Keita očima českého talentu. Trénink a unikátní atmosféra po boku světové hvězdy
17.05.2025
Autor: Libor Kalous
Tobiáš Barták a Losene Keita v tréninku.FOTO: Czechfighters
Dřina, odhodlání, překonávání sama sebe, cíl, disciplína. Někdy i bolest, únava. Přesto šlo o dny, na které nezapomene. MMA talent Tobiáš Barták trénoval po boku světového esa, tím je Losene Keita. Tento Belgičan dokonce povzal českého zápasníka k sobě do gymu, pozval ho domů, pomáhal mu, dal mu svoji péči, radil mu. Barták prožil týden, který mu vynahradí měsíce. Jaké to je s Keitou trénovat, jaký je bojovník člověkem mimo MMA klec? Jak moc se český bojovník posune? "Extrémně. Toto je kemp mých snů , každý je ke mně obrovsky přátelský, všichni se tady navzájem oslovují bro, je tu skvělá atmosféra," řekl v rozhovoru pro kaocko.cz Barták.
Tobiáši, jak jste se dostal do tréninkového kempu s Keitou?
Dával na instagram story, že je v Praze, tak jsem mu napsal, ať si přijde do Gorily zaspárovat, chodí tam lidi, co zná, jako Leo Brichta atd., tak by si to užil. Napsal mi ale, že nemá s sebou vybavení, tak jsem mu půjčil chrániče na holeně a byl tam. Můj cíl byl právě zaspárovat si s ním, ukázat mu, že něco umím a s respektem se ho zeptat, jestli bych k němu mohl někdy přijet na kemp. Toto jsem si představoval už od léta, kdy byl jednou v staré Gorile (gym se přesunul) na tréninku, protože tam sem bohužel neměl tu čest si s ním zaspárovat. Tentokrát sem ale s ním měl dvě kola a když jsem se ho zeptal na kemp, odpověděl mi, že můžu přijet klidně zítra. Myslel jsem si, že si dělá srandu, ale řekl, že má jedno volné místo v autě a může mě vzít. Takže hned další den po tréninku jsme vyjeli směr Belgie, protože takovou short notice nabídku snů bych nikdy neodmítl.
Teď trénujete v Belgii, bydlíte u něj, jaký je mimo trénink?
Je extrémně přátelský, velmi pokorný a normální. Furt si z něčeho a někoho dělá srandu, v autě nahlas rapuje své oblíbené skladby. Je potěšení s ním trávit čas. Když jsme přijeli z tréninku, viděl, že si před jeho bytem na náměstí děti hrají fotbal, hned se za nimi rozběhl hrát taky. Pak skupině asi deseti dětí dal peníze, ať si všichni můžou jít koupit pizzu a šli jsme domů. Dělá skvělou práci pro všechny komunity, kde se nachází. Vždy je pozitivní, nikdy se nemračí, i před zápasem se vždy směje a zpívá si, tak mi říkal, že je nejsilnější.
Bydlíte u něj, jak to máte s vařením, vaří Keita?
Keita nevaří, ale prakticky každý den co tady jsem se stravuje v restauracích. Vždy s sebou bere na jídlo dalších několik kamarádů a většinou za všechny bez výjimky vždy platí. Je velmi štědrý a dělí se takto o své peníze s ostatními. Taky kupuje svým kamarádům oblečení, jednomu koupil k narozeninám motorku, nechává je řídit jeho auta a půjčovat si je i klidně pro jejich osobní účely. Byl večer a chillovali jsme s jeho dalšími kamarády u něj doma a jeden neměl, jak se dostat domu, tak si půjčil Keitovu motorku. O všechno se dělí.
Keita je hvězdou, jak ho berou ostatní v gymu, poznávají ho na ulicích?
V gymu má velký respekt, především ale všechny okolo sebe motivuje. Ať už svým hecováním, tak jeho přítomnost je pro mladé fightery obrovská inspirace. Když sledoval mé sparingy s těžkými soupeři z gymu, také mě motivoval a řval na mě "Show me the real Tobias", což mi velmi pomohlo. Na tréninku je to doopravdy osobnost, ale není nijak namyšlený, naopak pořád pomáhá a dělá si z každého srandu. V hlavě zůstal pořád stejný, jako byl před slávou, to si na něm každý váží. Na ulici se zdraví s hodně kamarády, ale to proto, že Kortrijk je malé město a každý zná každého. Stejně říkal, že v Praze a celkově v Česku a na Slovensku ho poznává a fotí se s ním nejvíc lidí.
Jak velký/malý je mezi vámi rozdíl ve výkonnosti?
Samozřejmě velký. Ale takový rozdíl je mezi Keitou a každým fighterem v Evropě. Upřímně si myslím, že už teď by byl v top 5 featherweight v UFC. On sám ale vždy dokáže jet sparing úměrně k soupeři tak, aby si z toho oba mohli něco vzít. Říkal mi, že kdyby spároval jenom na svém levelu, nedalo by to nic ani soupeři, ani jemu. On se chce neustále posouvat a je jeden z mála fighterů, kteří nemají to fighting ego. Toto mě na něm velmi inspiruje.
Dokáže i poradit?
