swg

Jednou chci zápasit v těch největších organizacích, seštípat to tam, říká mladý dravec z Čech

18.06.2023

Autor: Ondřej Huml (Maďarsko)

Lukáš Bareš.

Lukáš Bareš.FOTO: Josef Macháček


Přes 200 zápasů na tatami, víc než 30 v ringu. Většina z nich vítězných. Taková je bilance jednoho z nejnadějnějších českých kickboxerů Lukáše Bareše, který se představil i na probíhajícím Světovém poháru v Budapešti. Svedl dvě nelítostné bitky, po výhře nad Litevcem se musel sklonit před uměním rozjetého Ukrajince Danyla Petina. Čím ho učaroval svět K-1 a kam by to v něm chtěl jednou dotáhnout, i o tom mluvil dvacetiletý granátník v rozhovoru pro kaocko.cz.



Lukáši, jak dlouho se už kickboxu věnujete? 
Kickboxu se věnuju už od nějakých deseti let. Nejdřív jsem ho měl jako takový doplněk k fotbalu, pak láska k boji převážila. Byl jsem celkem divokej kluk. Nedělal jsem problémy, ale často jsem se pral, třeba s bráchou nebo klukama ve škole. Od prvního zápasu jsem si tak K-1 zamiloval.

Co vás na něm nejvíce baví?
Asi ta super parta kolem toho. Vím, že na svého trenéra Lojzu Škeříka se můžu vždycky spolehnout, totéž platí i u všech v reprezentaci. Můj parťák Luboš Vanka je jako můj brácha, je fajn mít takového kamaráda v týmu. Navíc mě prostě strašně baví zápasit. Jít do bitky, štípat se v postoji. To mě naplňuje. Ale myslím, že jsem i dost technický, nevadí mi si v ringu trochu hrát. I když mě pak musí trenér občas přepnout do toho správného zabijáckého módu. 


Co rodiče, jsou rádi, že jste si vybral právě kickbox?
Mám skvělý vztah se svou maminkou i svým bráchou. Jak jsme začínali jako fotbalisti, nikdo nebyl na tohle moc zvyklý, mám však skvělou podporu ze všech stran. Hlavně máma všechny moje zápasy moc prožívá. Od té chvíle, co poznala mého trenéra a všechny okolo, je nejvíc šťastná, že dělám právě to, co dělám. Nemůžu si vůbec na nic stěžovat. Mám to nejlepší zázemí, které vůbec můžu mít. 

Co je váš největší cíl?
Chci být prostě nejlepší, jdu si za tím. Myslím, že svému cíli i dost obětuji, doma by vám potvrdili, že někdy umím být i nepříjemný. Zkrátka se soustředím na úspěch ve WAKO, to je teď pro mě nejvíc. Uspět tady mi přijde ještě náročnější než mezi profíky, čímž je ale vůbec nesnižuju. Zde však ve své váze narazíte třeba na pět skvělých Ukrajinců, co jsou prostě hodně dobří a vy musíte dokázat, že zvládnete být lepší než oni. Kolikrát jsou to takoví štípači, co v profíkách třeba ani nejsou, ale fakt mě to hrozně baví. Rád bych jednou vyhrál i amatérské mistrovství světa, ovšem k tomu vede ještě dlouhá cesta. Zvlášť když ve chlapech bojuji teprve druhý rok a ten přechod je pro každého obtížný. Až s trenérem uznáme, že nastal správný čas, přesunu se mezi profíky. Určitě chci jednou zápasit v těch největších organizacích, seštípat to tam. Ale nejde mi tak o peníze jako o to sbírat úspěchy. Já tímhle sportem fakt žiju, ráno s ním vstávám a večer zas usínám. Bylo tomu tak i teď před Maďarskem.


