Kavárenský povaleč, který umí sníst celý dort na posezení, bude debutovat na Oktagonu
01.11.2025
Autor: Barbora Poláková
Třiadvacetiletý debutant Oktagonu Václav Štěpán.FOTO: OKTAGON MMA
Třiadvacetiletý debutant Oktagonu Václav Štěpán jde na sport téměř vědecky. Využívá moderní technologie, počítá, analyzuje. Všechna čísla jdou ale stranou, když přítelkyně na něj nastraží dort. V přípravě mu však vyvařuje na gram přesně dle instrukcí. To platilo i v posledních týdnech před brněnským galavečerem Oktagonem 79, kde nastoupí do svého čtvrtého profesionálního zápasu proti Karolovi Kutyłovi.
Václave, často prezentujete vaši kalorickou bilanci. Máte rád věci pod kontrolou?
Jsem tabulkový. Mám rád přehled, čísla. Baví mě si s tím hrát. Každé ráno vstanu a hned se musím podívat, jak jsem spal, kolik jsem měl hlubokého spánku a tak. Považuju se za studenta celé hry, která se točí kolem profesionálního MMA a baví mě to. Rád se koukám na spálené kalorie, hrát si s váhou. Zkoumat celý proces.
Můžete říct, že už se znáte?
Člověk se pořád učí. To platí celkově v životě. Někdy si řeknu, že jsem po sparingu úplně mrtvý, že budu spinkat jak nemluvně a pak mám tak rozjetou tepovku, že ležím v posteli a jen analyzuju sparingová kola. Občas si myslím, že už se znám, ale pak mě tělo vyvede z omylu. Ale myslím, že mám vychytáno, v kolik hodin chodit spát, v kolik vstávat, mít nějaký cirkadiánní rytmus. To je potřeba si nastavit a z toho vycházet.
Co regenerace, využíváte moderní technologie?
Každé ráno používám červené světlo. Mám své ranní rituály, kdy mám rozdýchávací cvičení, kde se jedná o kontrolní pauzy. To jsem přebral od autora Pět pilířů zdraví. Mám také zařazenou saunu, chodím na kyslíkovou terapii. Člověk se pořád vzdělává, stále nacházím nové metody.
Umíte si naopak i povolit a nějak zhřešit?
Alkohol není můj kamarád a nikdy nebyl. Pocházím ze školy Patrika Kincla, kdykoliv jsme měli někde nějaké sezení, všichni pili Coca Colu Zero. Sám Patrik nám vždycky vtloukal do hlavy, že nám to nikdy k ničemu nepomůže, naopak jen uškodí. Jestli chceme být někdy šampioni a uspět, tak je potřeba dělat věci správně. Ale nebudu lhát. Když je po zápase, tak se umím pěkně vyžrat.
Máte nejoblíbenější jídlo?
Moje přítelkyně je strašně dobrá kuchařka. Což je výhoda, ale i nevýhoda zároveň. Když od ní najdu v lednici nedejbože mrkvový dort, tak i když má být pro oba, tak ve chvíli, kdy ho objevím, stane se pouze mým. Stane se nepřítelem, kterého musím zneškodnit. A není to vůbec těžký zápas. Jednoduché vítězství. Co se týče mě a kuchyně mé přítelkyně, jsem neporažen.
Vaří vám i v přípravě?
Ano. Snaží se mi dát co největší volnost, že kdykoliv potřebuju něco uvařit, tak ona ví přesně a uvaří. Má ode mě sepsané kolik čeho můžu. Musí to být i pro ní náročné. Vaří a stará se o mě pořád. Díky bohu za ní.
Co děláte, když nejste v tělocvičně?
Jsem kávový požitkář, takže nejčastěji piju kávu a k tomu čtu knížku. Rád si něco přečtu a poslouchám podcasty. Jsem takový kavárenský povaleč, který má buď v uších podcast nebo v ruce knížku.
Jakou kategorii knih čtete?
Spíš něco vzdělávacího. Nejraději mám autobiografie, knihy, které se dotýkají psychologie člověka. Náš sport je z 90 % o hlavě a mentálním nastavení.