Jména soupeřů si často ani nepamatuju, směje se talent z RFA
26.05.2025
Autor: Ondřej Popper
Tobiáš Barták a Losene Keita v tréninku.FOTO: Czechfighters
Zápasit co nejvíc, sbírat zkušenosti. Pak vítězit v profíkách a prodrat se až do UFC. Zhruba takový je plán hladového vlčáka Tobiáše Bartáka, jenž se připravoval i s hvězdou Oktagonu Losenem Keitou. Jak moc mu to jde k duhu, se dozvíme v pátek na RFA 23 v Ostravě. Jeho řežba s Jakubem Macháčkem tam otevře našlapanou kartu.
Tobiáši, jak se cítíte krátce před bojem?
Cítím se fakt skvěle. Po kempu s Keitou jsem v nejlepší fyzické i psychické formě, v jaké jsem kdy byl. Ted už se jen předvést v zápase. Přetavit to ve vítězství. Zvlášť když mě čeká premiéra ve velterové váze.
Je to pro vás nevýhoda?
Neberu to tak. Jelikož se můj původní soupeř Maxo Nagy před turnajem zranil, museli jsme hledat náhradu a v mojí lehké váze bohužel hodně kluků odmítlo. Našli jsme až ve velteru Macháčka a já jsem za náš souboj rád. Vážíme se tři hodiny před zápasem, takže nemusím shazovat. Navíc naposledy jsem v kleci vážil nějakých 72 kilo a můj soupeř Holeček tam těch 77 měl určitě taky, bitvu s velterem jsem tedy už absolvoval. Nyní alespoň budeme vážit oba stejně. Měl bych tak mít ještě tvrdší údery i větší šanci ukončit to ještě před limitem.
Chtěl byste pak ve velteru zůstat?
Když se budeme zas vážit tři hodiny před bojem, tak ano. Je to z důvodu mého růstu a zdraví. Jelikož je mi 19 let a neustále přibírám, nechci drasticky shazovat, to si nechám až na profi. Teoreticky bych už ale mohl nastupovat i v Cage Warriors Academy, Keita mi to domluvil. Tam se i my amatéři vážíme už den před zápasem, takže tam bych nastupoval pořád v lehké váze. Jinak chci teď ale zápasit ve velteru. Věřím, že v něm budu extrémně silnější, což ostatně cítím už při tréninku. Shazování mi v mém věku totiž bere hlavně svaly, což samozřejmě nechci.
Jak velkou komplikací ale je, že se vám změnil soupeř jen dva týdny před bojem?
Upřímně, komplikace to pro mě není vůbec žádná. Na soupeře se nikdy nepřipravuji. Soustředím se vždycky jen sám na sebe a na svůj výkon, nic jiného mě nezajímá. Vlastně je štěstí, že si nyní vůbec pamatuju soupeřovo jméno (s úsměvem). Většinou jdu totiž do zápasu s tím, že vlastně ani nevím, kdo proti mně stojí. Tohle nechávám na trenérech, ti mi k němu něco řeknou. Základem je soustředit se sám na sebe.
Ani výsledky teď nejsou pro vás extra důležité, mám pravdu?
Reálně nejsou. Uznávám filozofii mého trenéra Kuby Müllera, že v amatérech je ideální prohrávat co nejvíc, protože tam je to stejně každému jedno. Člověk sbírá mimořádně cenné zkušenosti, které uplatní při přechodu do profi. A až tam je důležité vyhrát každý zápas, respektive jich prohrát úplné minimum. Každá porážka vás tam totiž může hodit úplně jinam. Posunout vás o x kroků zpátky. Jedna prohra tam může mít stejný význam jako tři výhry.
A už tušíte, kdy se tam chcete vydat?
Zhruba za rok. Do té doby budu sbírat poznatky na amatérské scéně. Mám to štěstí, že už teď mi chodí hodně nabídek na galavečery, že coby amatér jsem už dlouho nemusel zápasit na lize a tak. Naopak už můžu často bojovat i bez chráničů na holeni, což jsou pro mě další skvělé zkušenosti. Chci se vyzápasit, pak si udělat co nejlepší skóre mezi profíky a dostat do UFC. To je můj velký cíl. Bojovat tam vám totiž přinese úplně jiné možnosti.
Máte už v hlavě nějakého soupeře, jehož byste chtěl v profíkách či v UFC jednou sundat?
To asi ne, žádný kill list v hlavě nemám. Myslím, že to ani není potřeba. Třeba Keita v Oktagonu brutálně sundal Samsonidzeho a teď s ním v klidu trénuje, stali se z nich kamarádi. I na tom vidíte, že dělat si nepřátele v tomhle sportu vážně není nutné.
A jak vám ve vašem růstu pomáhá RFA? Nabízí vám čí dál lepší zápasy?
RFA je výborná organizace, která mi umožňuje pokračovat v progresu. Zápasit na velkých turnajích, kde se amatér už cítí jako profík. Bojuje tam bez chráničů na holeně a ve velké kleci před publikem, což je fantastická věc. Upřímně, soupeře si tam ale s trenérem hledáme sami. Třeba Nagyho jsem našel na Instagramu.
Jak obtížný proces to ale je? Odmítají vás hodně?
Odmítají mě dost často. Je to zvláštní a po pravdě tomu moc nerozumím. RFA se netají tím, že i za amatérský zápas vám zaplatí 200 euro, něco takového tady dřív nebylo. Ještě před deseti lety vám tyhle peníze zaplatili v profíkách za hlavní zápas turnaje, nyní si je můžete vydělat v amatérech a hodně klukům stejně nechce. Přijde mi to přinejmenším zvláštní.