Kdyby mi šlo o peníze, vzal bych KSW. Oktagon mi ale chyběl, řekl Brož o návratu. Půjde do Gamechangeru?
20.01.2023
Autor: Ondřej Huml
Miroslav Brož se vrací do Oktagonu.FOTO: OKTAGON MMA
Návrat ztraceného syna. I tak by se dal charakterizovat verdikt Miroslava Brože, který se po roční anabázi v RFA přesunul zpět pod vlajku Oktagonu. Je jasné, že už z podstaty věci vzbudil tento krok vlnu emocí. Podle Inkvizitora ale převažují ty kladné. "Rozhodl jsem se srdcem. V RFA bych dostal titulovou šanci, v KSW obrovské peníze a turnaj v Liberci. Stejně jsem ale kývnul Oktagonu. Chci tam zase dělat ty nejlepší zápasy," uvedl čtyřiatřicetiletý fighter v rozhovoru pro kaocko.cz.
První otázka ani nemůže být jiná. Proč jste se rozhodl pro návrat do Oktagonu?
Asi neřeknu nic nového, Oktagon mi zkrátka chyběl. A to už brzy po tom, co jsem z něj odešel. RFA mi tenkrát dalo velmi dobrou nabídku, já jsem ale srdcař a rváč a něco mi scházelo. Není to však chyba RFA. Na čem jsme se domluvili, to také platilo. U mě je to ale jiné v tom, že já tenhle sport kvůli penězům dělat ani nemusím. Dělám ho, protože ho tolik miluju. Kdybych šel po titulu, zůstanu v RFA. Pokud by mě zajímaly pouze finance, tak zvolím KSW. To mi nabízelo smlouvu na pět zápasů a naprosto super podmínky, upřímně jsem takové ani nečekal. Rozhodl jsem se však srdcem a vrátil se do Oktagonu. Tady jsem doma, tady jsem dělal super zápasy. Včetně toho vůbec nejlepšího proti Christianu Jungwirthovi. Mluvil jsem o tom s mým hlavním koučem Davidem Vyvážilem i všemi ostatními trenéry, s přítelkyní, rodinou i nejlepším kamarádem Mitchem. A vyšlo mi to 90 ku 10. Přestup mi odsouhlasila i Nina Sedláková, která samozřejmě zůstává dál mojí manažerkou.
Které všechny nabídky jste řešil?
Ve finále KSW, RFA a právě Oktagon. Byly tam nabídky i z jiných organizací, ale těm jsem nepřikládal velkou váhu. Jsem Čech a chtěl jsem zápasit v Česku, táhlo mě to zpátky do Oktagonu. Proto jsem se vrátil a Ondrovi Novotnému s Pavolem Nerudou bych chtěl moc poděkovat za skvělé přijetí.
Co přesně vám ale v RFA chybělo? Vyprodané haly, možná i vyšší kvalita soupeřů?
O soupeřích bych se vůbec nebavil, za ně RFA určitě nemohlo. Před mým druhým zápasem mi spoustu kvalitních odpadlo a na poslední chvíli se náhrada hledá hodně těžce. RFA však dělalo maximum a nakonec mi dalo Michala Dubu. Je to skvělý zápasník, při mém skóre a hlavně zkušenostech jsem ale věděl, že bych si to s ním měl pohlídat. Kariéru jsem riskoval stejně, protože jedna ruka mi fungovala jen na padesát procent. Každopádně v soupeřích problém nebyl.
V čem tedy ano?
Jsem rváč a chyběla mi ta atmosféra a zájem fanoušků. Když jsem v prosinci byl na turnaji Oktagonu v rohu Vaška Mikuláška, udělal jsem za ten večer s fanoušky snad 150 fotek. Myslel jsem si, jak mi tam budou všichni nadávat, lidé za mnou ale chodili a říkali mi, jak mě mají pořád rádi, jak moc jim chybím. Udělalo mi to strašnou radost, přesně kvůli tomu ten sport děláte. Alespoň já tedy určitě. A fakt mi to chybělo, stejně jako třeba turnaj na Štvanici. Čekal jsem, že reakce na můj návrat budou tak 50 na 50, ale naštěstí převládají ty kladné. Jak to vyšlo najevo, málem mi shořel mobil.
Šéf RFA Boris Marhanský vám v reakci pro kaocko.cz popřál všechno dobré. Zdůraznil, že se nerozcházíte ve zlém. Předpokládám, že to můžete potvrdit.
