Konec kariéry se odkládá. Zápas s Konečným je jako nakopávač
07.04.2025
Autor: Barbora Poláková
Tomáš Bezvoda.FOTO: Patron Boxing
Sedmatřicetiletý boxer Tomáš Bezvoda pomýšlel na konec kariéry. Ale přišla nabídka, která se neodmítá. Zápas s Lukášem Konečným přišel v pravou chvíli, nalil mu čerstvou krev do žil. Jejich duel bude jedním z vrcholů sobotního galavečera v pražské Lucerně. Jako favorit do ringu Bezvoda nevkročí, ale je přesvědčen, že bývalého mistra světa v profesionálním boxu může porazit. Stejně jako věří v sebe, věří ve svou dceru. Ta se ve svém tatínkovi zhlédla a v devíti letech začala boxovat také.
Co jste měl dnes, týden před zápasem, k obědu?
Tři sta gramů krkovice, fazolky a brambory. Velice bohatý oběd. S dietou jsem začal včas. Kruté diety jsem míval dřív, teď už ne. Už doladím jen pár kilo. Od zítra začnu se zavodňováním, pak odvodním, klasická superkompenzace.
Změnil jste přístup?
Začal jsem se trápit o pár týdnu dřív a docela mi to sedlo. Funguje mi to. I když mám méně sacharidů, energie je stále dost.
Kolik vám zbývá tréninků?
Už jen pár lehčích tréninků. Každý den budu něco dělat plus pořád mám soukromky, takže se hýbu i s klienty.
Je pro vás zápas s Konečným nakopávač?
Určitě. Chci se pořádně a svědomitě připravit a pak to udržovat a pokračovat dál v tréninku. Teď mám zase chuť a baví mě to. Také si chci udržet váhu, protože když jsem shazoval hodně, byl jsem schopný do čtrnácti dnů nabrat deset kilo zpátky. To se vám pak ani nechce boxovat. Na polotěžkou váhu jsem stejně jako Lukáš docela malý, takže si musím držet rozumnou váhu, kterou pak můžu třeba měsíc před zápasem normálně shodit bez trápení.
Takže konec kariéry se odkládá?
Dal jsem do přípravy všechno. Sedlo mi to, baví mě to. To je to nejdůležitější. Určitě chci pokračovat. Ukážu takový zápas, že o mě bude zájem. Věřím, že ho porazím a posunu se v žebříčku.
Favoritem ale nejste…
To stoprocentně. Lukáš Konečný je jediný český profesionální mistr světa. Byl první a stále je jediný. Ale taky už je starý a já jsem taky opotřebovaný. Věk mám ještě dobrý, ale skoro dvacet let zápasím. Až na posledního soupeře mám o pět, o deset let mladší kluky. Je to znát.
Tentokrát budete mladší vy…
Ano a myslím, že to bude znát. Já ho znám, vím, že bude dobře fyzicky připravený. Je hodně zkušený, ale to i já. A to i z mezinárodního ringu a s dobrými soupeři. Mé poslední zápasy byly rozhodně těžší než jeho poslední zápasy. Navíc dlouho neboxoval. Já mám z posledních deseti zápasů asi tři, čtyři ze světové špičky. Jeden je dokonce devátý ve světové žebříčku, jeden asi dvacátý. A dělal jsem s nimi dobré zápasy.
Proč si vybral vás?
My se známe dobře. On chtěl dobrý zápas a dostatečnou motivaci. Myslím, že to bude divácky velmi atraktivní zápas.
Které další faktory hrají pro vás?
Myslím, že všichni si myslí, že má fyzičku lepší on. Já na tom ale budu za poslední zápasy nejlíp. Hlavní faktor, který bude hrát pro mě, je výška. On je stejně vysoký, jako já. Já jsem zvyklý chodit zápasy s vysokými soupeři, tohle bude jednodušší.
Jak se těšíte do Lucerny?
Boxuju dvacet let a v Lucerně jsem ještě zápas neměl. To byl jeden z faktorů, proč jsem ten zápas chtěl. Každý zápasník by měl boxovat v Lucerně, být amatérským mistrem republiky, měl by mít odškrtané základní body kariéry. Boxuje se tam od dvacátých, třicátých let, je to výstavní stánek boxu. Navíc teď pobývám v Praze, takže mi to všechno hraje do karet.
Vaše dcera se potatila?
Začala asi před půl rokem. Je jí devět let. Závodně dělala asi čtyři, pět let aerobic, ale zničehonic skončila. Dali jsme jí pauzu, že se třeba bude chtít vrátit, ale přišla sama, že chce boxovat. Tak jsem jí domluvil tréninky u Mirka Jánského ve Znojmě. Hned po prvním tréninku mi řekla, ať počítám s tím, že bude chtít zápasit.
Už má tedy jasno?
Má to nalinkované. Od deseti mohou děti boxovat, takže brzy chce první zápas. V létě bude mít deset, takže už začala spárovat. Je po mě tvrdá a docela šikovná. Mám z toho radost. Na druhou stranu vím, že je to těžký, tvrdý sport a pro holky tuplem. Ale jsem rád, že poslouchá a má zájem o sport, který já miluji.
Je to tím, v jakém prostředí vyrůstala?
Od malička se mnou chodila do tělocvičny. Když jsem myslel, že pomalu začneme trénovat, tak začala s aerobikem. Přestala poslouchat. Ale teď... všude, kde jsem já nebo Spejbl gym, tam je i Bibi. Určitě mě má za vzor.
Je těžké koukat na svou holčičku, když se bije?
Samozřejmě, chodí spárovat, takže už měla bouchlý ret, očičko taky. Já jsem tvrdý. Je to moje srdíčko, ale beru to. Ale mamka. Někdy jí ukápne slzička, ale já řekl, že jestli chce boxovat, není cesty zpět. Nutit ji nechci, ale chtěl bych, aby u toho už vydržela.
Dokážete si představit, že za deset let bude nosit domů tituly?
Jo, jo. Když bude bouchat, v šestnácti může jít do profi. Holek není moc a já bych jí rád předal zkušenosti. Trénuji i sám a společně chodíme na turnaje a galavečery. Baví jí to, to jsem rád.
Co bude po vaší profesionální boxerské kariéře?
Mám živnost trenér. Co jiného bych dělal? Dělám to dvacet let, nic jiného neumím.
