Jestli Gábor dorazí silnější než kůň, já než koně dva. Budu jako stroj, slíbil Komuenha před bojem s Borárosem
14.05.2024
Autor: Ondřej Huml
Kdo vyhraje?FOTO: RFA
Má před sebou velký zápas. Souboj se slovenským Punisherem, co rozděluje fanoušky. Frederico Komuenha se v sobotu poměří s Gáborem Borárosem. Jejich válka bude ozdobou druhého společného turnaje RFA a I Aa Fighter, kde obávaný český tvrďák bude hájit barvy IAF. Přitom ještě nedávno pomýšlel na konec kariéry. "Vzalo mě to víc, než když jsem od soudu dostal šest let," zavzpomínal na prosinec loňského roku, kdy ho kvůli minulosti nepustili do letadla a on tak přišel o titulový zápas v Anglii. MMA se ale rozhodl dát další šanci.
Frederico, v jaké jste aktuálně formě?
Podle mě asi v nejlepší, co jsem kdy byl. Makal jsem tak, že ani nemusím moc shazovat. Cítím se fakt výborně.
Přípravu jste si zpestřil třítýdenním kempem v proslulém American Top Teamu. Jaké to tam bylo?
Bylo to skvělé. Jen tedy trochu jiné, než na co jsem zvyklý. Trénuje se tam dvoufázově až třífázově každý den a v ohromném tempu. Hned po příjezdu mi kluci řekli, že první týden budu hodně rád, pokud mezi tréninky usnu a měli pravdu. Už při tom ranním si totiž člověk sáhl až na dno. Celkově mi to dalo fakt dost.
Nejtvrdší příprava v životě?
Přesně tak. Když jsem tam vstoupil do gymu, říkal jsem si, jak silné v něm mají střední nebo polotěžké váhy, pak jsem ale zjistil, že je to welter (směje se). Trénují tam fakt tvrďáci, co se nevěnují ničemu jinému než MMA. Měl jsem to štěstí, že na bytě se mnou byli tři super kluci a já najel na jejich režim. Makal jsem jako oni.
Prozradíte, s jakým největším ranařem jste v Chorvatsku spároval?
S Ivicou Truščekem. Super chlapem, co absolvoval už skoro sto zápasů. Na to, kolik mu je let, je pořád neskutečně tvrdej. Od takového člověka byla radost se učit.
Loni vám odpadával jeden zápas za druhým. Jak těžké bylo se s tím vypořádat v hlavě?
Bylo to hrozný. Navíc když jsem se poprvé v životě připravoval na 80 kil. Odpadlo mi toho fakt dost, hlavně titulový zápas v Anglii. To mě dostalo úplně nejvíc, protože mě na letišti nepustili do letadla. V tu chvíli jsem si říkal, že kašlu na celé MMA. Že je to už počtvrté, kdy člověk platí za kempy, a nakonec nic z toho. Řeknu to úplně na rovinu. Tenkrát mě to vzalo víc, než když jsem od soudu dostal šest let. Trápil jsem se tím fakt moc, ale nenechal jsem se zlomit. Na MMA jsem nezanevřel a dal mu další šanci.
Hned dvakrát se zrušil váš zápas s Istvánem Verébem. Chtěl byste na něj jít po zápase s Borárosem?
Jasná věc, chci ho zmlátit u něj doma. Možná je to zvláštní, ale mně se na soupeřově půdě zápasí lépe. Cítím pak ještě větší zodpovědnost. Bylo tomu tak i při mém vůbec prvním zápase, kterým byl ten s Filipem Grznárem. Bojovali jsme u něj v Plzni a všichni fandili jemu, ale mně to vlastně pomáhalo. Když na něj křičeli, ať mě začne kopat, začal jsem kopat o to víc já. Mě tohle prostě hrozně nahecuje. Jsem totiž člověk, co strašně dobře zvládá stres. Před zápasy se dokážu dostat do klidu, jako by ani žádný zápas nebyl, i trenéři mi ale řekli, že to není dobře. Proto jsem se rozhodl vrátit do beast módu. Bojovat co nejvíce venku, kde mě to vždycky hodně vybičuje. Jeden takový zápas mě čeká teď.
Gábor slíbil, že do klece dorazí silnější než kůň. A vy?
Jestli Gábor přijde silnější než kůň, já budu silnější než koně dva. Ale takoví ti černí, mustangoví (směje se). Ať s tím radši počítá. Stejně jako s tím, že kůň nemusí být vždycky ten nejsilnější. Já dorazím silný jako stroj!
Proč jste si vlastně tolik přál zápas s ním?
