Když MMA bojovník dospívá v chlapa. Člověk musí dozrát, přiznává Malach
28.12.2022
Autor: Libor Kalous
Regenerace, aby tělo lépe drželo.FOTO: se souhlasem Jana Malacha
Boj v největší hale. K tomu se soupeřem, kde to mezi nimi před časem vřelo. Jan Malach půjde do svého sedmadvacátého MMA fightu. První profi souboj si připsal v roce 2013, na scéně je dlouho. A podle jeho slov je tak někde v polovině. Taková může být budoucnost, ta nemá přesný obraz, ten naopak má přítomnost. Na druhé straně klece bude stát 30. prosince v O2 areně Matouš Kohout. "Matouš má svoje kvality, ale není tam něco, že by mi tam hrozilo ukončení na zemi, že by mě třeba naházel a já ho nestihl trefit," řekl pro kaocko.cz Malach.
Honzo, deset let jste na MMA scéně, kdy bylo nejlépe a nejhůře?
Nejlíp bylo v roce 2015, tam jsem měl šňůru výher. V tuhle dobu jsem si více věřil a kašlal jsem na ostatní, byl jsem více sobecký, více arogantní, tak jak to v mládí bývá. Postupem let člověk dozrává. Nejhorší vzpomínky mám na roky 2017 a 2018, další roky byly nahoru a dolu. Od posledního zápasu v Oktagonu v Brně s Adasem jsem se hodně zaměřil na MMA celkově, už jsem nebral MMA jako postojář a šel jsem hodně nahoru.
Stále vás MMA baví?
Strašně, strašně. To je také součástí dospívání v chlapa, v osobním životě jsem si dosáhl toho, co chci, a dál už tam není nic, co by ve mě vzbuzovalo vášeň. Pro mě jsou lepší věci než MMA, mám dítě, ale co se týká osobního života, pokud nechci stagnovat, tak MMA je pro mě furt hlavní cíl, kde chci něčeho dosáhnout
A je to koníček, práce?
Je to něco mezi. Já vždycky říkám, že kdybych dělal nějaké řemeslo, kdybych byl třeba truhlář, tak každý den, když máte zakázku, tak své řemeslo prodáváte. Já to prodávám v den zápasu. Ale snažím se tohle řemeslo rozšířit o veškeré informace, snažím se vzdělávat. Snažím se to prodat i jako práci, ale postupně. To je třeba komentování. Kdyby byl čas, nebránil bych se podcastu o MMA. Chtěl bych se tomu postupně věnovat víc, protože mám znalosti, tak bych je chtěl předat dál. Teď jsem taková houba, která nasává informace a třeba časem nazraje čas a s něčím přijdu.
Přemýšlíte takto i z důvodu, protože bojové sporty jsou na vzestupu?
Určitě. Já když přijdu do gymu a vidím děti, tak jsou super. V nich vidím budoucnost, celkově vidím budoucnost v MMA. Přijde mi škoda, kdybych se toho neúčastnil a nemohl v tom rozvoji nějak pomoct.
Byl za těch deset let okamžik, kdy jste si řekl, že vám něco uteklo kvůli sportu?
Nevím, jestli něco uteklo. Třeba na nějaké party já nikdy moc nebyl. Co si vybavuju zpětně, spíš mi chyběla struktura tréninků. Měl jsem se více zaměřit na MMA tréninky, méně jsem měl dát kondičním, toho teď lituju. Měl jsem třeba o 60 % více spárovat a chodit na grappling. To teď dělám, a to je ta podstata. Sparing a techniky jsou nejpodstatnější. Kdybych mohl vrátit čas, na tohle bych se více zaměřil.
Kolik času dáváte MMA?
Snažím se k tomu přistupovat tak, že ráno vstanu a myslím na MMA. Nechávám se inspirovat hodně lidmi, třeba i v mojí váze, jak fungují, jak trénují. Samozřejmě Jirkou Procházkou. Když vyřadím úplně práci před zápasem a jenom se soustředím na ten boj a myslím na to od rána do večera, tak mi to hodně pomáhá. Snažím se přemýšlet nonstop, dělám si vizualizace, pouštím si zápasy.
Nelitujete, že jste tomu nedal více před x lety?
Lituju, ale neutápím se v tom. Prostě i tohle je cesta, člověk k tomu musí dozrát. Teď chodím pravidelně na masáže, protahuju se každý večer, třeba i hodinu a půl, čtyři roky chodím do ledové vody, tohle vše je důležité pro regeneraci. Starám se o tělo a říkám si, že do čtyřiceti to mám ještě před sebou, čas mám. Teď mi bylo jedenatřicet, uvědomil jsem si to včas. Chci se pak otočit a chci vědět, že jsem tomu dal maximum, abych toho nelitoval ve čtyřiceti.
Jak se vám dělá váha přes Vánoce?
Super. O2 arena je pro mě za odměnu. Je to takový dárek. Pak mám v dubnu ohlášený Liberec, sice to je za čtyři měsíce, ale tato kombinace mi vyhovuje. Po O2 areně nevyskočím z tréninku, bude mě držet Liberec, ale mám v plánu třeba dva týdny normálně jíst a odpočinout si. Pochopil jsem, že život a hormony v těle musí být v nějaké rovnováze. Když disciplínu držíte moc dlouho, tak to spadne, radši si dám krátkou pauzu, pak se do módu zase vrátím.
Jako kluk jste běhal na běžkách...
Jako malý jsem měl milion výjezdů, mám za sebou určitě kolem stovky závodů. Od šesti do asi čtrnácti jsem byl každý víkend na běžkách v zimě, když nebyl sníh, byly v létě přespolní běhy.
Chodíte teď na běžky?
Ne. Chodil jsem před Pukačem, chytlo mě to, říkal jsem si, že to bude dobrý na fyzičku. Ale jsme zpátky u toho, že specifické tréninky a technika je to nejdůležitější. Energii se snažím vkládat čistě do MMA.
Jak vidíte zápas s Matoušem Kohoutem?
Koukal jsem se na kurzy a nechápu, že mohou být tak mimo.
Soupeř je favoritem...
Velký favorit, ale ne tak, jak to na něj bylo zpočátku napsaný, ale jak na něj lidi sází. Já ten zápas vidím ale ve svůj prospěch. Nemyslím si, že bych tam měl na něco konkrétního prohrát. A to jsem před zápasy k sobě hodně upřímný. Matouš má svoje kvality, ale není tam něco, že by mi tam hrozilo ukončení na zemi, že by mě třeba naházel a já ho nestihl trefit. Nevidím tam nic specifického, čím by mě mohl ohrozit.