Kincl utrápil Piráta, po pěti kolech slaví titul i Belgičan Keita. A jedno rekordní KO
27.02.2022
Autor: Ondřej Huml
Patrik Kincl slaví se svou ženou titul.FOTO: OKTAGON MMA
Oba titulové zápasy ovládli favorité. Ani jeden z nich ale svého soka nedokázal ukončit před limitem. Takový byl výsledek dvou nejočekávanějších fightů na sobotním Oktagonu 31, kde opasky pro šampiony střední a lehké váhy získali Patrik Kincl s Losenem Keitou. K vidění bylo i jedno z nejrychlejších KO v historii organizace či vítězný comeback Francouze Alexe Lohorého, který v O2 areně sekl rozjetého Zdeňka Polívku. Jaký byl průběh všech utkání?
Luděk Greguš - Marek Luštiak
Už úvodní zápas, v němž se v rámci odvety za DFN střetli v Undergroundu Luděk Greguš s Markem Luštiakem, nabídl velmi svižnou bitvu. A od počátku v ní za delší konec provazu tahal domácí válečník, který svého soka několikrát tvrdě zasáhl. Luštiak se sice v druhém kole začal vracet do utkání, po jednom z Gregušových ataků si však poranil koleno a rozhodčí tak jejich duel raději ukončil.
Radek Roušal - Michael Diega Scheck
Ve druhé a poslední bitvě v rámci Undergroundu se utkali zkušený bojovník K-1 a zároveň trenér zápasnice Priscily de Souza, jež nesplnila váhový limit pro zrušený souboj s Lucií Pudilovou, Brazilec Michael Diega Scheck s českým bijcem Radkem Roušalem. Ten byl jasným favoritem, už po necelých dvou minutách ho však soupeř dostal dělovkou do počítání. Tím odstartoval nelítostnou válku plnou přestřelek, jež diváky zvedala ze sedadel. Od druhého roundu se sice zdálo, že více fyzických sil má Roušal, tvrdé údery však rozdávali oba celkem stejně. I proto tuto parádní bitku nakonec ovládl 2:0 na body Jihoameričan.
Michael Nepraš – Vladimír Lengál
Ještě větší překvapení se zrodilo hned na úvod programu klasického MMA, který svým zápasem otevřeli Michael Nepraš s Vladimírem Lengálem. Druhý jmenovaný vzal souboj na poslední chvíli, i tak ho ale zcela opanoval. Nepraš se sice okamžitě pokusil o takedown, obávaný postojář ho ovšem ustál a až do konce střetnutí byl na zemi lepší než soupeř. Pokus o armbar mu sice nevyšel, následně ale Hrozivou ústřici zasypal granáty, jimiž tento zápas po minutě a 30 vteřinách závěrečného kola rozhodl.
Max Handanagič – Denis Farkaš
To v taktické šachy se proměnilo úvodní kolo mezi debutantnem v Oktagonu Maxem Handanagičem a slovenským bijcem Denisem Farkašem. V druhém dějství ale český zápasník doručil hned několik takedownů a jasně ozřejmil, kudy se bude tahle bitva ubírat. Farkaš sice v postoji působil tvrdším dojmem, soupeřovým strhům však odolávat nedokázal. To se podepsalo i na rozuzlení jejich fightu, když v čase 11:40 Handanagič na zemi Farkaše uspal.
Jakub Běle – Naglis Kanišauskas
Jedno z nejrychlejších KO v historii Oktagonu. Přesně to nabídl první sobotní zápas střední váhy, v němž se jako přízrak předvedl Litevec Naglis Kanišauskas. Ten už po 13 vteřinách poslal nesmlouvavou pravou favorizovaného Jakuba Běleho k zemi, odkud už se český fighter nezvedl. Zápas tak pro něj skončil druhou porážkou v řadě i bolestivou boulí na kořenu nosu.
Jakub Bahník – Jonathan Jay Cucciniello
Kat Angličanů. Touto přezdívkou se po Oktagonu 31 může honosit Jakub Bahník, jenž si po Ashleighu Grimshawovi vyšlápl i na jeho krajana Jonathana Cucciniellla. Válečného veterána z Afganistánu, který u pletiva Bahníka jednou tvrdě trefil, jinak byl však pod palbou hlavně on. Bijec z Česka zkrátka v kleci dominoval a po třech minutách zasáhl protivníka kolenem. Ten sice dokázal vstát, po dalších dvou ranách však putoval k zemi znovu a bylo po zápase.
Vlasto Čepo – Alexandre Silva
Doslova bláznivou řežbu pak nabídl souboj mezi Vlastou Čepem a Brazilcem Alexandre Silvou. Úvod patřil slovenskému šutérovi, který věrný svému zvyku na nic nečekal a ihned se hnal za drtivým KO. To také skutečně přišlo, ještě předtím ale párkrát tvrdě zasáhl i soupeř a Čepo chvíli bruslil. Těžké chvíle ale přežil a po hbité kombinaci pak protivníka u pletiva sestřelil.
Zdeněk Polívka – Alex Lohoré
Vítězný návrat do Oktagonu si odškrtl francouzský elegán Alex Lohoré. Ten zastavil rozjetou mašinu jménem Zdeněk Polívka, jenž s ním dokázal vydržet tři minuty a 25 vteřin. Za tu dobu inkasoval několik štiplavých předních, které v podstatě rozhodly zápas. Polívka se hned dvakrát vrhnul po takedownu, Lohoré však ukázal fantastickou obranu a v postoji navíc svému soupeři způsobil krvavou demage. Po jednom z mnoha úderů pak Polívka u pletiva kapituloval.
Ronald Paradeiser – Losene Keita
Když to nepůjde v postoji, půjdeme hned na zem. To jako by si už na startu prozatimní titulové bitvy lehké váhy s belgickým fantómem Losenem Keitou řekl slovenský gladiátor Ronald Paradeiser a minimálně v prvním kole jeho strategie fungovala na jedničku. V tom druhém se pak nezdráhal chodit do přestřelek, a byť častěji držel střed oktagonu, po rázné pravačce šel k zemi. Souboj titánů však pokračoval a oba borci si čím dál více začínali pomáhat calfkicky. Paradeiser to na soupeře párkrát zkusil i naskočeným kolenem, nic z toho ale s Keitou viditelně neotřáslo. Naopak slovenskému bijci začala po jedné ráně silně téct krev z nosu. I tak vydržel až do závěrečného kola, po němž ale na body zvítězil jeho belgický soupeř.
Samuel Krištofič – Patrik Kincl
Celých 25 minut nakonec trval i druhý titulový zápas, jenž měl dlouho naprosto jednoznačný průběh. Už po pár vteřinách totiž Patrik Kincl poslal Samuela Krištofiče k zemi a tam mu dle svých slibů ztrpčoval život, jak to jen šlo. Slovenský fighter a obhájce pásu působil dlouho bezradným dojmem, zpod Inspektora prostě nedokázal vstát. K přestřelkám v postoji tak téměř nedošlo a i závěrečný round probíhal na zemi, kde měl ale překvapivě náhle navrch Pirát. Ten se navíc pokusil o zběsilý finiš, na obrat v zápase už to stačit ale nemohlo. Novým šampionem střední divize se tak stal Kincl.