Nakonec jste tu došel až do čtvrtfinále, po vítězství nad talentovaným Litevcem jste nestačil na soupeře z Ukrajiny. Jak byste turnaj zhodnotil z vašeho pohledu? 
Musím říct, že má váha 63,5 byla vážně nabitá. Sešlo se v ní 16 zabijáků a znát to bylo už v prvním zápase. Mysleli jsme, že by to mohl být ten správný souboj na rozjezd, z těch všech jeho otoček jsem byl ale ještě dvě hodiny potom dost nahulený. Nejdřív to s ním bylo hodně vyrovnané, ve třetím kole jsem ho ale přejel. Jenže pak mě čekal protivník z top pětky, obhájce loňského prvenství. Nechci se na to vůbec vymlouvat, ale Petin je fakt štípač. Sice jsem nad ním nezvítězil, ten zápas mi však hodně dal. V posledním kole jsem ho celkem nahulil, trefil jsem tam čistý pushkick. V součtu všech tří vyhrál ale on. 

Pojďme mluvit o budoucnosti. Máte nějakou vysněnou organizaci, v níž byste chtěl jednou působit?
Jsou to ty tradiční jako ONE a Glory. I v Čechách máme dobré galavečery, napadá mě teď třeba RFA. Samozřejmě bych chtěl ale někam ven, byť nejdůležitější na světě to pro mě není. Tím je co nejlépe reprezentovat svou zem. Až poznám, že jsem připravený, přesunu se do profi a vystřílím to tam. 

A vaše plány po návratu domů?
Žádný velký odpočinek, už za měsíc bych moc rád absolvoval Univerziádu. Cílem je ji samozřejmě vyhrát.



Další články v kategorii

V Tokiu vybouchne ohňostroj. V ringu poměří své síly ostřílené legendy

02.12.2023Bitva, která vstoupí do dějin. Na thajského démona Rodtanga čeká další ostrý test. Na začátku příštího ...

První KO v životě. Podle trenéra jsem se probudil až za 15 minut, odhalil český bojovník

02.12.2023Z Česka do Kambodži. Přišla nabídka a český postojář Michael Krčmář ji přijal. Jeden z nejzkušenějších bojovníků české ...

Žezlo předávat nikomu nehodlám. Jsem připraven na holandskou sekanou, usmívá se legenda

02.12.2023Je to legenda. Bojovník s duší i vším ostatním. I proto se ve 42 letech vrací zpátky na kolbiště, dnes večer čeká ...

Výjimečné okamžiky pro české legendy. Dneska úsměv, zítra pěsti v kleci

01.12.2023Váhu mají bojovníci za sebou, pohledy do očí také zvládli. A bez větších problémů, žádné nervy na pochodu, ...

Čekám na znovuzrození. Pět měsíců mi přišlo jako pět let, hlásí Sivák před bojem

01.12.2023Plejáda atraktivních bitev, na konci večera korunovace nového šampiona. Tak bude vypadat sobotní turnaj RFA 14 v Košicích, kde se představí ...

Možný chce tři opasky, Fapša zničil covid, prozradil Marhanský. Přiznal, že už mele z posledního

01.12.2023Před týdnem rozbili stan v Budapešti, tuhle sobotu se představí v Košících. A bude to velké. Na posledním turnaji RFA letošního ...

Pro pás už mám vytvořené i speciální místo, usmívá se slovenský obr před titulovou bitvou

01.12.2023Tuzemská organizace RFA napíše o víkendu svou poslední letošní kapitolu. Do dvanáctého kalendářního měsíce ...

Tragický konec šampiona, který uhranul svět

01.12.2023Už je to deset let, co svět bojových sportů navždy opustila jedna z největších ikon kickboxu a thajského boxu. Pojďme si připomenout příběh Nizozemce ...

Česká lvice se rvala s jednou nohou. Nikdy bych to nevzdala, říká

30.11.2023Bojové sporty někdy píšou životní příběhy, jindy tragédie. Druhou stranu mince bohužel poznala na mistrovství světa IMMAF seniorů a ...

Načíst další články