Smutné loučení. Petřikova čeká poslední Evropa. Prát se bude bez fanoušků
Už jen týden a v Praze začne Mistrovství Evropy v judu. Měla to být velká sláva v O2 areně, největší české hale, ale koronavoris vše změnil. Termín akce byl dokonce třikrát změněn. Boje o medaile se navíc uskuteční v limitovaných podmínkách, v bublině bez diváků. Loučení čeká Pavla Petřikova, dvojnásobného olympionika, který se chystá na čtrnáctý evropský šampionát. „Jsem přesvědčený, že to je poslední Mistrovství Evropy, řekl čtyřiatřicetiletý rodák z Hořic během online tiskové konference.
Teď jste v Turecku na závěrečném soustředění, jak probíhá ladění formy?
Příprava probíhá v Antályi, protože naše příprava se minula se zákazy o dva dny, které jsou u nás, co se týče trénování uvnitř. Během měsíce a půl jsme měli možnost sem odcestovat, tak jsme to využili. Sparing tvoří převážně Turci, ale tréninky už nejsou nějak dlouhé. Každý už dělá, co potřebuje.
Čeká vás poslední Evropa, už vás přepadá nostalgie?
Ještě ne, ale není to teď úplně jednoduchý. Před měsícem a půl jsem po návratu z Turecka prodělal koronavirus. Byl jsem deset dní v karanténě, ještě po čtrnácti dnech jsem byl pozitivní, takže příprava neproběhla podle představ. Co se týče nostalgie, takhle se mi končit nechtělo, představovali jsme si, že to bude v O2 areně, kde bude plno lidí. V prázdný hale to bude trochu smutný. Přijdeme o podporu diváků, což mohl být další hnací motor. Bohužel doba je taková, musíme se s tím poprat.
Tk vhy jdou do boje! Jak vid trenr Andr Reinders bitvu proti 120kilovmu Amerianovi? Na toho lad formu Michal Blackbeard Martnek, ampion organizace OKTAGON MMA.
Posted by Kaoko.cz on Thursday, November 12, 2020
Cítíte ještě teď následky nemoci?
Začínal jsem hodně opatrně, měli jsme nějaká doporučení. Párkrát se mi stalo, že při vyšší intenzitě mě začala bolet hlava a trochu se mi motala.
Co je pravdy na tom, že se vás snaží někteří přemluvit, aby tohle nebyla vaše poslední Evropa?
(úsměv). Jsem přesvědčený, že to je poslední Mistrovství Evropy. Jeden z hlavních důvodů je můj zdravotní stav, proč pokračovat nechci. Opravdu cítím, že poslední půlrok, i když se tolik netrénovalo, je to trochu na hraně. Nechci brečet před Evropou, ale v hlavě mám nastavený, že tohle je opravdu poslední Mistrovství Evropy.
Šampionát třikrát měnil termín, jak tohle ovlivnilo vaši přípravu?
V březnu bylo první uzavření, abych řekl pravdu, úplně mi to nevadilo. Mohl jsem se po několika letech věnovat pořádně fyzické přípravě. Co se týče druhého odkladu, tam jsem byl trochu skeptický, bylo i pár těžších dnů, kdy šla morálka trochu dolů, ale jsme rádi, že to bude, a že to bude bez diváků, je hrozná škoda, nejde ale o mě, že to je poslední Evropa. Je to u nás po třiceti letech, bohužel nás fanoušci nepoženou za lepšími výsledky.
Může mít absence turnajů vliv na výkony?
Poslední turnaj jsem měl v únoru, což je devět měsíců. Upřímně musím říct, že jsem na sebe zvědavý.
Co po zápasnické kariéře, plánujete trénovat?
Pevně věřím, že to bude cesta. Ještě se o tom musíme pobavit se svazem, ale je to cesta, kterou bych chtěl do budoucna jít.
Čím se chcete loučit na Evropě, jakým výsledkem?
Ambice? Uvidíme... (smích). Jak to říct. Ambice určitě mám, jsem schopen jít vyrovnaně s většinou přihlášených judistů. Ve správný čas můžete porazit kohokoliv, chce to jít kolo od kola. Vím, že cesta pro medaili tam může být.