Jsem šťastná. Po zápase půjdu pařit a dám si pauzu, plánuje Pudilová po UFC bitvě
11.04.2023
Autor: Libor Kalous
Lucie Pudilová v Kansas City.FOTO: se souhlasem Lucie Pudilové
Je v USA, v místě zápasu. Lucie Pudilová už ladí formu a kila v Kansas City, opět se představí pod prestižní organizací UFC. Už 15. dubna čeká českou bojovnici celkem devátý zápas pod vlajkou americké organizace. Její soupeřkou bude Joselyne Edwards. Po měsících dřiny boj v kleci. Tam nyní směřují všechny myšlenky. Co bude potom? "Půjdu pařit a dám si pauzu," usmála se Pudilová v rozhovoru pro kaocko.cz.
Co se nejvíce změnilo od vašeho návratu do UFC?
Jsem v gymu, kde trénuji se zápasníky UFC, Bellatoru, PFL. Je tam konkurence a vzájemně si pomáháme růst. Z toho člověk nabírá sebevědomí. Někdy mě i kluci mlátí, ale už dokážu překvapit a vracím jim to.
Nejsou na vás někdy až moc ostří?
Oni jedou techniky, já taky, ale někdy dáme s holkami sparing, že si to fakt dáme. Co se týče kluků, nejdu do nich extrémně, ale když si řeknou, že mám jít silově, tak to tam pustím.
Jaké sparingy vám více sedí?
Já mám ráda štípací sparingy, ale na to musíte mít dobrého soupeře. Jelikož jsem holka, není úplně jednoduchý sehnat takového soupeře.
Bude soupeřka teď v zápase UFC štípací?
Určitě nebude více štípací jak já. Uvidíme, co vydrží. Uvidíme, co si připravila, co je ochotna vydržet.
Co bude po tomto duelu, už plánujete dál?
Půjdu pařit a dám si pauzu.
Takže kratší pauza po několika měsících dřiny?
Teď jsem neodpočívala, ale po zápase si chci něco naplánovat. Říkám to vždycky, ale neudělám to, ale teď si chci fakt vzít čtrnáct dní volno. Zkusím se neprat dva týdny. Nemusím k moři, jak někde pořád lítám, jsem ráda za domácí prostředí. Doma mám známé, kamarády, rodinu, bude lepší si užít pohodu doma. Od pondělí do neděle pořád něco dělám, nemám čas ani koukat na telku. Budu ráda, že nebudu muset nic dělat, prostě nebudu nic hrotit. Odpočinek a pak to zase rozjet.
A co třeba lázně?
Byla jsem už v lázních, chci něco po zápase na zklidnění, pořád jsem v zápřahu.
Jak to snáší vaše hlava, když ví, že každé ráno se roky vše opakuje?
Jsem zvyklá jít na trénink i když mě něco bolí, jsem unavená. Je to disciplína, tu mají ti nejlepší fighteři a sportovci. Tohle je moje největší přednost. I když se mi nechce, vždycky jdu. Jsem taková, nedělám to, že bych musela, ale chci.
Nejste z toho někdy smutná?
Ne, jsem šťastná.
Vždycky?
Je to těžký, někdy to není lehký, ale jsem šťastná, že dělám sport, baví mě to. Jsem v tom od rána do večera, užívám si to a užívám si život, je to dobrý.
Počítám, že máte nyní šťastnější období proti zápasům které jste v UFC prohrávala, je to tak?
To jsem byla fakt mladá, měla jsem těžké soupeřky, byly v top pětce, desítce. Na tohle jsem nebyla připravená. Neměla jsem takové tréninkové zázemí k úspěchu, teď je to jiný, teď jsem jinde.
Co dál, je vám osmadvacet...
Letos bych chtěla ještě zápasit a vyhrávat.
A konkrétní meta?
Přiblížit se top desítce, samozřejmě bych chtěla pás, to chce každý fighter, ale vše to chce postupně. Krok po kroku. Teď mám před sebou zápas o víkendu, pak můžeme plánovat dál.