Mluví se o tom, je to sledované. Za mě to splnilo účel, říká Vlček o své premiéře v Oktagonu
01.07.2023
Autor: Ondřej Huml
Zbyněk Vlček.FOTO: se souhlasem Zbyňka Vlčka.
V reality show si získal srdce dívek i žen, na konci července zabojuje o přízeň fanoušků Oktagonu. Na Štvanici ho čeká velká premiéra v profi MMA. Soupeřem mu bude Slovák Gabriel Török. Dokáže Zbyněk Vlček pod širým nebem zvítězit a ukázat všem, že to není jen kluk z plakátu, ale sportovec tělem i duší? Před pár lety se stal mistrem republiky v judu, teď se jeho revírem stane klec.
Zbyňku, do Štvanice zbývá měsíc. Cítíte nervozitu?
Zatím ne, ale ta nejspíš teprve přijde. Teď se hlavně hrozně těším. Oktagon sleduji už hodně dlouho, mít tam zápas byl takový můj velký sen. Mám fakt radost, že jsem toho dosáhl. Navíc relativně brzy.
První kontakt prý nevzešel z Oktagonu, nýbrž právě od vás samotného. Můžete to potvrdit?
Je to tak. Na Instagramu jsem napsal Oktagonu zprávu. Někdo mi tam na ni odpověděl a o pár dní později jsem už seděl v kanceláři u Ondry Novotného.
Překvapilo vás, jak rychlý vývoj to mělo?
No jasně. Nečekal jsem, že mi Oktagon na mou zprávu odpoví takřka hned. Zjevně se mi ale povedlo je zaujmout.
A co schůzka s Novotným? Jaký to byl pocit zaklepat na jeho dveře?
Samozřejmě to bylo pro mě takové zvláštní, Ondra byl pro mě vždycky něco jako nadčlověk. Povídat si s ním ale bylo hrozně fajn. Zajímal ho můj příběh, co přesně jim mohu nabídnout. Jestli mám za sebou nějaký background. Když jsem mu řekl o své kariéře v judu a MMA, bylo vidět, že ho to zajímá. Ale zalíbil jsem se mu nejspíš i tím, že jsem odmítal jít do klece s jinou celebritou. Zajímal mě je profesionální zápas. Odbýt jsem si ho měl už v O2 areně na turnaji Kincl vs. Vémola 2, tam to ale bohužel ještě nevyšlo. Zhruba měsíc a půl zpátky, zrovna v den, kdy jsem musel s kolenem na operaci, mi pak od Oktagonu přišla zpráva, jestli nechci startovat na Štvanici. Ani na chvilku jsem neváhal.
A s operovaným meniskem jste na tom aktuálně jak?
Nemohl jsem nějaký čas wrestlit ani chodit na grappling, od tohoto týdne ale dělám úplně všechno. Na mou přípravu nemá operace už žádný vliv.
Připravujete se v pražské Gorile, jež je domovem mnoha známých jmen. Kdo všechno se vás tam ujal?
V první řadě samozřejmě trenér Pepa Král. A musím říct, že mě celkem chválí. Líbí se mu můj bojový styl, prý ve mně vidí určitý potenciál. Jen tedy nebyl dvakrát šťastný z toho, že jsem kývnul na zápas tak brzy po operaci. Byl by radši, kdybych si místo toho dal delší pauzu.
Jak jste to viděl vy?
Pochybnosti jsem měl taky, ale spíš jen na začátku. Když jsem se o zápase dozvěděl, byl jsem zrovna na nemocničním lůžku. Samozřejmě mě tehdy napadlo, zda Štvanici vůbec stihnu, po operaci se ale koleno hojilo dost rychle. Otestoval jsem si ho na rotopedu. V tuhle chvíli už mě vůbec neomezuje.
Když přejdeme k samotnému zápasu, co říkáte na tu obří vlnu protichůdných reakcí, kterou mezi fanoušky i bojovníky váš start v Oktagonu rozpoutal?
Mluví se o tom, je to sledované. Za mě to splnilo účel. Na instagramových stránkách Oktagonu mají ostatní videa počet zhlédnutí tak sto tisíc, to moje hned čtyři sta! Mluví o tom každý fighter i nefighter, hejty jsem ale očekával. Spoustu lidí totiž neví, co mám v judu za sebou. Jsem pro ně jen hvězdička z reality show a kluk z Love Island. Bylo mi jasné, že tohle přijde, byť po oznámení jména soupeře jsem už zaznamenal většinou jen pozitivní reakce. Několik bojovníků mi napsalo zprávu, že mi ten souboj přejí a těší se na něj, z čehož jsem měl samozřejmě velkou radost. A moc si vážím toho, že se mi zastání dostalo i od trenéra Andrého Reinderse.
To mezi prvními kritiky byl třeba Vašek Mikulášek. Zaznamenal jste jeho malý šťouchanec do vás?
Já komentáře na sítích nečtu, ale kamarád mi posílal screen. Že budou tohle psát i samotní fighteři, jsem upřímně nečekal, ovšem nemám co víc k tomu říct. Jestli si tím chtěl Vašek jen polechtat svoje ego, kdoví. Já to každopádně neřeším.
Je něco, co byste chtěl lidem třeba vzkázat?
Vaškovi určitě ne (směje se). Ani nikomu jinému. Znovu říkám, že se mnou kritika na netu nic nedělá. Naopak jsem rád, když vidím, že se o tom mluví. A co se týče hejtrů, jsou to hlavně oni, kdo má furt s něčím problém. Já rozhodně ne.
A chápu správně, že Štvanice je pro vás jen začátek, po němž by fighty v profi MMA měly rázem přibývat?
Určitě mám v plánu tímhle směrem dál pokračovat. Ne si to na Štvanici jen odzápasit a pak se na vykašlat, ale věnovat se nějaký čas tomu. Stejně jako jsem se třeba řadu let věnoval judu, v němž jsem se stal mistrem republiky a dotáhl to až do repre týmu. Za sebou mám i tři zápasy v amatérském MMA. Oficiálně jsem tam nasbíral dvě výhry a k nim porážku proti Dvořáčkovi, já si ale jako vítězství počítám i souboj s ním (usmívá se). Zvlášť když i on sám se tenkrát divil, že to dali jemu.
Na Štvanici vás teď čeká mnohem zkušenější Slovák Gabriel Török. Z osmi zápasů ale v kleci vyhrál pouze jediný…
On říká, že mu několik výher nezapsali, prý má o tři víc (směje se). Podle mě to ale není vůbec podstatné. I když celkem prohrával, bojoval s fakt dobrými soupeři jako Míra Brož, David Hošek nebo Marek Mazúch. Určitě tak bude mít své kvality. Byť je pravda, že v dosavadních zápasech se mi nezdál být moc nebezpečný, přišlo mi, jako by to občas vzdával už po první tvrdé ráně. Koneckonců je to zemař jako já, jeho postoj není kdovíjaký. Je to ten typ, co umí od každého něco, ale nic nemá stoprocentní. Síla by měla být na jeho straně. O technice si to asi nemyslím.
A už víte, čím se obdarujete po vítězství?
Tak to fakt netuším. Török je kvalitní bojovník, já mám ale v plánu si po výhře nad ním říct o někoho výš. O známé jméno Oktagonu. Pokud bych ho dostal a porazil, to už by důvod k oslavě byl spíš. Nejdřív ale musím zvládnout zápas s Törökem, takový je můj úkol číslo jedna. Tím druhým je pak udržet se v této prestižní organizaci.