Krásná Slovenka trénovala po boku hvězd z UFC, v sobotu bude bojovat v Třinci
28.01.2024
Autor: Ondřej Huml
Veronika Smolková.FOTO: se souhlasem Veroniky Smolkové
Je skutečnou bojovnicí. Ženou zvyklou překonávat překážky v životě i v kleci. Jako dítě se musela vypořádat se šikanou, už v sobotu ji čeká další těžká zkouška v MMA. Půvabná slovenská fighterka Veronika Smolková se představí na PML 8: New Era v Třinci. Vyzve tam houževnatou Bulharku Insav Alavia.
Veroniko, začněme tím, jak se vám líbilo na nedávném kempu v Liverpoolu?
Bylo to super. Na kemp jsem tam letěla už podruhé a fakt skvěle se o nás postarali. Měli jsme tam výborné podmínky, tréninky byly na vysoké úrovni. S kvalitními bojovníky, takže vážně skvělá možnost se co nejlépe připravit.
Jaké nejslavnější jméno jste v Next gen gymu potkala?
Asi Molly McCann, se kterou jsem trénovala, a Paddyho Pimbletta. Jsou tam oba doma.
O Pimblettovi je všeobecně známo, že po zápasech dost přibírá. Můžete to potvrdit?
To rozhodně ano. Byl takový větší, ale jinak je to hrozně milý a veselý kluk, dokonce nám dal i své jídlo (směje se). Vůbec všichni tam na nás byli moc hodní. Když vidíte někoho řádit v televizi, říkáte si, že to musí být blázen, pak ho ale potkáte naživo a je to naprosto normální člověk.
Pojďme k vaší bitvě s Alavií. Jak se těšíte?
Těším se hrozně moc, já zápasy žiju. O víkendu jsem si dala ještě wrestlingový kemp, pak několik těžkých sparingů. Fakt se cítím skvěle nachystaná. Fyzicky i psychicky. Jsem připravena udělat vítězný zápas. Aby to nebylo jen atraktivní, ale aby má ruka šla po zápase nahoru.
Jak na vaši soupeřku?
Tohle je otázka spíše na mé trenéry. Mám v nich maximální důvěru, takže v přípravě se věnuji hlavně tomu, co si o Alavii nastudovali. Věřím, že to bude fungovat, určitě mě ale čeká hodně bojovná holka. Zvlášť když říká, že zničí každou, co jí dají. Snad se tedy ukáže i v boji.
Co vy a trashtalk? Váš šálek kávy to úplně není, že?
Myslím si, že ode mě ho nikdo ani nečeká. Kdo mě zná, ten ví, že na tohle já prostě nejsem. Radši budu za frajerku až v ringu než před ním. Pokud má ale někdo trashtalk rád, ať ho klidně dělá, jen to nesmí být moc na sílu. Pak je to spíš trapné než užitečné.
Jak vnímáte fakt, že díky PML přibyla další organizace, která nabízí zápasy v MMA?
Jsem moc ráda, že mám šanci se ukázat i v organizaci, jejíž doménou je hlavně thajský box, že se můžu předvést zas před jiným publikem. Je to pro mě další velká možnost.
Za sebou máte premiéru v Oktagonu, z vítězství se tam ale radovala vaše soupeřka Megan Morris. Jak ten zápas hodnotíte s odstupem času?
Už se na něj snažím tolik nemyslet. Po zápase mě totiž ta porážka trápila fakt moc, hrozně jsem se jí užírala. Člověku ale stejně nezbývá nic jiného než tvrdě makat dál. Jen tak dosáhnu svých cílů, jen tak budu jednou za svou práci sklízet ovoce.
Co je vaším největším cílem? Získat pás šampionky Oktagonu?
Přesně tak. Nejdřív se ale musím pořádně vyzápasit, nabrat zkušenosti. Jen to mě posune dál. Věřím tomu, že když teď vyhraju v PML, snad bych mohla brzy dostat další zápas v Oktagonu.
Za sebou máte i několik bitev v americké United Fight League. Budete tam pokračovat?
O ničem teď nevím. Nechávám to na svém týmu, podle mě je to ale nyní uzavřené. Teď opravdu řeším jen nejbližší zápas.
Ví se o vás, že nejste bojovnicí pouze v kleci, ale také proti šikaně. Nevadí vám na toto téma mluvit?
Víte co, pro mě to už těžké téma není. Naopak si myslím, že když o tom budu hovořit, můžu tím pomoct spoustě holkám, co trpí stejně, jako jsem trpěla já kdysi.
Jak na ty hrozné časy vzpomínáte? Šikanovali vás ve škole?
Tam hlavně. Ale nikoliv jen ostatní holky, nýbrž první v řadě učitelé, dokonce i jeden z členů rodiny. Nechci to ale probírat do detailů. Podstatné je, že když člověk začne mít rád sám sebe, už mu pak nikdo neublíží. Kdyby mi někdo něco takového dělal dnes, spíš bych ho litovala, než abych z toho byla smutná. Vážně je mi moc líto každého, kdo místo sebe musí řešit ostatní. Ubližovat jim.
Je pravda, že jste tenkrát uvažovala i o sebevraždě?
Je to tak. Bylo mi asi čtrnáct a neměla jsem vůbec žádné sebevědomí, fakt to byly hodně zlé časy. Když vám někdo něco říká furt dokola, myslíte jen na to, zvlášť když v té době třeba neděláte žádný kroužek, nesportujete. Hlavně bych ale všem poradila, aby to nedusili v sobě, aby se někomu svěřili, pustili to ven. Může to být obrovská úleva pro obě strany.
A ať končíme něcím veselejším. Čím se obdarujete, až na turnaji zvítězíte?
Miluji sladké, už mám objednaný cheesecake. Až skončí zápas, dám si klidně i palačinky (směje se).