Je skvělý, upřímně mu záleží na mém progresu. Neustále mi radí jak technicky, tak mentálně - co to znamená být šampion a jak někdo takový dře na tréninku. Ano, každý fighter ti řekne, že dře na tréninku. Keita si ale vždy vytvoří takové podmínky, aby dřel, když je nejvíc unavený, proto dá 4 kola po 5 minutách v obrovské intenzitě lap s velkými rukavicemi a až potom jde spárovat - sám mi říkal, že se musíš při tréninku snažit šikanovat své tělo a dostat ho maximálně z komfortní zóny a pod tlak. To je ten rozdíl v tréninku mezi ním a ostatními fightery. Tvrdí, že únava je jen v hlavě a že ji prostě neposlechne. Únava pro něj není fyzický ukazatel, ale ten mentální, tudíž když ji ignoruje, jede dál na 100 %, ať se děje cokoliv. Pokud budeme mluvit přímo o technikách, co mi poradil, utkvěla mi v hlavě jeho separace ruky u stěny díky které sundal Ronyho loktama a také jeho mindset, jak zlomit soupeře - sledovali jsme spolu i můj poslední zápas (Barták vs. Holeček na Youtube) a měl pravdu, že po každé výměně jsem se vrátil do 50/50 (pozice kdy máš stejnou šanci na zásah jako soupeř) místo toho, abych po každým trefeném úderu vyvíjel tlak a lámal soupeře. Abych si po každé kombinaci tvořil lepší šanci na úspěch a trefení soupeře (60/40, potom 70/30, pak trefí další kombinaci u klece a je to 80/20, protože oponent už je v defenzivním módu. Pak 90/10 a ukončí ho KO).
Vidíte nějaký rozdíl v přístupu k tréninku v Belgii a u nás?
Ano, jsou tady celkově mnohem sofistikovanější. I malé dítě na tréninku je techničtější než většina lidí v Česku. Každý den tady dělají dlouhé kombinace holandské školy klidně o 12 úderech a kopech, které nejsou snadné na motoriku a podporují rozvoj šikovnosti, mezitím v Česku se většina spokojí s přední zadní nebo nějakýma hákama. I trenéři se tady na tréninku snaží podporovat rozvoj fighterské chytrosti (správný footwork, aktivní obrana - nejen dvoják, fakes a feints - ty v ČR nedělá skoro nikdo, dobrý headmovement, čtení soupeře atd.).
Jak vás může tento kemp posunout?
Extrémně. Toto je kemp mých snů, každý je ke mně obrovsky přátelský, všichni se tady navzájem oslovují bro, je tu skvělá atmosféra. Sem velmi vděčný Lamiro fight club a všem jejich trenérům, že mě přijali a trénovali jako svého - jednoho z nich. Udělal jsem si tu spoustu kamarádů, těším se, až se sem zase vrátím. Tento kemp mi pomohl vidět, jak dře šampion a nejen to, vidět i jeho lifestyle, jak žije během svých dnů, protože sem s Keitou celý den, tím že u něj bydlím. Nasávám skvěle jeho atmosféru - jak přemýšlí o sobě a o svých cílech. Také mě tento kemp neuvěřitelně fyzicky nakopnul. Je mi teprve 19 a vím, že když budu pokračovat v tomto tempu, jak se teď posouvám, za 2 roky touhle dobou budu zvíře. Je to o té práci, kterou do toho vložíš. Těším se, až implemetuji nové způsoby tréninků a techniky do svého kempu u nás. Věřím si, že jednou mohu být nejlepší díky mé schopnosti učit se - na všechno mám dokumenty, které si do telefonu ukládám a zapisuju každou techniku, co najdu, někdo mi ji ukáže nebo mě napadne, abych se k ní mohl pravidelně vracet, vizualizovat si ji a následně zařadit do mé hry. Dělám vše pro to, abych se dokázal posouvat co nejlépe.
Vaše plány na rok 2025?
Popravdě mám to podobně jako Keita, který vždy říká, že žije day by day. Když jsem se ho ptal, jestli si něco plánuje např. v kalendáři, odpověděl: bro I dont even know what day it is. Jediné, co ví, je, že bude trénovat a dál se posouvat a dřít. Mám to stejně. Nic neplánuji, jen každý den myslím, jak se co nejlépe posunout, protože to mi dělá v tomto sportu radost. Ani nijak moc neslavím své výhry. Netvrdím, že nejsem rád, když zvítězím, ale žádnou euforii moc necítím (aspoň dokud vím, že v tom zápase byly chyby, které mohu zanalyzovat a odstranit). Keita mi také říkal, že po zápase moc neslaví (jelikož už je všechno zavřený) a radši jde na hotel se 10x podívat na svůj zápas a zanalyzovat ho. Mám to stejně, upřímnou radost mi dělá jen můj posun. Jsem v amatérech a ještě tak rok a něco budu, tudíž chci zápasit co nejvíc to půjde (ačkoliv to není snadné, už asi 5 soupeřů mě v amatérech odmítlo na příští RFA, všichni tady totiž chtějí hrozně zápasit…), hlavně v amatérech je mi úplně jedno výhra/prohra, hlavně ať mi to ukáže co nejvíc chyb a způsobů progresu, ať potom, až přejdu do profi, budu jenom vyhrávat a budu se moct co nejdřív dostat do UFC. Takové jsou mé dlouhodobé cíle.