Určitě ano. Já jsem se ale v dobrém rozešel i tenkrát s Oktagonem. Už jsem o tom s vámi jednou mluvil a musím to zmínit znovu. Hrál jsem hokej a v něm máte různé organizace. Můžete hrát v NHL, ve Švédsku, Finsku nebo v české extralize, střídáte to a nikdo to neřeší. Můj klub je RPG, mými trenéry David Vyvážil, Luboš Šuda a mnoho dalších, žádného z nich bych nikdy neopustil. Nikdy bych nepřestoupil z RPG do Reinders gymu, a to říkám jen jako příklad. To moji trenéři ze mě udělali toho, kým jsem. Pokud ale v hokeji přestoupíte ze Stockholmu do Helsinek, je to přece jedno a stejné by to mělo být i v MMA. Proto jsem se tolik divil, že můj přestup všichni tak řešili. S Borisem Marhanským se ale rozcházíme v dobrém. Mezi námi bylo všechno v pohodě. Na čem jsme se domluvili, to vždycky také dodržel. Poděkoval jsem mu za spolupráci, zároveň musím ale přiznat, že v tuhle chvíli jsem zvažoval hlavně Oktagon a KSW. Na té nejvyšší úrovni mám už před sebou možná jen pár zápasů a vycítil jsem, že nastal čas se posunout zas dál.
Ani titulový zápas vás nepřesvědčil k tomu zůstat?
Bohužel ne. I z toho vyplývá, že jsem se rozhodl fakt srdcem. V RFA bych dostal titulovou šanci, v KSW obrovské peníze a turnaj v Liberci. Stejně jsem ale kývnul Oktagonu. Chci tam zase dělat ty nejlepší zápasy.
O návratu jste jednal přímo s Ondřejem Novotným?
Jasně, sešli jsme se ještě před jeho odletem na ostrov. Musím ocenit, že se ke mně zachoval fakt skvěle, na něj jsem nikdy nemohl říct nic špatného. I u Ondry vždycky platilo, že splnil do puntíku všechno, na čem jsme se dohodli. Ono je to tak, že když se k lidem chováte slušně a s respektem, oni vám to potom vrátí. Když jsem totiž před rokem dostal nabídku z RFA, hned jsem s ní šel přímo za Ondrou, že mi nabízejí takové a takové peníze. On mi upřímně řekl, že takovou cenu ale nemám. Odpověděl jsem, že asi ne, ale že když mi to nabízejí, tak tam půjdu. Ovšem taky je pravda, že KSW mi teď nabízelo ještě lepší částku a já se už rozhodl jinak. Na prvním místě byl teď pro mě prostě Oktagon.
Můžete potvrdit, že vám nyní Oktagon nabídl lepší peníze, než když jste z něj odcházel?
Ano. To je jasné. Dostal jsem nabídku, se kterou jsem velice spokojený. Znovu ale říkám, že o financích to nebylo. Kdyby ano, nejsem teď v Oktagonu ani v RFA, nýbrž v KSW.
A co vaše účast v Tipsport Gamechangeru? Je to ve hře?
O tom jsme se vůbec nebavili. Je to skvělý projekt, já si tam být ale nezasloužím. Vážně to tak cítím. Nejde o statistiky, nýbrž o to, že jsem se teď vrátil a nemám absolutně právo si o něco říkat. V tomhle stojím nohama pevně na zemi. Vrátil jsem se, abych předváděl co nejlepší zápasy, abych vyhrával. Beru to ale tak, že jsem zase na začátku, že bych měl začít od chvostu. Nejdřív se musím ukázat. Až potom se můžeme bavit o tom, že bych se třeba posunul i někam výš.
Nejste v tomhle ohledu na sebe až zbytečně moc přísný?
Možná jo. Tento přístup mě však dostal tam, kde jsem. Jak tvrdý jsem na sebe v tréninku, tak i v jiných věcech. Gamechanger je krásná věc. Jak by k tomu ale přišli ostatní, když bych se tam dostal já, co odešel a teď se zase vrátil? Byli by asi dost naštvaní a já je naprosto chápu. Tohle zkrátka nejde. Kvůli Gamechangeru jsem se fakt nevrátil, opravdu ne.
A máte představu, kdy vás uvidíme v akci?
Doufám, že nejpozději v dubnu. Trénuji už od ledna, byť zraněnou ruku zapojuji postupně. Tahat mě bude asi až do konce života, ale to je u utrženého bicepsu normální. V té druhé ruce je to to samé.
