Khalidov mu zlomil ruku, přesto se zachoval jako frajer. Bude Ondruš za pár dní plakat?
20.12.2021
Autor: Libor Kalous
Fighter Petr Ondruš končí.FOTO: se souhlasem Petra Ondruše
Konečná v postoji. Petr Píno Ondruš si dá 29. prosince svůj poslední postojový zápas. A to v Lucerně na Galavečeru profesionálního boxu a K-1. Thajský box, kickbox, MMA, to je jeho sportovní historie. Jaká bude rozlučka, co na odcházení chystá? Zatím nic neřeší, zvýšil tréninkové dávky, jinak je v klidu. Navíc se mu v posledních dnech připomenul zápas s legendárním Mamedem Khalidovem, s tím si dal MMA fight v roce 2008. Právě tento bojovník o víkendu na KSW 65 utrpěl těžké KO od Roberta Soldiče.
Co pro vás znamená zápas v Lucerně na konci roku?
Je to definitivní rozlučka s postojovou kariérou. Na 90 % jde o celkové ukončení sportovní kariéry.
Jak se připravuje na zápas, když víte, že jde o tečku?
Trénuju každý den, ještě před měsícem jsem si z toho dělal srandu, že hraju třikrát týdně fotbal a dvakrát týdně lapy. Tak to opravdu bylo. Fotbal jsem neomezil, ale přidal jsem thajský box. Jsem spokojený, všechno drží. Trénuju každý den, někdy dvakrát, ale nesmím to přehánět.
Chodíte i o víkendu?
Víkendy mám volný. Minulou sobotu jsem byl běhat, asi jsem to přehnal, běžel jsem moc, všechno mě bolí.
Co je to moc?
Pět kilometrů. Ale rychle. Běžel jsem se psem, ten se nestačil divit, po covidu není zvyklý, byl docela vytočený na Parukářce, když jsem tam točil kolečka. Chtěl domů.
Už se dostavuje nostalgie?
Vůbec. Já nikdy neměl trému.
Rozumím, ale tady jde o uzavření životní kapitoly…
Já vím, neberu to tak, jsem fighter. Asi končí kariéra Pína jako thajboxera a v uvozovkách K-1 mistra. Zatím mě to ještě nepřepadá.
Přijde to v Lucerně? Jde o významný stánek pro bojové sporty…
Možný to je, možná si zapláču, těžko říct. Zatím jsem nad tím nepřemýšlel.
Položíte rukavice do středu ringu?
Zatím nemám nic naplánovaného, vím, že to lidi dělají. Asi to vyplyne ze situace. Taky záleží, jak dopadnu, jestli bude co pokládat, abych já nebyl položený před rukavicemi. (smích)
Bylo by to nezvyklé, ale zase definitivní, ne?
To jo, poslední zápas a hotovo.
Když se ohlídnete za kariérou, bude jedna z nevýznamnějších vzpomínek na Mameda Khalidova, se kterým jste bojoval v roce 2008?
Já tam tenkrát jel jako potrava. Řekli mi tři týdny před zápasem. Nakoukal jsem si nějaké jeho věci, semináře. Řekl jsem si, že je dobrý, ale co. Tenkrát jsem dostal 1500 euro, super prachy, k tomu hlavní zápas.
Jenže…
Když jsem tam přijel, všichni na mě vyvíjeli tlak. Ptali se, s kým jdu. Ty s Mamedem? Hm, dobrý, divili se. Pořád si ze mě dělali srandu. Když mě vezl řidič na zápas, pořád na mě koukal ve zpětném zrcátku. Nakonec z něj vypadlo, že Khalidov dobře kope na hlavu. Jen jsem mu řekl, že já taky.
No, a skončil jste v nemocnici…
Jeli jsme tam po zápase, řidič mě viděl zase ve zpětném zrcátku, řekl jsem mu, ať drží hubu (smích).
Jak ke zranění došlo?
Byla to moje chyba, ode mě béčková chyba. Koukám dolu, kopu nahoru. Říkal jsem si, že mu to nesežeru, navíc jsem šel proti, k tomu jsem ruku blbě natočil. Samozřejmě to trefil. To bylo asi ve čtvrté minutě prvního kola. Šel jsem do rohu, něco mi koukalo z ruky, v rohu jsem sháněli tejpovačku, tak jsem si to jen zamáčknul. Druhý kolo bylo horší, to už ruka bolela, přesto jsem ho poslal na zadek.
Zápas byl ukončen po dvou kolech pro vaše zranění ruky..
Je to tak. Jinak on byl na zemi neuvěřitelný, co se mnou dělal, jen jsem koukal. Ale. On viděl, že mám zlomenou ruku, připravoval si páku a on mi vlezl na druhou stranu. Zachoval se jako férový chlap, žádný zmrd.
Jste v kontaktu?
Píšeme si, voláme si. Prosil jsem o lístky na KSW 65, byl v pohodě.
Vy budete v pohodě 29. prosince?
Kdo přijde, ten uvidí.