám dvakrát.
Jak pokračuje doktorské studium?
Jsem ve třeťáku, takže, kdyby se všechno povedlo, tak můžu za rok a půl končit. Ale mám ještě dost věcí, co musím stihnout. Chybí mi absolvovat stáž, vydat článek do publikovaného periodika, dokončit druhou část výzkumu a napsat celou dizertační práci. Takže je toho přede mnou hodně, ale dost je toho i za mnou. V rámci studia musíme i učit, a to mě velice baví. Aktuálně učím předmět kickbox a musím studenty pochválit, jsou šikovní a hodiny s nimi mě vážně baví.
Nechcete napsat knihu nebo příručku?
Takové myšlenky už mě párkrát napadly. Zapisuji si každý svůj zápas. Když jsem začínala, tak jsem měla sen, že až budu mít sto zápasů, tak bych vydala knížku, kde bude sepsaných sto zápasových příběhů. Co se týče příručky, tak ta by mě taky lákala, protože si myslím, že mám dost vědomostí, které by bylo užitečné šířit dál. Zatím je šířím pomocí edukačního profilu na Instagramu kiwican_, kde se snažím dávat informace o výživě spíše pro zápasníky, ale najdou si tam své i obyčejní smrtelníci.
Jak vznikla přezdívka Kiwi?
Tak mi začali říkat spolužáci na střední a mně se to líbilo. Jednu dobu jsem pak jedla před zápasy sušené kiwi. Až jednou jsem si ho dala moc a pak mi bylo v zápase špatně, takže od té doby tento rituál nepraktikuji. Zelená barva je taková veselá a uklidňující, líbila se mi, takže jsem si ji zvolila za svou osobní barvičku.