Mámu zachránil před pobodáním a v patnácti letech chtěl skočit pod vlak
05.03.2025
Autor: Barbora Poláková
Marek Bartl a emoce po výhře.FOTO: OKTAGON MMA
Marek Bartl je zřejmě ve svém nejlepším životním období, daří se mu jak na bitevní poli Oktagonu, tak v osobním životě. Má spokojenou rodinu, ženu a malého synka. Ale ne vždy bylo vše tak růžové. Jeho start do života byl jak z nejhoršího filmu. Jako dítě zachránil vlastní mámu před smrtí. V pubertě navíc ochrnul a lékaři nad ním zlomili hůl.
"Rodiče byli rozvedeni od mých devíti měsíců. Máma dělala celý život barmanku a stýkala se jen s opilci. Stále hledala partnera, tak jsme se vždycky k někomu nastěhovali. Když mi bylo asi devět, deset let, tak utekla z domu a já jsem žil s jejím partnerem. On si tam zval své kamarády a popíjeli si tam. Po týdnu se máma vrátila a on ji chtěl zabít. Začal ji kopat, bít a vytáhl nůž. Já jsem mezi ně skočil, aby mi mámu nezabil," vzpomíná na velmi krušné dětství v dokumentární sérii V kůži bojovníka.
"Někde vevnitř mě to asi stále je. Není to vždycky med. Když hodně shazuji, jsem vyhublý, bez energie a je mi zle, tak se ve mně probouzejí démoni. Když po mně malý něco chce, já křičím, jsem nepříjemný. Velmi mě to mrzí. Pak když přijde na moment, že mu řeknu: 'Pojď spinkat' a on mi odpoví, 'ne, tatínku, já s tebou nechci spinkat, ty na mě křičíš, já chci maminku', to strašně bolí," přiznává slovenský zápasník a propuká v pláč.
Jeho dětství z něj zformovalo bojovníka. A tak nebylo překvapením, že si vybral právě bojové sporty. "Začínal jsem s boxem ve čtrnácti letech. Byl jsem z toho totálně hotový. Říkal jsem si, že budu reprezentant a olympionik. Všechno jsem tomu podřídil a o ničem jiném jsem nemluvil," zavzpomínal na své neutuchající nadšení.
To však vystřídala obrovská bezmoc. "Jednoho dne jsem se probudil a měl jsem nehybné ruce, nemohl jsem propnout nohu a byl jsem celý skrčený. Všechno mě bolelo, každý kloub v těle. Doběhla za mnou máma a ptala se, co se děje. Já jen říkal, že nevím, že se nemůžu hýbat. Vlastně jsem ochrnul."
"Doktor mi řekl, že neví, co se mnou má dělat. Bylo mi patnáct let a nikdo mi neuměl pomoct. Nemohl jsem chodit. Každé ráno mě máma vytahovala z postele. Nechceš slyšet, že do konce života budeš na vozíku. Tenkrát jsem se chtěl zabít, měl jsem naplánované, že skočím pod vlak," přiznal Bartl temné myšlenky.
"Potom mi řekli, že to pravděpodobně bylo tím, že jsem rychle vyrostl a klouby to nestíhaly. To byla odpověď na to, co mi tenkrát bylo. Byl to pro mě zlomový moment. Říkal jsem si, že jsem slabý, že se sebou musím něco dělat. Dělal jsem kliky o postel, dřepoval jsem tak, že jsem dosedal na postel a zase vstával. Postupně den za dnem se to zlepšovalo. Začal jsem znovu boxovat a zahájil jsem svou kickboxerskou kariéru. Postupně jsme přešel k MMA, dopracoval jsem to asi na 140 zápasů se vším všudy," shrnul svou kariéru od bodu 0 k dnešku.
Naposledy zápasil v prosinci loňského roku, kdy v prvním kole ukončil Endrita Brajshoriho unikátním způsobem, škrcením na reverzní triangl choke. Na další zápas nemusí dlouho čekat, už v sobotu pojede na nepřátelskou německou půdu utkat se s domácím borcem Danielem Schwindtem.