Když si boxer hledá cestu na výsluní v MMA a měří se s Martínkem, Vémolou, Škvorem
11.12.2024
Autor: Libor Kalous
Jiří Havel.FOTO: se souhlasem Jiřího Havla
V sobotu do boje, bývalý český reprezentant v boxu pokračuje v přerodu na MMA zápasníka. Jiřího Havla čeká letos čtvrtý duel mezi amatéry, dlouhá cesta k přestupu mezi profesionály pokračuje. O víkendu se představí na eventu Heroes Gate 30 v Unyp aréně. "Chtěl bych více zápasů, abych se co nejvíce vyzápasil. Nedaří se to podle plánu. Důvodů je více, vždycky nejsem ready, také je málo amatérských lig. A když už byla, tak třeba nebyl soupeř. A na mistrovství světa jsem vypadl v prvním kole s Australanem. Čistý wrestler, který si mě asi nakoukal a hned šel po takedownu," rozpovídal se Havel pro kaocko.cz.
Začínal u Petra Macháčka s MMA a thajským boxem. Pak se přesunul do klasického boxu, kde odboxoval přes sto amatérských zápasů. Šestkrát vyhrál titul mistra republiky. Aktuálně trénuje v Reinders MMA.
"Jak jsem do MMA přestoupil, tak jsem hlavně řešil postoj, abych neztratil nic ze svého boxu a dokázal ho dostatečně přenést do MMA. Na grapplingu a wrestlingu musím makat," ví Havel, který se učí, zlepšuje, k tomu musel změnit i styl boje.
"Soupeře nejde v MMA technicky vypinkat, musím chodit více do přestřelek a přitvrzovat. Proti boxu jsem musel hodně přitvrdit, tam jsem si to mohl technicky pohlídat, v MMA to tak není. Když to člověk trefí, tak může být konec po první ráně. Na MMA mě baví, že je hodně aspektů a možností, jak zápas ukončit," říká Havel, který ví, že MMA je více variabilnější proti boxu. Navíc menší rukavice. A kdo s nimi dokáže přesně a tvrdě trefit, může slavit úspěch. A s úspěšnou historií v boxu v zádech má český bojovník naději.
"Rány mě nepřekvapily, spíš kopačky. Nejhorší je naučit se hlídat nohy, to je rozdíl proti boxu. Když letí kop na hlavu, tak je fakt těžký si tam strčit ruce, být dobře zpevněný, aby se nic nestalo a pak hned reagovat a pokračovat," připomíná Havel největší rozdíl mezi MMA a boxem. Ruce, nohy, boj na pletivu, na zemi, submise, páčení, více technik.
"Baví mě to, je to správná cesta. Vím, že se můžu zlepšovat, vidím tam hodně věcí, které můžu zlepšit, to mě baví," říká také zápasník, který se v Reinders gymu potkává s domácí špičkou. A tam se pokaždé nevyhrává.
"Je to v pohodě, nemám problém s egem. Když je někdo lepší na tréninku, snažím se být příště lepší, je to proces učení. S Michalem Martínkem to je těžký, s ním to je řehole. Se Štěpánem Davidem to je složité, s wrestlery mi to nechutná. Samozřejmě s Karlosem Vémolou, s Danem Škvorem to je nepříjemný. Vím, že to je pro mě škola, abych mohl růst. Trénuji s nejlepšími, to mi nejvíce ukáže, posunu se," uvědomuje si Havel, který toho o svém sobotním soupeři moc neví. Načtení rivala nechává na trenérech.
Letos poslední zápas a od nového roku opět dál v budování sportovní kariéry. Otázkou je, kam až Havel dojde. "Příští rok stále amatéři, svět mi ukázal, ať si sednu na zem, ať to pořádně vypiluju. Nechci být potom mezi profíky v průměru, abych se tam plácal. Musím se učit, na profi je ještě čas, ale cíle mám nejvyšší, ale kam se propracuju, to je ve hvězdách. Kam mě vítr zavane, to se uvidí," nedělá si nyní Havel velkou hlavu s budoucností. Teď je hlavní sobota a Heroes Gate 30.