Kromě bojových sportů si zamiloval tanec. Touží procestovat Afriku a vyprodávat haly
16.01.2026
Autor: Barbora Poláková
Jiří Havel. FOTO: se souhlasem Jiřího Havla
Sedmadvacetiletý zápasník MMA Jiří Havel se patnáct let věnuje bojovým sportům na amatérské úrovni. Před dvěma lety se vzdal boxu a stal se komplexním bojovníkem. Přechod mezi profesionály je však nevyhnutelný. "Nechtěli mě ani do skladu v Lidlu. Všude se kouká na praxi a já od školy jen boxoval," přiznal Havel. Kromě bojových sportů má však ještě jednu vášeň, tanec. Už 22. ledna bude tančit v kleci na Heroes Gate 32, tam se v odvetě postaví Dominiku Šrajerovi.
Jiří, jak odpočíváte od bojových sportů?
Rád si chodím zatancovat. S přítelkyní chodíme i na různé lekce, když se něco naskytne, uděláme si na to rádi čas. Baví mě to. Nehrotím to jako do fightů, že bych si zapisoval, co zlepšit, díval se a analyzoval nějaké tanečníky, to ne, ale mám to jako formu relaxu.
Jakému stylu tance se věnujete?
Hrozně se mi líbí afro house, afro beaty, všechno kole Afriky. Mám hrozně rád ten jejich vibe. Je mi to moc sympatické. Je to hodně pozitivní.
Byl jste v Africe?
Nebyl, ale moc bych tam chtěl. Na měsíc si to tam projet. Ale takhle bych chtěl projet spoustu zemí, třeba Japonsko a XXX dalších. Chce to prachy, proto musím do profi MMA.
Cestování by se dalo spojit i s profesionální kariérou MMA v některé ze světových organizací...
Nechci předbíhat a mít velké řeči. Tam se člověk dostane výkony a já plánuju dělat ty nejlepší. Dá-li Bůh, tak klidně.
Co třeba Rizin?
To by byl sen, být v takové organizaci. Je to můj sen od doby, co dělám bojové sporty. Začal jsem s thaiboxem a MMA jako malý kluk. Všichni kluci jsme tam o tom snili, že jednou budeme velcí fighteři a budeme hvězdy světových hal.
Co dělají dnes ti malí kluci z gymu?
To je Leo Brichta, Kuba Tichota, pak se přidal Peťa Gabal, se kterým jsem se po letech zase setkal v Reinders gymu. Štípali jsme se tam s dospělými už od začátku. Už ve čtrnácti letech jsem začal chodit na Áčko do Hanumanu. Tam byl Spejbl, Škvor, Reissinger, Vítovec, Lukáš Dvořák, nerad bych na někoho zapomněl. To byla první vlna zápasníků v dobách, kdy to ještě vůbec nikdo nesledoval. Když jsem někde řekl, že zápasím, tak si lidi klepali na čelo.
Celý život děláte sport bez nároku na výplatu, co vás živí?
Věnuji se lidem u Andrého (Reinders gym). Vedu tělocviky se zaměřením na MMA na základce, co zařídil André. Vedu lekce boxu a taky mám svoji klientelu soukromkářů. Trenéřina mě taky baví. Je to potřeba, aby si člověk něco vydělal. Dělám to od doby, co jsem odmaturoval, nějakých devět let.
Co jste vystudoval?
Obchodní akademii. Při Covidu jsem hledal práci a vzali mě jen díky známostem. Nechtěli mě ani do skladu v Lidlu. Všude se kouká na praxi a já od školy jen boxoval. Já nemám, co si napsat do životopisu (smích). Spoléhám na to, že mě jednou bude živit to, co miluju a čemu jsem obětoval půlku svého života.