Protože je to fakt kvalitní zápasník. Našemu sportu se věnoval už v době, kdy jsem ani nevěděl, co to nějaké MMA je. Poprvé jsem Gábora zaregistroval na koncertu Rytmuse, když jsem ještě rapoval. Shodou okolností to bylo právě v Nových Zámcích. Nějakých osm let zpátky. Když jsem se pak začal věnovat MMA, říkal jsem si, že Gábor je přesně ten, s nímž bych si mohl dát tuze zajímavý zápas. Má podobný styl jako já a okamžitě jsem věděl, že se s ním budu chtít někdy utkat. Dojde k tomu v sobotu a já do klece půjdu s tím ho porazit, seknout ho před jeho fanoušky. Je to zajímavé jméno, ale i on má jen dvě ruce a nohy, i on je pouze člověk. Určitě se přes něj dá přejít.
Není podle vás Gábor trochu přeceňovaný?
Nemyslím si. Spíš mi přijde, že od fanoušků na sítích dostává až moc velkou bídu. Přiznám se, že když jsem četl některé komentáře na jeho osobu, bylo mi ho až líto. Přišlo mi to strašné. Jaký je či není člověk, já hodnotit určitě nebudu, neznám ho a nic mi do toho není. Určitě ale musí být psychicky hodně silný, aby reakce lidí unesl. Jestli ho ale někdo přeceňuje, tak možná jen on sám sebe. Fanoušci určitě ne.
Po zranění, které utrpěl v titulovém zápase s Davidem Kozmou, šla jeho forma dost dolů…
Podle mě v tom ale hrály roli spíš jiné věci. I jeho trenér Ilja Škondrič někde zmínil, že Gáborovi stoupla sláva do hlavy, že přestal dřít tolik jako dřív. Nevím, jestli to pravda je či není, polevit však občas může každý z nás. Sám to dobře znám. Stanou se některé věci a ta motivace rázem není taková, jaká byla dřív. Fakt si ale nemyslím, že by Gábor byl přeceňovaný. Kdysi měl skvěle našlápnuto. Kdyby nepolevil, byl by dneska mnohem dál.
Zápas s ním si nárokoval i Adam Jakubík. Jste rád, že jste dostal přednost?
Koho zajímá nějaký Jakubík? Že mu fandí lidi na Valašsku, je sice hezké, za mě je to ale hrozně nezajímavý člověk. Když nás dva porovnáte, každému vyjde, že bych proti Gáborovi měl jít spíš já než on. Už jen na plakátu vypadá ten zápas mnohem lépe. Jakubík mě kritizoval že jsem při svém posledním souboji neměl žádnou fýzu, ale já šel do něj totálně zraněný. Deset dní před turnajem jsem nemohl vůbec trénovat. Jasně, měl jsem zápas odřeknout, jenže to jsem neudělal. Každý normální člověk tedy pochopí, že jsem v kleci nebyl v pohodě, to Jakubík ale ano a stejně ho Pilný v postoji šikanoval. Vůbec nechápu, co to tam s ním předváděl. A vážně nevím, co bych mu udělal já, když mám ještě lepší pohyb i rychlejší ruce než Pilný. Jakubík ten zápas sice vyhrál, jeho soupeř si to ale projel sám. Nechal se vzít na zem a posadil se tam do vajíčka, pak už to měl Adam lehké. Já si ale zápas s Gáborem zasloužím víc a RFA to dobře ví. Nedivím se, že ho dalo mně.
Na staredownu vám Gábor sundal kšiltovku. Jak jste to vzal?
Úplně v pohodě. Z jeho strany to bylo hodně friendly, necítil jsem v tom vůbec žádný disrespekt. Byl slušnej, všechno v pohodě. Když jsme proti sobě stáli podruhé, kšiltovku jsem mu na hlavu nasadil sám. S tím, že když zvítězí, tak mu ji i dám. Rovnou jsem ale dodal, že se to nestane, takže mu jednu rovnou přivezu.
Další staredown si dáte den před zápasem. Chystáte tam něco i vy na něj?
Asi ne. Já na to moc nejsem. Nebaví mě trashtalk a ta ho*na okolo, užívám si až zápas v kleci. Jediné, čím mě Gábor trochu nas*al, byly ty jeho řeči, že netrénuji stejně tvrdě jako on. Ale možná že má pravdu. Zatímco já totiž tvrdě trénuji každý den, jeho jsem v gymu ještě vůbec neviděl. Musím se ho tedy zeptat, jak to vlastně myslel (směje se).
A chtěl byste mu něco vzkázat?
Ať ku*va začne trénovat alespoň teď, protože už je fakt na čase. Tedy už je spíš dost pozdě. Vážně doufám, že se ty jeho volné víkendy neprotáhly na tři měsíce, protože jak říkám, o jeho trénincích jsem ani neslyšel. V gymu ho asi nikdo neviděl. Jestli si snad myslí, že nastoupí do klece a vystačí si tam s těmi svými placáky, tak to se fakt plete. Já mu nedám nic zadarmo. Ať počítá s tím, že proti němu nebude stát kůň, ale stroj.